Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   hy հարցեր անցյալում 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ութանասունվեց]

86 [ut’anasunvets’]

հարցեր անցյալում 2

harts’yer ants’yalum 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ո-ր-փ-ղկ--- էիր ---լ: Ո__ փ______ է__ կ____ Ո-ր փ-ղ-ա-ն է-ր կ-ե-: --------------------- Ո՞ր փողկապն էիր կրել: 0
ha-----e--ants’---um-2 h________ a_________ 2 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 2 ---------------------- harts’yer ants’yalum 2
Jaké auto sis koupil / koupila? Ո՞---եք---ն -ս-գն-լ: Ո__ մ______ ե_ գ____ Ո-ր մ-ք-ն-ն ե- գ-ե-: -------------------- Ո՞ր մեքենան ես գնել: 0
hart--y-r-an-----l-- 2 h________ a_________ 2 h-r-s-y-r a-t-’-a-u- 2 ---------------------- harts’yer ants’yalum 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? Ո՞ր --րթ--ես --ժ-ն-րդ--րվե-: Ո__ թ____ ե_ բ______________ Ո-ր թ-ր-ն ե- բ-ժ-ն-ր-ա-ր-ե-: ---------------------------- Ո՞ր թերթն ես բաժանորդագրվել: 0
V-՞--p’----kapn-ei-----l V___ p_________ e__ k___ V-՞- p-v-g-k-p- e-r k-e- ------------------------ VO՞r p’voghkapn eir krel
Koho jste viděl / viděla? Ո-՞- եք-տ----: Ո___ ե_ տ_____ Ո-՞- ե- տ-ս-լ- -------------- ՈՒ՞մ եք տեսել: 0
VO-- p---g-k--- -i--k-el V___ p_________ e__ k___ V-՞- p-v-g-k-p- e-r k-e- ------------------------ VO՞r p’voghkapn eir krel
Koho jste potkal / potkala? ՈՒ՞- եք -անդի-ե-: Ո___ ե_ հ________ Ո-՞- ե- հ-ն-ի-ե-: ----------------- ՈՒ՞մ եք հանդիպել: 0
VO՞r-p’v--hka-- -ir----l V___ p_________ e__ k___ V-՞- p-v-g-k-p- e-r k-e- ------------------------ VO՞r p’voghkapn eir krel
Koho jste poznal / poznala? Ո--- -------չե-: Ո___ ե_ ճ_______ Ո-՞- ե- ճ-ն-չ-լ- ---------------- ՈՒ՞մ եք ճանաչել: 0
VO-----k’y--a- y-s-g--l V___ m________ y__ g___ V-՞- m-k-y-n-n y-s g-e- ----------------------- VO՞r mek’yenan yes gnel
Kdy jste vstával / vstávala? Քա--սի՞ն--ք-վ--կաց--: Ք_______ ե_ վ________ Ք-ն-ս-՞- ե- վ-ր-ա-ե-: --------------------- Քանիսի՞ն եք վերկացել: 0
V--- me--y--an -es ---l V___ m________ y__ g___ V-՞- m-k-y-n-n y-s g-e- ----------------------- VO՞r mek’yenan yes gnel
Kdy jste začal / začala? Ե-րբ -ք սկս-լ: Ե___ ե_ ս_____ Ե-ր- ե- ս-ս-լ- -------------- Ե՞րբ եք սկսել: 0
V-՞r---k’yena--y-s-g-el V___ m________ y__ g___ V-՞- m-k-y-n-n y-s g-e- ----------------------- VO՞r mek’yenan yes gnel
Kdy jste skončil / skončila? Ե՞----ք-վերջ-ց--լ: Ե___ ե_ վ_________ Ե-ր- ե- վ-ր-ա-ր-լ- ------------------ Ե՞րբ եք վերջացրել: 0
VO՞r --ye---n -es -az-a---------l V___ t_______ y__ b______________ V-՞- t-y-r-’- y-s b-z-a-o-d-g-v-l --------------------------------- VO՞r t’yert’n yes bazhanordagrvel
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Ի--ու- -ք-ա-----ե-: Ի_____ ե_ ա________ Ի-չ-ւ- ե- ա-թ-ա-ե-: ------------------- Ինչու՞ եք արթնացել: 0
V-----’y----n -e-----h-n-r---r--l V___ t_______ y__ b______________ V-՞- t-y-r-’- y-s b-z-a-o-d-g-v-l --------------------------------- VO՞r t’yert’n yes bazhanordagrvel
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Ի-չո----ք -ւս--ցի- -արձել: Ի_____ ե_ ո_______ դ______ Ի-չ-ւ- ե- ո-ս-ւ-ի- դ-ր-ե-: -------------------------- Ինչու՞ եք ուսուցիչ դարձել: 0
V----t’y-r------s----h-n---agr-el V___ t_______ y__ b______________ V-՞- t-y-r-’- y-s b-z-a-o-d-g-v-l --------------------------------- VO՞r t’yert’n yes bazhanordagrvel
Proč jste si vzal / vzala taxi? Ին---- եք ----ի-վա----: Ի_____ ե_ տ____ վ______ Ի-չ-ւ- ե- տ-ք-ի վ-ր-ե-: ----------------------- Ինչու՞ եք տաքսի վարձել: 0
U-m----’-t--el U__ y___ t____ U-m y-k- t-s-l -------------- U՞m yek’ tesel
Odkud jste přišel / přišla? Որ-եղ--ց-եք -կել: Ո_______ ե_ ե____ Ո-տ-ղ-՞- ե- ե-ե-: ----------------- Որտեղի՞ց եք եկել: 0
U՞m -ek’--es-l U__ y___ t____ U-m y-k- t-s-l -------------- U՞m yek’ tesel
Kam jste šel / šla? ՈՒ---ե--գ---ե-: Ո___ ե_ գ______ Ո-՞- ե- գ-ա-ե-: --------------- ՈՒ՞ր եք գնացել: 0
U-- y-k’--e--l U__ y___ t____ U-m y-k- t-s-l -------------- U՞m yek’ tesel
Kde jste byl / byla? Ո-տ-՞ղ--ք -ղ--: Ո_____ ե_ ե____ Ո-տ-՞- ե- ե-ե-: --------------- Որտե՞ղ եք եղել: 0
U-----k- han-ipel U__ y___ h_______ U-m y-k- h-n-i-e- ----------------- U՞m yek’ handipel
Komu jsi pomohl / pomohla? ՈՒ----ք--գ---: Ո___ ե_ օ_____ Ո-՞- ե- օ-ն-լ- -------------- ՈՒ՞մ եք օգնել: 0
U------- h------l U__ y___ h_______ U-m y-k- h-n-i-e- ----------------- U՞m yek’ handipel
Komu jsi napsal / napsala? Ո-՞--եք-գր-լ: Ո___ ե_ գ____ Ո-՞- ե- գ-ե-: ------------- ՈՒ՞մ եք գրել: 0
U՞------ ---d--el U__ y___ h_______ U-m y-k- h-n-i-e- ----------------- U՞m yek’ handipel
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ո--- ե---ատ---ա--լ: Ո___ ե_ պ__________ Ո-՞- ե- պ-տ-ս-ա-ե-: ------------------- ՈՒ՞մ եք պատասխանել: 0
U-m----’ ch-na-----l U__ y___ c__________ U-m y-k- c-a-a-h-y-l -------------------- U՞m yek’ chanach’yel

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…