Konverzační příručka

cs Rodina   »   hy ընտանիք

2 [dvě]

Rodina

Rodina

2 [երկու]

2 [yerku]

ընտանիք

yntanik’

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
dědeček պապ պ__ պ-պ --- պապ 0
pap p__ p-p --- pap
babička տատ տ__ տ-տ --- տատ 0
t-t t__ t-t --- tat
on a ona նա ---ա ն_ և ն_ ն- և ն- ------- նա և նա 0
na---v na n_ y__ n_ n- y-v n- --------- na yev na
otec հ--ր հ___ հ-յ- ---- հայր 0
h-yr h___ h-y- ---- hayr
matka մայր մ___ մ-յ- ---- մայր 0
mayr m___ m-y- ---- mayr
on a ona նա-և նա ն_ և ն_ ն- և ն- ------- նա և նա 0
na-ye---a n_ y__ n_ n- y-v n- --------- na yev na
syn ո--ի ո___ ո-դ- ---- որդի 0
vo--i v____ v-r-i ----- vordi
dcera դու-տր դ_____ դ-ւ-տ- ------ դուստր 0
d--tr d____ d-s-r ----- dustr
on a ona նա - նա ն_ և ն_ ն- և ն- ------- նա և նա 0
na-y-v-na n_ y__ n_ n- y-v n- --------- na yev na
bratr ե--այր ե_____ ե-բ-յ- ------ եղբայր 0
ye---a-r y_______ y-g-b-y- -------- yeghbayr
sestra քո--ր ք____ ք-ւ-ր ----- քույր 0
k-uyr k____ k-u-r ----- k’uyr
on a ona նա-և-նա ն_ և ն_ ն- և ն- ------- նա և նա 0
n- y-v na n_ y__ n_ n- y-v n- --------- na yev na
strýc h--ե---յ----ռի h_____________ h-ր-ղ-ա-ր-ք-ռ- -------------- hորեղբայր/քեռի 0
horeg--a--/-’--r-i h_________________ h-r-g-b-y-/-’-e-r- ------------------ horeghbayr/k’yerri
teta մո--քույր/հոր--ո-յր մ__________________ մ-ր-ք-ւ-ր-հ-ր-ք-ւ-ր ------------------- մորաքույր/հորաքույր 0
mor-k-uy-/h---k---r m__________________ m-r-k-u-r-h-r-k-u-r ------------------- morak’uyr/horak’uyr
on a ona ն- - -ա ն_ և ն_ ն- և ն- ------- նա և նա 0
n- -e- na n_ y__ n_ n- y-v n- --------- na yev na
My jsme rodina. Մեն- մ--ը-տ--ի- ---: Մ___ մ_ ը______ ե___ Մ-ն- մ- ը-տ-ն-ք ե-ք- -------------------- Մենք մի ընտանիք ենք: 0
Men-’--i-----n--’-ye--’ M____ m_ y_______ y____ M-n-’ m- y-t-n-k- y-n-’ ----------------------- Menk’ mi yntanik’ yenk’
Rodina není malá. Ընտ--ի-ը -ոք--չ-: Ը_______ փ___ չ__ Ը-տ-ն-ք- փ-ք- չ-: ----------------- Ընտանիքը փոքր չէ: 0
Y--a-ik-----vo--r-ch-e Y________ p______ c___ Y-t-n-k-y p-v-k-r c-’- ---------------------- Yntanik’y p’vok’r ch’e
Rodina je velká. Ը--ա--ք---ե---: Ը_______ մ__ է_ Ը-տ-ն-ք- մ-ծ է- --------------- Ընտանիքը մեծ է: 0
Yn----k’y --t- e Y________ m___ e Y-t-n-k-y m-t- e ---------------- Yntanik’y mets e

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mluvíme všichni „africky“?

Ne každý z nás už někdy byl v Africe. Je ale možné, že už tam někdy byl každý jazyk! To si alespoň myslí někteří vědci. Podle jejich názoru mají všechny jazyky původ v Africe. Odtud se potom rozšířily do celého světa. Celkem existuje více než 6 000 různých jazyků. Všechny by ale měly mít společné africké kořeny. Vědci mezi sebou porovnali fonémy jazyků. Fonémy jsou nejmenšími jednotkami jazyka s rozlišovací funkcí. Změní-li se foném, změní se také význam slova. Můžeme si to ukázat na příkladu z angličtiny. V angličtině označuje slovo dip a tip různé věci. V angličtině jsou tedy /d/ a /t/ dva různé fonémy. V afrických jazycích je tato fonetická rozmanitost zdaleka největší. Čím dále od Afriky však výrazně ubývá. A právě v tom vidí vědci důkaz pro své teze. Neboť populace, které migrují, jsou homogennější. Na jejich vnějších hranicích ubývá genetické různorodosti. To je tím, že klesá i počet „osídlenců“. Čím méně genů migruje, tím je populace homogennější. Snižuje se možnost kombinace genů. Výsledkem je, že členové migrující populace si jsou podobní. Vědci tomu říkají zakladatelský efekt. Když lidé Afriku opustili, vzali si svůj jazyk s sebou. Méně osídlenců ale znamenalo i méně fonémů. Jednotlivé jazyky se tedy postupem času sjednotily. Fakt, že homo sapiens pochází z Afriky, je snad již prokázán. Uvidíme, zda to platí i o jeho jazyku...