Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   hy անձնական դերանուններ 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [վաթսունյոթ]

67 [vat’sunyot’]

անձնական դերանուններ 2

andznakan deranunner 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
brýle ա-ն-ց ա____ ա-ն-ց ----- ակնոց 0
an--na--n -e-a-u---r-2 a________ d_________ 2 a-d-n-k-n d-r-n-n-e- 2 ---------------------- andznakan deranunner 2
Zapomněl své brýle. Նա-ի----նոց- -ոռ---- -: Ն_ ի_ ա_____ մ______ է_ Ն- ի- ա-ն-ց- մ-ռ-ց-լ է- ----------------------- Նա իր ակնոցը մոռացել է: 0
a-d-nak--------un--- 2 a________ d_________ 2 a-d-n-k-n d-r-n-n-e- 2 ---------------------- andznakan deranunner 2
Kdepak jsou jeho brýle? Ո----- է ----ակ--ցը: Ո_____ է ն__ ա______ Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ն-ց-: -------------------- Որտե՞ղ է նրա ակնոցը: 0
aknot-’ a______ a-n-t-’ ------- aknots’
hodinky / hodiny ժ-մաց---ց ժ________ ժ-մ-ց-ւ-ց --------- ժամացույց 0
ak--ts’ a______ a-n-t-’ ------- aknots’
Jeho hodinky jsou rozbité. Ն-- -ա-ա--ւյց---աց-- -: Ն__ ժ________ փ_____ է_ Ն-ա ժ-մ-ց-ւ-ց փ-ա-ե- է- ----------------------- Նրա ժամացույց փչացել է: 0
ak---s’ a______ a-n-t-’ ------- aknots’
Hodiny visí na stěně. Ժ-մ-ց-ւ--ը -ախ--------տ--: Ժ_________ կ_____ է պ_____ Ժ-մ-ց-ւ-ց- կ-խ-ա- է պ-տ-ց- -------------------------- Ժամացույցը կախված է պատից: 0
N- -- ----t--y-mo--a---y-l-e N_ i_ a_______ m__________ e N- i- a-n-t-’- m-r-a-s-y-l e ---------------------------- Na ir aknots’y morrats’yel e
pas ա--նագ-ր ա_______ ա-ձ-ա-ի- -------- անձնագիր 0
N---r -kno-s’y---r-ats-y-l-e N_ i_ a_______ m__________ e N- i- a-n-t-’- m-r-a-s-y-l e ---------------------------- Na ir aknots’y morrats’yel e
Ztratil svůj pas. Ն---ո-ցրել-է -- ա--------: Ն_ կ______ է ի_ ա_________ Ն- կ-ր-ր-լ է ի- ա-ձ-ա-ի-ը- -------------------------- Նա կորցրել է իր անձնագիրը: 0
N---r --no---- ------s’--l-e N_ i_ a_______ m__________ e N- i- a-n-t-’- m-r-a-s-y-l e ---------------------------- Na ir aknots’y morrats’yel e
Kde je jeho pas? Որ-ե՞- է-----ա-ձ---իր-: Ո_____ է ն__ ա_________ Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ձ-ա-ի-ը- ----------------------- Որտե՞ղ է նրա անձնագիրը: 0
Vo-te--h - -ra ----ts-y V_______ e n__ a_______ V-r-e-g- e n-a a-n-t-’- ----------------------- Vorte՞gh e nra aknots’y
ona – její (svůj / svoje) ն--- -ր ն_ - ի_ ն- - ի- ------- նա - իր 0
Vo--e՞---e-n-a---no-s-y V_______ e n__ a_______ V-r-e-g- e n-a a-n-t-’- ----------------------- Vorte՞gh e nra aknots’y
Ty děti nemohou najít své rodiče. Ե-եխա-եր---ե--կարող-նու- գ--ե- ----- ծ-ողն----: Ե________ չ__ կ_________ գ____ ի____ ծ_________ Ե-ե-ա-ե-ը չ-ն կ-ր-ղ-ն-ւ- գ-ն-լ ի-ե-ց ծ-ո-ն-ր-ն- ----------------------------------------------- Երեխաները չեն կարողանում գտնել իրենց ծնողներին: 0
Vo-te--h-- --a -kn---’y V_______ e n__ a_______ V-r-e-g- e n-a a-n-t-’- ----------------------- Vorte՞gh e nra aknots’y
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ահա գա-իս են---անց-ծ---ն---: Ա__ գ____ ե_ ն____ ծ________ Ա-ա գ-լ-ս ե- ն-ա-ց ծ-ո-ն-ր-: ---------------------------- Ահա գալիս են նրանց ծնողները: 0
zhama-s’-yts’ z____________ z-a-a-s-u-t-’ ------------- zhamats’uyts’
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Դ-ւ------ր Դ___ - Ձ__ Դ-ւ- - Ձ-ր ---------- Դուք - Ձեր 0
zh-m---’-yts’ z____________ z-a-a-s-u-t-’ ------------- zhamats’uyts’
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Ին--ես--ր--ե- ճ------ո----ւն---պ---- Մ---լ---: Ի_____ է_ Ձ__ ճ_______________ պ____ Մ________ Ի-չ-ե- է- Ձ-ր ճ-մ-ո-դ-ւ-յ-ւ-ը- պ-ր-ն Մ-ո-լ-ե-: ---------------------------------------------- Ինչպես էր Ձեր ճամբորդությունը, պարոն Մյուլլեր: 0
z--mat-’--t-’ z____________ z-a-a-s-u-t-’ ------------- zhamats’uyts’
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Ո--ե-ղ-- Ձ-ր -ինը,-պ-ր---Մ-ուլլ--: Ո_____ է Ձ__ կ____ պ____ Մ________ Ո-տ-՞- է Ձ-ր կ-ն-, պ-ր-ն Մ-ո-լ-ե-: ---------------------------------- Որտե՞ղ է Ձեր կինը, պարոն Մյուլլեր: 0
Nr-----ma-s’uy--’--’--’--s’----e N__ z____________ p___________ e N-a z-a-a-s-u-t-’ p-c-’-t-’-e- e -------------------------------- Nra zhamats’uyts’ p’ch’ats’yel e
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Դ-ւ- - Ձ-ր Դ___ - Ձ__ Դ-ւ- - Ձ-ր ---------- Դուք - Ձեր 0
N---zhamat-’u---’ p’c--a---y-l-e N__ z____________ p___________ e N-a z-a-a-s-u-t-’ p-c-’-t-’-e- e -------------------------------- Nra zhamats’uyts’ p’ch’ats’yel e
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ին--ե-ս է----ր-ճա--ո-դութ--ւ-ը- -իկ-ն--մ-դ: Ի______ է_ Ձ__ ճ_______________ տ____ Շ____ Ի-չ-ե-ս է- Ձ-ր ճ-մ-ո-դ-ւ-յ-ւ-ը- տ-կ-ն Շ-ի-: ------------------------------------------- Ինչպե՞ս էր Ձեր ճամբորդությունը, տիկին Շմիդ: 0
N-a-z-a-a-s-u-ts- -’ch’ats---l e N__ z____________ p___________ e N-a z-a-a-s-u-t-’ p-c-’-t-’-e- e -------------------------------- Nra zhamats’uyts’ p’ch’ats’yel e
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Ո--ե---- --ր-ա-----ն-- տիկի---միդ: Ո_____ է Ձ__ ա________ տ____ Շ____ Ո-տ-՞- է Ձ-ր ա-ո-ս-ն-, տ-կ-ն Շ-ի-: ---------------------------------- Որտե՞ղ է Ձեր ամուսինը, տիկին Շմիդ: 0
Zh--a--------y kakhvats-- ---it-’ Z_____________ k_______ e p______ Z-a-a-s-u-t-’- k-k-v-t- e p-t-t-’ --------------------------------- Zhamats’uyts’y kakhvats e patits’

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!