Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   mk Прашања – Минато време 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осумдесет и шест]

86 [osoomdyesyet i shyest]

Прашања – Минато време 2

Prashaњa – Minato vryemye 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Кој--в-а-о--с-а -а н---ш-? К___ в_________ ј_ н______ К-ј- в-а-о-р-к- ј- н-с-ш-? -------------------------- Која вратоврска ја носеше? 0
Pr-----a-– M---to v-y--ye 2 P_______ – M_____ v______ 2 P-a-h-њ- – M-n-t- v-y-m-e 2 --------------------------- Prashaњa – Minato vryemye 2
Jaké auto sis koupil / koupila? Кој а-т--о--л-го куп-? К__ а________ г_ к____ К-ј а-т-м-б-л г- к-п-? ---------------------- Кој автомобил го купи? 0
Pra-ha-a ---i-at--vryemye 2 P_______ – M_____ v______ 2 P-a-h-њ- – M-n-t- v-y-m-e 2 --------------------------- Prashaњa – Minato vryemye 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? За -о- ----и---- -р-т--а-и? З_ к__ в_____ с_ п_________ З- к-ј в-с-и- с- п-е-п-а-и- --------------------------- За кој весник се претплати? 0
Ko-a --ato--ska--a -o-y-shy-? K___ v_________ ј_ n_________ K-ј- v-a-o-r-k- ј- n-s-e-h-e- ----------------------------- Koјa vratovrska јa nosyeshye?
Koho jste viděl / viděla? Кого ---о-те? К___ в_______ К-г- в-д-в-е- ------------- Кого видовте? 0
K--a-v---o----- ---no----h--? K___ v_________ ј_ n_________ K-ј- v-a-o-r-k- ј- n-s-e-h-e- ----------------------------- Koјa vratovrska јa nosyeshye?
Koho jste potkal / potkala? К----с----а-т-? К___ с_________ К-г- с-е-н-в-е- --------------- Кого сретнавте? 0
K-јa-vr-------a--- -osyes--e? K___ v_________ ј_ n_________ K-ј- v-a-o-r-k- ј- n-s-e-h-e- ----------------------------- Koјa vratovrska јa nosyeshye?
Koho jste poznal / poznala? Ко-о --е-оз-а---? К___ п___________ К-г- п-е-о-н-в-е- ----------------- Кого препознавте? 0
K-ј-----mo-il-guo -o--i? K__ a________ g__ k_____ K-ј a-t-m-b-l g-o k-o-i- ------------------------ Koј avtomobil guo koopi?
Kdy jste vstával / vstávala? Ког---та---те? К___ с________ К-г- с-а-а-т-? -------------- Кога станавте? 0
K---avto-o--l--uo k-o-i? K__ a________ g__ k_____ K-ј a-t-m-b-l g-o k-o-i- ------------------------ Koј avtomobil guo koopi?
Kdy jste začal / začala? К-г- з-п-чнавте? К___ з__________ К-г- з-п-ч-а-т-? ---------------- Кога започнавте? 0
Ko- --t--o-i----o-k-o--? K__ a________ g__ k_____ K-ј a-t-m-b-l g-o k-o-i- ------------------------ Koј avtomobil guo koopi?
Kdy jste skončil / skončila? К-г--п-е--а-а-т-? К___ п___________ К-г- п-е-т-н-в-е- ----------------- Кога престанавте? 0
Z- k-----e-n-----e--r-e-pl-t-? Z_ k__ v______ s__ p__________ Z- k-ј v-e-n-k s-e p-y-t-l-t-? ------------------------------ Za koј vyesnik sye pryetplati?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? З--т- се р-з-----те? З____ с_ р__________ З-ш-о с- р-з-у-и-т-? -------------------- Зошто се разбудивте? 0
Za-ko--vy--n-k -ye-p-y-tpl-t-? Z_ k__ v______ s__ p__________ Z- k-ј v-e-n-k s-e p-y-t-l-t-? ------------------------------ Za koј vyesnik sye pryetplati?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? З-ш-о--т-навт--нас-авник? З____ с_______ н_________ З-ш-о с-а-а-т- н-с-а-н-к- ------------------------- Зошто станавте наставник? 0
Z- --- -----ik-sye -r--tplat-? Z_ k__ v______ s__ p__________ Z- k-ј v-e-n-k s-e p-y-t-l-t-? ------------------------------ Za koј vyesnik sye pryetplati?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Зошто-з---вт--т----? З____ з______ т_____ З-ш-о з-м-в-е т-к-и- -------------------- Зошто земавте такси? 0
K--u--vi-o--y-? K____ v________ K-g-o v-d-v-y-? --------------- Koguo vidovtye?
Odkud jste přišel / přišla? Од каде-д-ј-ов--? О_ к___ д________ О- к-д- д-ј-о-т-? ----------------- Од каде дојдовте? 0
K-g-o-vidov-y-? K____ v________ K-g-o v-d-v-y-? --------------- Koguo vidovtye?
Kam jste šel / šla? Н--аде отидо---? Н_____ о________ Н-к-д- о-и-о-т-? ---------------- Накаде отидовте? 0
Ko-u--v--ov---? K____ v________ K-g-o v-d-v-y-? --------------- Koguo vidovtye?
Kde jste byl / byla? Ка-е б--т-? К___ б_____ К-д- б-в-е- ----------- Каде бевте? 0
K--u--sr--t--vtye? K____ s___________ K-g-o s-y-t-a-t-e- ------------------ Koguo sryetnavtye?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ко-у-м- --могн-? К___ м_ п_______ К-м- м- п-м-г-а- ---------------- Кому му помогна? 0
K-g------etn-vt-e? K____ s___________ K-g-o s-y-t-a-t-e- ------------------ Koguo sryetnavtye?
Komu jsi napsal / napsala? Кому-му п---? К___ м_ п____ К-м- м- п-ш-? ------------- Кому му пиша? 0
Ko--- sr-e-n-vty-? K____ s___________ K-g-o s-y-t-a-t-e- ------------------ Koguo sryetnavtye?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? К-му--у ---овор-? К___ м_ о________ К-м- м- о-г-в-р-? ----------------- Кому му одговори? 0
Kog-o --ye---na-t--? K____ p_____________ K-g-o p-y-p-z-a-t-e- -------------------- Koguo pryepoznavtye?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…