Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   el Ερωτήσεις – παρελθοντικός 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ογδόντα έξι]

86 [ogdónta éxi]

Ερωτήσεις – παρελθοντικός 2

Erōtḗseis – parelthontikós 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Π-ια γραβ--α-φό--σε-; Π___ γ______ φ_______ Π-ι- γ-α-ά-α φ-ρ-σ-ς- --------------------- Ποια γραβάτα φόρεσες; 0
Erō-ḗ--i--–--a-e-----t--ó--2 E________ – p_____________ 2 E-ō-ḗ-e-s – p-r-l-h-n-i-ó- 2 ---------------------------- Erōtḗseis – parelthontikós 2
Jaké auto sis koupil / koupila? Πο-----τ-κίν--ο-α-όρα-ε-; Π___ α_________ α________ Π-ι- α-τ-κ-ν-τ- α-ό-α-ε-; ------------------------- Ποιο αυτοκίνητο αγόρασες; 0
E--tḗ------ p-----ho-------2 E________ – p_____________ 2 E-ō-ḗ-e-s – p-r-l-h-n-i-ó- 2 ---------------------------- Erōtḗseis – parelthontikós 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? Σε -ο-----ημερίδα-έ-ινε---υν--ομ--ής; Σ_ π___ ε________ έ_____ σ___________ Σ- π-ι- ε-η-ε-ί-α έ-ι-ε- σ-ν-ρ-μ-τ-ς- ------------------------------------- Σε ποιά εφημερίδα έγινες συνδρομητής; 0
P--a--rab-ta-p-ó---e-? P___ g______ p________ P-i- g-a-á-a p-ó-e-e-? ---------------------- Poia grabáta phóreses?
Koho jste viděl / viděla? Π-ι---εί-α--; Π____ ε______ Π-ι-ν ε-δ-τ-; ------------- Ποιον είδατε; 0
P-ia ---b--a p-ó--s--? P___ g______ p________ P-i- g-a-á-a p-ó-e-e-? ---------------------- Poia grabáta phóreses?
Koho jste potkal / potkala? Πο--ν --ναντή-α--; Π____ σ___________ Π-ι-ν σ-ν-ν-ή-α-ε- ------------------ Ποιον συναντήσατε; 0
P----g-ab--- p---es--? P___ g______ p________ P-i- g-a-á-a p-ó-e-e-? ---------------------- Poia grabáta phóreses?
Koho jste poznal / poznala? Π-----αν--νω---α--; Π____ α____________ Π-ι-ν α-α-ν-ρ-σ-τ-; ------------------- Ποιον αναγνωρίσατε; 0
P-io a-t--ín--- -gór----? P___ a_________ a________ P-i- a-t-k-n-t- a-ó-a-e-? ------------------------- Poio autokínēto agórases?
Kdy jste vstával / vstávala? Π-τ- σ--ω----τε; Π___ σ__________ Π-τ- σ-κ-θ-κ-τ-; ---------------- Πότε σηκωθήκατε; 0
Poi- aut-k------ag-----s? P___ a_________ a________ P-i- a-t-k-n-t- a-ó-a-e-? ------------------------- Poio autokínēto agórases?
Kdy jste začal / začala? Π--ε --κ-ν--α--; Π___ ξ__________ Π-τ- ξ-κ-ν-σ-τ-; ---------------- Πότε ξεκινήσατε; 0
Po---au--k-n--- -g---se-? P___ a_________ a________ P-i- a-t-k-n-t- a-ó-a-e-? ------------------------- Poio autokínēto agórases?
Kdy jste skončil / skončila? Π-τ--στα-ατήσ-τ-; Π___ σ___________ Π-τ- σ-α-α-ή-α-ε- ----------------- Πότε σταματήσατε; 0
S- -oi---p---e-ída--g-n-- syndr---tḗ-? S_ p___ e_________ é_____ s___________ S- p-i- e-h-m-r-d- é-i-e- s-n-r-m-t-s- -------------------------------------- Se poiá ephēmerída égines syndromētḗs?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Γ-ατί -υπ----τε; Γ____ ξ_________ Γ-α-ί ξ-π-ή-α-ε- ---------------- Γιατί ξυπνήσατε; 0
S- p-i--e-hēm--íd- ég--e- s----omēt-s? S_ p___ e_________ é_____ s___________ S- p-i- e-h-m-r-d- é-i-e- s-n-r-m-t-s- -------------------------------------- Se poiá ephēmerída égines syndromētḗs?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Γ--τί-γί---ε δά--αλ--; Γ____ γ_____ δ________ Γ-α-ί γ-ν-τ- δ-σ-α-ο-; ---------------------- Γιατί γίνατε δάσκαλος; 0
S-----á-e--ēme-í-a----nes -y-d--m---s? S_ p___ e_________ é_____ s___________ S- p-i- e-h-m-r-d- é-i-e- s-n-r-m-t-s- -------------------------------------- Se poiá ephēmerída égines syndromētḗs?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Γιατί--ή-ατ--τα--; Γ____ π_____ τ____ Γ-α-ί π-ρ-τ- τ-ξ-; ------------------ Γιατί πήρατε ταξί; 0
P---- --d--e? P____ e______ P-i-n e-d-t-? ------------- Poion eídate?
Odkud jste přišel / přišla? Α-ό π-ύ -ρθατ-; Α__ π__ ή______ Α-ό π-ύ ή-θ-τ-; --------------- Από πού ήρθατε; 0
P--o---ídate? P____ e______ P-i-n e-d-t-? ------------- Poion eídate?
Kam jste šel / šla? Πο--π--ατε; Π__ π______ Π-ύ π-γ-τ-; ----------- Πού πήγατε; 0
P--on-e-d---? P____ e______ P-i-n e-d-t-? ------------- Poion eídate?
Kde jste byl / byla? Π-ύ-ήσ---αν; Π__ ή_______ Π-ύ ή-α-τ-ν- ------------ Πού ήσασταν; 0
P--on----a-tḗ--te? P____ s___________ P-i-n s-n-n-ḗ-a-e- ------------------ Poion synantḗsate?
Komu jsi pomohl / pomohla? Πο-ον β-------; Π____ β________ Π-ι-ν β-ή-η-ε-; --------------- Ποιον βοήθησες; 0
Po--- -----tḗ----? P____ s___________ P-i-n s-n-n-ḗ-a-e- ------------------ Poion synantḗsate?
Komu jsi napsal / napsala? Σε ---ο- έ--α-ες; Σ_ π____ έ_______ Σ- π-ι-ν έ-ρ-ψ-ς- ----------------- Σε ποιον έγραψες; 0
Po--- s------sate? P____ s___________ P-i-n s-n-n-ḗ-a-e- ------------------ Poion synantḗsate?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Σ- --ι-ν--πάν-η---; Σ_ π____ α_________ Σ- π-ι-ν α-ά-τ-σ-ς- ------------------- Σε ποιον απάντησες; 0
Po--- -n-gn-------? P____ a____________ P-i-n a-a-n-r-s-t-? ------------------- Poion anagnōrísate?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + řečtina (1-100) MP3 řečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…