Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 1   »   hy հարցեր անցյալում 1

85 [osmdesát pět]

Otázky – minulý čas 1

Otázky – minulý čas 1

85 [ութանասունհինգ]

85 [ut’anasunhing]

հարցեր անցյալում 1

harts’yer ants’yalum 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Kolik jste toho vypil / vypila ? Ի-----ն եք խմ-լ: Ի______ ե_ խ____ Ի-չ-ա-ն ե- խ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք խմել: 0
ha---’ye- a-t---alu--1 h________ a_________ 1 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 1 ---------------------- harts’yer ants’yalum 1
Jak moc jste pracoval / pracovala? Ին-ք-՞ն ---ա---տ-լ: Ի______ ե_ ա_______ Ի-չ-ա-ն ե- ա-խ-տ-լ- ------------------- Ինչքա՞ն եք աշխատել: 0
h-rt-’ye--an--’---um 1 h________ a_________ 1 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 1 ---------------------- harts’yer ants’yalum 1
Kolik jste toho napsal / napsala? Ի----՞---ք---ե-: Ի______ ե_ գ____ Ի-չ-ա-ն ե- գ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք գրել: 0
Inc------- ye-- -h--l I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste spal / spala? Ի---ե՞- ե- ք-ե-: Ի______ ե_ ք____ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ե-: ---------------- Ինչպե՞ս եք քնել: 0
In-h-k’a-- y-k’ kh--l I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste udělal / udělala zkoušku? Ին--ե---ե---ն----յու-- ստա-ե-: Ի______ ե_ ք__________ ս______ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ն-ւ-յ-ւ-ը ս-ա-ե-: ------------------------------ Ինչպե՞ս եք քննությունը ստացել: 0
I-ch’k’-----e-’ k-mel I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste našel / našla cestu? Ի-չպ--ս ---ճանապ-ր-ը-գ-ե-: Ի______ ե_ ճ________ գ____ Ի-չ-ե-ս ե- ճ-ն-պ-ր-ը գ-ե-: -------------------------- Ինչպե՞ս եք ճանապարհը գտել: 0
In---k-a՞- ------s-kha-el I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste mluvil / mluvila? ՈՒ-մ հ-- ե- -ոսել: Ո___ հ__ ե_ խ_____ Ո-՞- հ-տ ե- խ-ս-լ- ------------------ ՈՒ՞մ հետ եք խոսել: 0
I--h’-’a---ye-’ ash-----l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste domluven / domluvena? Ո--մ հետ-ե--պայման--որ---: Ո___ հ__ ե_ պ_____________ Ո-՞- հ-տ ե- պ-յ-ա-ա-ո-վ-լ- -------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք պայմանավորվել: 0
Inc---’a-- -e-’-ash-h-t-l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste slavil / slavila narozeniny? Ո-՞--հ-տ--ք ծնն-յան տ----տո---: Ո___ հ__ ե_ ծ______ տ___ տ_____ Ո-՞- հ-տ ե- ծ-ն-յ-ն տ-ն- տ-ն-լ- ------------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք ծննդյան տոնը տոնել: 0
In-h-k’a-n y-k--g--l I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste byl / byla? Որտ-՞ղ ե--եղե-: Ո_____ ե_ ե____ Ո-տ-՞- ե- ե-ե-: --------------- Որտե՞ղ եք եղել: 0
I-c--k’a-n---k’--rel I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste bydlel / bydlela? Որ-ե՞ղ-ե--ապ--լ: Ո_____ ե_ ա_____ Ո-տ-՞- ե- ա-ր-լ- ---------------- Որտե՞ղ եք ապրել: 0
I-c--k’a՞-----’ -rel I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste pracoval / pracovala? Ո----ղ--ք---խ--ել: Ո_____ ե_ ա_______ Ո-տ-՞- ե- ա-խ-տ-լ- ------------------ Որտե՞ղ եք աշխատել: 0
In-h---՞---ek’-k-nel I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste doporučil / doporučila? Ի-ն--ե--առ-ջ--կ--: Ի___ ե_ ա_________ Ի-ն- ե- ա-ա-ա-կ-լ- ------------------ Ի՞նչ եք առաջարկել: 0
In--’-e-- yek- k-n-l I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste jedl / jedla? Ի-նչ----կ-ր-լ: Ի___ ե_ կ_____ Ի-ն- ե- կ-ր-լ- -------------- Ի՞նչ եք կերել: 0
I--h’pe՞s y-k’-k’nel I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste se dozvěděl / dozvěděla? Ի՞ն- -- իմա-ե-: Ի___ ե_ ի______ Ի-ն- ե- ի-ա-ե-: --------------- Ի՞նչ եք իմացել: 0
I--h’pe-- ---’ -’n---’y-ny-s-at----l I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak rychle jste jel / jela? Ի----արագ-ւթ-ա-- ---վ--ե-: Ի___ ա__________ ե_ վ_____ Ի-ն- ա-ա-ո-թ-ա-բ ե- վ-ր-լ- -------------------------- Ի՞նչ արագությամբ եք վարել: 0
Inch---՞s y--’--’-n--’yu-y----t-’y-l I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak dlouho jste letěl / letěla? Ի՞-չ-ա--ժամ--ա- ե- ----: Ի______ ժ______ ե_ թ____ Ի-ն-ք-ն ժ-մ-ն-կ ե- թ-ե-: ------------------------ Ի՞նչքան ժամանակ եք թռել: 0
In--’--՞- ---- k---u--yu-y s-at---el I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak vysoko jste vyskočil / vyskočila? Ի----բ-րձ--ւ---մբ ե- թ--լ: Ի___ բ___________ ե_ թ____ Ի-ն- բ-ր-ր-ւ-յ-մ- ե- թ-ե-: -------------------------- Ի՞նչ բարձրությամբ եք թռել: 0
I--h’p-՞s ye-- --an-p--h--gtel I________ y___ c_________ g___ I-c-’-e-s y-k- c-a-a-a-h- g-e- ------------------------------ Inch’pe՞s yek’ chanaparhy gtel

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Africké jazyky

V Africe se mluví velkým množstvím různých jazyků. Žádný jiný kontinent nemá tolik odlišných jazyků. Různorodost afrických jazyků je ohromující. Odhaduje se, že existuje asi 2 000 afrických jazyků. Tyto jazyky si však nejsou podobné! Právě naopak -- jsou často velmi rozdílné! Jazyky v Africe patří do čtyř různých jazykových rodin. Některé africké jazyky jsou zcela unikátní. Například jsou v nich zvuky, které cizinci nedokážou napodobit. Hranice států v Africe nejsou vždy shodné s hranicemi jednotlivých jazyků. V některých regionech se vyskytuje velké množství různých jazyků. Například v Tanzánii se mluví jazyky ze všech čtyř jazykových rodin. Afrikánština je mezi africkými jazyky výjimkou. Tento jazyk vzniknul v koloniálním období. V té době se potkávali lidé z různých kontinentů. Pocházeli z Afriky, Evropy a Asie. Z těchto kontaktů se vyvinul zcela nový jazyk. Afrikánština obsahuje prvky z mnoha jazyků. Nejvíce je však příbuzná s nizozemštinou. Dnes se afrikánštinou mluví především v Jižní Africe a v Namibii. Nejneobvyklejším africkým jazykem je jazyk bubnů. Každé sdělení se dá teoreticky vybubnovat. Jazyky, kterými se „mluví” pomocí bubnů, jsou tónové jazyky. Význam slov a slabik závisí na výšce tónu. To znamená, že tóny musí být vydávány pomocí bubnů. Jazyku bubnů rozumí v Africe i děti. A je to velmi efektivní… Jazyk bubnů je slyšet až na 12 kilometrů!