Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 1   »   hy հարցեր անցյալում 1

85 [osmdesát pět]

Otázky – minulý čas 1

Otázky – minulý čas 1

85 [ութանասունհինգ]

85 [ut’anasunhing]

հարցեր անցյալում 1

harts’yer ants’yalum 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Kolik jste toho vypil / vypila ? Ի-չք-----ք----լ: Ի______ ե_ խ____ Ի-չ-ա-ն ե- խ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք խմել: 0
h-r-s--er-a-t-’yal---1 h________ a_________ 1 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 1 ---------------------- harts’yer ants’yalum 1
Jak moc jste pracoval / pracovala? Ին----- -ք -------: Ի______ ե_ ա_______ Ի-չ-ա-ն ե- ա-խ-տ-լ- ------------------- Ինչքա՞ն եք աշխատել: 0
harts’--r -nts----um-1 h________ a_________ 1 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 1 ---------------------- harts’yer ants’yalum 1
Kolik jste toho napsal / napsala? Ինչ-ա-ն--ք-գրել: Ի______ ե_ գ____ Ի-չ-ա-ն ե- գ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք գրել: 0
I-ch’k--՞- y--- k---l I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste spal / spala? Ինչպ-՞ս-եք ----: Ի______ ե_ ք____ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ե-: ---------------- Ինչպե՞ս եք քնել: 0
I-c-’-’----y--’---m-l I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste udělal / udělala zkoušku? Ի-չպ-՞ս -ք---ն-ւթյ-ւ-ը ստ-ց-լ: Ի______ ե_ ք__________ ս______ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ն-ւ-յ-ւ-ը ս-ա-ե-: ------------------------------ Ինչպե՞ս եք քննությունը ստացել: 0
I-c--k’--- y-k’--h-el I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste našel / našla cestu? Ին-պ----եք ճա-ա-ա--ը----լ: Ի______ ե_ ճ________ գ____ Ի-չ-ե-ս ե- ճ-ն-պ-ր-ը գ-ե-: -------------------------- Ինչպե՞ս եք ճանապարհը գտել: 0
Inch------ -e-’ ---k--t-l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste mluvil / mluvila? ՈՒ---հե- -ք-խ-ս-լ: Ո___ հ__ ե_ խ_____ Ո-՞- հ-տ ե- խ-ս-լ- ------------------ ՈՒ՞մ հետ եք խոսել: 0
In--’k’a՞-------ashkha--l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste domluven / domluvena? ՈՒ՞- -ետ--------անա-ո-վ--: Ո___ հ__ ե_ պ_____________ Ո-՞- հ-տ ե- պ-յ-ա-ա-ո-վ-լ- -------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք պայմանավորվել: 0
Inch’k’----ye-- ash-h---l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste slavil / slavila narozeniny? Ո--մ---տ -----ն-յ-- տ--ը-տո---: Ո___ հ__ ե_ ծ______ տ___ տ_____ Ո-՞- հ-տ ե- ծ-ն-յ-ն տ-ն- տ-ն-լ- ------------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք ծննդյան տոնը տոնել: 0
I-c-’-’-՞- ---’---el I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste byl / byla? Որտե՞ղ-ե--ե--լ: Ո_____ ե_ ե____ Ո-տ-՞- ե- ե-ե-: --------------- Որտե՞ղ եք եղել: 0
In-h----՞n-ye-- g-el I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste bydlel / bydlela? Որ--՞- եք ա-ր--: Ո_____ ե_ ա_____ Ո-տ-՞- ե- ա-ր-լ- ---------------- Որտե՞ղ եք ապրել: 0
Inc--k’a՞n----- --el I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste pracoval / pracovala? Որտե՞- եք -շ-ատե-: Ո_____ ե_ ա_______ Ո-տ-՞- ե- ա-խ-տ-լ- ------------------ Որտե՞ղ եք աշխատել: 0
In--’p-՞- y-k--k--el I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste doporučil / doporučila? Ի-----ք-ա--ջարկել: Ի___ ե_ ա_________ Ի-ն- ե- ա-ա-ա-կ-լ- ------------------ Ի՞նչ եք առաջարկել: 0
I--h’-e՞s --k--k-n-l I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste jedl / jedla? Ի-նչ-ե--կ----: Ի___ ե_ կ_____ Ի-ն- ե- կ-ր-լ- -------------- Ի՞նչ եք կերել: 0
I-ch’--՞--y-k’ k-n-l I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste se dozvěděl / dozvěděla? Ի՞-չ -ք-իմաց--: Ի___ ե_ ի______ Ի-ն- ե- ի-ա-ե-: --------------- Ի՞նչ եք իմացել: 0
In-h’pe---y-k’ k’n--t’--ny--t---’yel I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak rychle jste jel / jela? Ի՞ն- -ր-գությա-բ--- ---ել: Ի___ ա__________ ե_ վ_____ Ի-ն- ա-ա-ո-թ-ա-բ ե- վ-ր-լ- -------------------------- Ի՞նչ արագությամբ եք վարել: 0
In-h--e-- --k’----nu--y----s--ts’yel I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak dlouho jste letěl / letěla? Ի՞-չ-ան --մ--ակ -ք թ-ե-: Ի______ ժ______ ե_ թ____ Ի-ն-ք-ն ժ-մ-ն-կ ե- թ-ե-: ------------------------ Ի՞նչքան ժամանակ եք թռել: 0
I--h---՞s-ye-----nnut’-u-y-s---s-y-l I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak vysoko jste vyskočil / vyskočila? Ի--չ բ-ր-րու-յա----- թ-ե-: Ի___ բ___________ ե_ թ____ Ի-ն- բ-ր-ր-ւ-յ-մ- ե- թ-ե-: -------------------------- Ի՞նչ բարձրությամբ եք թռել: 0
I--h-pe-s---k’ -ha-ap-rh-----l I________ y___ c_________ g___ I-c-’-e-s y-k- c-a-a-a-h- g-e- ------------------------------ Inch’pe՞s yek’ chanaparhy gtel

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Africké jazyky

V Africe se mluví velkým množstvím různých jazyků. Žádný jiný kontinent nemá tolik odlišných jazyků. Různorodost afrických jazyků je ohromující. Odhaduje se, že existuje asi 2 000 afrických jazyků. Tyto jazyky si však nejsou podobné! Právě naopak -- jsou často velmi rozdílné! Jazyky v Africe patří do čtyř různých jazykových rodin. Některé africké jazyky jsou zcela unikátní. Například jsou v nich zvuky, které cizinci nedokážou napodobit. Hranice států v Africe nejsou vždy shodné s hranicemi jednotlivých jazyků. V některých regionech se vyskytuje velké množství různých jazyků. Například v Tanzánii se mluví jazyky ze všech čtyř jazykových rodin. Afrikánština je mezi africkými jazyky výjimkou. Tento jazyk vzniknul v koloniálním období. V té době se potkávali lidé z různých kontinentů. Pocházeli z Afriky, Evropy a Asie. Z těchto kontaktů se vyvinul zcela nový jazyk. Afrikánština obsahuje prvky z mnoha jazyků. Nejvíce je však příbuzná s nizozemštinou. Dnes se afrikánštinou mluví především v Jižní Africe a v Namibii. Nejneobvyklejším africkým jazykem je jazyk bubnů. Každé sdělení se dá teoreticky vybubnovat. Jazyky, kterými se „mluví” pomocí bubnů, jsou tónové jazyky. Význam slov a slabik závisí na výšce tónu. To znamená, že tóny musí být vydávány pomocí bubnů. Jazyku bubnů rozumí v Africe i děti. A je to velmi efektivní… Jazyk bubnů je slyšet až na 12 kilometrů!