Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 1   »   hy հարցեր անցյալում 1

85 [osmdesát pět]

Otázky – minulý čas 1

Otázky – minulý čas 1

85 [ութանասունհինգ]

85 [ut’anasunhing]

հարցեր անցյալում 1

harts’yer ants’yalum 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Kolik jste toho vypil / vypila ? Ին--ա-ն ----մ-լ: Ի______ ե_ խ____ Ի-չ-ա-ն ե- խ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք խմել: 0
h-r--’--r-ant--y-lum 1 h________ a_________ 1 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 1 ---------------------- harts’yer ants’yalum 1
Jak moc jste pracoval / pracovala? Ի---ա՞- ----շ---ե-: Ի______ ե_ ա_______ Ի-չ-ա-ն ե- ա-խ-տ-լ- ------------------- Ինչքա՞ն եք աշխատել: 0
h--ts’--r ant-’y-lu--1 h________ a_________ 1 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 1 ---------------------- harts’yer ants’yalum 1
Kolik jste toho napsal / napsala? Ի------ ---գրել: Ի______ ե_ գ____ Ի-չ-ա-ն ե- գ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք գրել: 0
In-h--’a-- -ek- -hmel I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste spal / spala? Ին-պե՞- ---քն--: Ի______ ե_ ք____ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ե-: ---------------- Ինչպե՞ս եք քնել: 0
I---’k-a----e---k--el I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste udělal / udělala zkoušku? Ի--պե-- -ք քն-ու-յո-----տա-ել: Ի______ ե_ ք__________ ս______ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ն-ւ-յ-ւ-ը ս-ա-ե-: ------------------------------ Ինչպե՞ս եք քննությունը ստացել: 0
Inch’-’-՞---------mel I_________ y___ k____ I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak jste našel / našla cestu? Ի--պե-ս ե- ճա-ա--րհ---տե-: Ի______ ե_ ճ________ գ____ Ի-չ-ե-ս ե- ճ-ն-պ-ր-ը գ-ե-: -------------------------- Ինչպե՞ս եք ճանապարհը գտել: 0
Inch--’----ye-’---hkh-t-l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste mluvil / mluvila? Ո-՞- հե- -ք--ոս--: Ո___ հ__ ե_ խ_____ Ո-՞- հ-տ ե- խ-ս-լ- ------------------ ՈՒ՞մ հետ եք խոսել: 0
In-h’--a՞- --k’ ---kh-t-l I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste domluven / domluvena? ՈՒ-- հե---ք --յմա-ավ-ր--լ: Ո___ հ__ ե_ պ_____________ Ո-՞- հ-տ ե- պ-յ-ա-ա-ո-վ-լ- -------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք պայմանավորվել: 0
I-ch-k’a------- a-hk-atel I_________ y___ a________ I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
S kým jste slavil / slavila narozeniny? ՈՒ---հետ--- ----յ-- --նը -ոն-լ: Ո___ հ__ ե_ ծ______ տ___ տ_____ Ո-՞- հ-տ ե- ծ-ն-յ-ն տ-ն- տ-ն-լ- ------------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք ծննդյան տոնը տոնել: 0
Inc---’a-- -e---g--l I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste byl / byla? Ո-տե՞- -- ե---: Ո_____ ե_ ե____ Ո-տ-՞- ե- ե-ե-: --------------- Որտե՞ղ եք եղել: 0
I---’k-a-- ye-- grel I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste bydlel / bydlela? Որտե՞- ----պր--: Ո_____ ե_ ա_____ Ո-տ-՞- ե- ա-ր-լ- ---------------- Որտե՞ղ եք ապրել: 0
Inc-’k’a-n----’-g--l I_________ y___ g___ I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Kde jste pracoval / pracovala? Որ--՞--ե----խատե-: Ո_____ ե_ ա_______ Ո-տ-՞- ե- ա-խ-տ-լ- ------------------ Որտե՞ղ եք աշխատել: 0
I-ch’p--s y-k’ k’n-l I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste doporučil / doporučila? Ի՞ն- ե- -ռա-ա-կ--: Ի___ ե_ ա_________ Ի-ն- ե- ա-ա-ա-կ-լ- ------------------ Ի՞նչ եք առաջարկել: 0
I-c---e-s-ye----’-el I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste jedl / jedla? Ի-ն- -----րե-: Ի___ ե_ կ_____ Ի-ն- ե- կ-ր-լ- -------------- Ի՞նչ եք կերել: 0
In------s -e-’ ---el I________ y___ k____ I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Co jste se dozvěděl / dozvěděla? Ի՞ն---- ի-----: Ի___ ե_ ի______ Ի-ն- ե- ի-ա-ե-: --------------- Ի՞նչ եք իմացել: 0
I--h-p----ye---k-----’y-n--st-t-’--l I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak rychle jste jel / jela? Ի՞-չ ար--ո----մբ-ե--վ--ե-: Ի___ ա__________ ե_ վ_____ Ի-ն- ա-ա-ո-թ-ա-բ ե- վ-ր-լ- -------------------------- Ի՞նչ արագությամբ եք վարել: 0
I--h-pe՞----k---’-n-t-yuny -tat----l I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak dlouho jste letěl / letěla? Ի-ն-քա----մ--ակ -- թռ-լ: Ի______ ժ______ ե_ թ____ Ի-ն-ք-ն ժ-մ-ն-կ ե- թ-ե-: ------------------------ Ի՞նչքան ժամանակ եք թռել: 0
In-h’-e-s ---’ ---n-t’yu-y--tat--y-l I________ y___ k__________ s________ I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak vysoko jste vyskočil / vyskočila? Ի-նչ ---ձր-ւթ--մբ-եք-թռե-: Ի___ բ___________ ե_ թ____ Ի-ն- բ-ր-ր-ւ-յ-մ- ե- թ-ե-: -------------------------- Ի՞նչ բարձրությամբ եք թռել: 0
I-ch-pe՞--y--- cha-a----y g-el I________ y___ c_________ g___ I-c-’-e-s y-k- c-a-a-a-h- g-e- ------------------------------ Inch’pe՞s yek’ chanaparhy gtel

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Africké jazyky

V Africe se mluví velkým množstvím různých jazyků. Žádný jiný kontinent nemá tolik odlišných jazyků. Různorodost afrických jazyků je ohromující. Odhaduje se, že existuje asi 2 000 afrických jazyků. Tyto jazyky si však nejsou podobné! Právě naopak -- jsou často velmi rozdílné! Jazyky v Africe patří do čtyř různých jazykových rodin. Některé africké jazyky jsou zcela unikátní. Například jsou v nich zvuky, které cizinci nedokážou napodobit. Hranice států v Africe nejsou vždy shodné s hranicemi jednotlivých jazyků. V některých regionech se vyskytuje velké množství různých jazyků. Například v Tanzánii se mluví jazyky ze všech čtyř jazykových rodin. Afrikánština je mezi africkými jazyky výjimkou. Tento jazyk vzniknul v koloniálním období. V té době se potkávali lidé z různých kontinentů. Pocházeli z Afriky, Evropy a Asie. Z těchto kontaktů se vyvinul zcela nový jazyk. Afrikánština obsahuje prvky z mnoha jazyků. Nejvíce je však příbuzná s nizozemštinou. Dnes se afrikánštinou mluví především v Jižní Africe a v Namibii. Nejneobvyklejším africkým jazykem je jazyk bubnů. Každé sdělení se dá teoreticky vybubnovat. Jazyky, kterými se „mluví” pomocí bubnů, jsou tónové jazyky. Význam slov a slabik závisí na výšce tónu. To znamená, že tóny musí být vydávány pomocí bubnů. Jazyku bubnů rozumí v Africe i děti. A je to velmi efektivní… Jazyk bubnů je slyšet až na 12 kilometrů!