Որտե-- է-կ-ն-ա--:
Ո_____ է կ_______
Ո-տ-՞- է կ-ն-ա-ը-
-----------------
Որտե՞ղ է կանգառը: 0 h--r-----tra-s---th_______ t________h-n-a-i- t-a-s-o-t------------------hanrayin transport
Ո-- ավտ-բո-սն-- մե-ն-ւմ--եպ-----ա---կե-տ-ոն:
Ո__ ա________ է մ______ դ___ ք_____ կ_______
Ո-ր ա-տ-բ-ւ-ն է մ-կ-ո-մ դ-պ- ք-ղ-ք- կ-ն-ր-ն-
--------------------------------------------
Ո՞ր ավտոբուսն է մեկնում դեպի քաղաքի կենտրոն: 0 ha-ra-----ra-sp--th_______ t________h-n-a-i- t-a-s-o-t------------------hanrayin transport
Պ---ք ---ոխե- -վտո--ւս-:
Պ____ է փ____ ա_________
Պ-՞-ք է փ-խ-լ ա-տ-բ-ւ-ը-
------------------------
Պե՞տք է փոխել ավտոբուսը: 0 Vort--g--- ---g-rryV_______ e k_______V-r-e-g- e k-n-a-r--------------------Vorte՞gh e kangarry
Ո-----ղ-է պե-ք--վտ---ւսը-փոխե-:
Ո____ ղ է պ___ ա________ փ_____
Ո-տ-՞ ղ է պ-տ- ա-տ-բ-ւ-ը փ-խ-լ-
-------------------------------
Որտե՞ ղ է պետք ավտոբուսը փոխել: 0 Vort-՞-- e-k-n-arryV_______ e k_______V-r-e-g- e k-n-a-r--------------------Vorte՞gh e kangarry
Ե՞-բ---մեկ-ո-- վ--ջի- մետ---ի-գ-ա---:
Ե___ է մ______ վ_____ մ______ գ______
Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- մ-տ-ո-ի գ-ա-ք-:
-------------------------------------
Ե՞րբ է մեկնում վերջին մետրոյի գնացքը: 0 Pe՞tk’-e-p-----el a--o--syP_____ e p_______ a_______P-՞-k- e p-v-k-e- a-t-b-s---------------------------Pe՞tk’ e p’vokhel avtobusy
Ե----է մեկնո-- վ---ի- տ--մվ---:
Ե___ է մ______ վ_____ տ________
Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- տ-ա-վ-յ-:
-------------------------------
Ե՞րբ է մեկնում վերջին տրամվայը: 0 Pe՞-k--e---vo-hel-avtobusyP_____ e p_______ a_______P-՞-k- e p-v-k-e- a-t-b-s---------------------------Pe՞tk’ e p’vokhel avtobusy
Ե՞ր- ---եկ-----վեր--- ավտ-բ--սը:
Ե___ է մ______ վ_____ ա_________
Ե-ր- է մ-կ-ո-մ վ-ր-ի- ա-տ-բ-ւ-ը-
--------------------------------
Ե՞րբ է մեկնում վերջին ավտոբուսը: 0 V---e---h-e ----- -v--b--y--’vokh-lV_____ g_ e p____ a_______ p_______V-r-e- g- e p-t-’ a-t-b-s- p-v-k-e------------------------------------Vorte՞ gh e petk’ avtobusy p’vokhel
Proč mezi sebou mluvíme, je jasné.
Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se.
Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není.
Existují různé teorie.
Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén.
Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky.
Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk.
Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas.
To je odlišovalo od zvířat.
Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně.
Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele.
Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň.
Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat.
Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov.
Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let.
Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta.
Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě.
Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli.
Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky.
Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let.
Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa.
V různých regionech se jazyky od sebe oddělily.
To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny.
Obsahovaly však jen základy jazykových systémů.
První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní.
Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika.
Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení.
Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?