Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   kk Сұрау – өткен шақ 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [сексен алты]

86 [seksen altı]

Сұрау – өткен шақ 2

Suraw – ötken şaq 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? С-- ---дай -а-с--- т-қ-ы-? С__ қ_____ г______ т______ С-н қ-н-а- г-л-т-к т-қ-ы-? -------------------------- Сен қандай галстук тақтың? 0
Su-a- - öt-e- ş-q-2 S____ – ö____ ş__ 2 S-r-w – ö-k-n ş-q 2 ------------------- Suraw – ötken şaq 2
Jaké auto sis koupil / koupila? С---қа-----к-лі--сат-п----ы-? С__ қ_____ к____ с____ а_____ С-н қ-н-а- к-л-к с-т-п а-д-ң- ----------------------------- Сен қандай көлік сатып алдың? 0
S-r---–----en-ş-- 2 S____ – ö____ ş__ 2 S-r-w – ö-k-n ş-q 2 ------------------- Suraw – ötken şaq 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? Қ---а- ----тке ж-зылд-ң? Қ_____ г______ ж________ Қ-н-а- г-з-т-е ж-з-л-ы-? ------------------------ Қандай газетке жазылдың? 0
Sen --nd-y --l-tw---aqtı-? S__ q_____ g______ t______ S-n q-n-a- g-l-t-k t-q-ı-? -------------------------- Sen qanday galstwk taqtıñ?
Koho jste viděl / viděla? К-м-і--өр-іңі-? К____ к________ К-м-і к-р-і-і-? --------------- Кімді көрдіңіз? 0
S-- -a-da---a-st-k -aqtıñ? S__ q_____ g______ t______ S-n q-n-a- g-l-t-k t-q-ı-? -------------------------- Sen qanday galstwk taqtıñ?
Koho jste potkal / potkala? К---і-к--д-ст-----і-? К____ к______________ К-м-і к-з-е-т-р-і-і-? --------------------- Кімді кездестірдіңіз? 0
Se- qa-day--alstw- -aq-ıñ? S__ q_____ g______ t______ S-n q-n-a- g-l-t-k t-q-ı-? -------------------------- Sen qanday galstwk taqtıñ?
Koho jste poznal / poznala? К-м--------ың-з? К____ т_________ К-м-і т-н-д-ң-з- ---------------- Кімді таныдыңыз? 0
S-n--an----k-lik ---ı- ---ıñ? S__ q_____ k____ s____ a_____ S-n q-n-a- k-l-k s-t-p a-d-ñ- ----------------------------- Sen qanday kölik satıp aldıñ?
Kdy jste vstával / vstávala? Қ-ша--т---ы--з? Қ____ т________ Қ-ш-н т-р-ы-ы-? --------------- Қашан тұрдыңыз? 0
Se--qa--a----lik -a-ıp-a----? S__ q_____ k____ s____ a_____ S-n q-n-a- k-l-k s-t-p a-d-ñ- ----------------------------- Sen qanday kölik satıp aldıñ?
Kdy jste začal / začala? Қ--а-----т-ды---? Қ____ б__________ Қ-ш-н б-с-а-ы-ы-? ----------------- Қашан бастадыңыз? 0
S-n---n--- kö--k-s---p a---ñ? S__ q_____ k____ s____ a_____ S-n q-n-a- k-l-k s-t-p a-d-ñ- ----------------------------- Sen qanday kölik satıp aldıñ?
Kdy jste skončil / skončila? Қашан а--т-ды-ы-? Қ____ а__________ Қ-ш-н а-қ-а-ы-ы-? ----------------- Қашан аяқтадыңыз? 0
Q--da- --z-tke ---ıld-ñ? Q_____ g______ j________ Q-n-a- g-z-t-e j-z-l-ı-? ------------------------ Qanday gazetke jazıldıñ?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Неге-----ы--з? Н___ о________ Н-г- о-н-ы-ы-? -------------- Неге ояндыңыз? 0
Qan--- ga--t-e -a-ı-d--? Q_____ g______ j________ Q-n-a- g-z-t-e j-z-l-ı-? ------------------------ Qanday gazetke jazıldıñ?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Нег--м----і---ол-ыңыз? Н___ м______ б________ Н-г- м-ғ-л-м б-л-ы-ы-? ---------------------- Неге мұғалім болдыңыз? 0
Q---ay -az-t---j--ı----? Q_____ g______ j________ Q-n-a- g-z-t-e j-z-l-ı-? ------------------------ Qanday gazetke jazıldıñ?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Н--- -ак-- а---ң-з? Н___ т____ а_______ Н-г- т-к-и а-д-ң-з- ------------------- Неге такси алдыңыз? 0
K---i --r-i-iz? K____ k________ K-m-i k-r-i-i-? --------------- Kimdi kördiñiz?
Odkud jste přišel / přišla? Қ-й--н -ел---і-? Қ_____ к________ Қ-й-а- к-л-і-і-? ---------------- Қайдан келдіңіз? 0
Ki--- kö-di-iz? K____ k________ K-m-i k-r-i-i-? --------------- Kimdi kördiñiz?
Kam jste šel / šla? Қ-йд- --р-ың--? Қ____ б________ Қ-й-а б-р-ы-ы-? --------------- Қайда бардыңыз? 0
K--d--kör--ñ--? K____ k________ K-m-i k-r-i-i-? --------------- Kimdi kördiñiz?
Kde jste byl / byla? Қ---- бол-ыңы-? Қ____ б________ Қ-й-а б-л-ы-ы-? --------------- Қайда болдыңыз? 0
K---i -ez-e-ti---ñ-z? K____ k______________ K-m-i k-z-e-t-r-i-i-? --------------------- Kimdi kezdestirdiñiz?
Komu jsi pomohl / pomohla? Се--к--г----м-к-----ң? С__ к____ к___________ С-н к-м-е к-м-к-е-т-ң- ---------------------- Сен кімге көмектестің? 0
K--di -e--es-i-diñi-? K____ k______________ K-m-i k-z-e-t-r-i-i-? --------------------- Kimdi kezdestirdiñiz?
Komu jsi napsal / napsala? К-м-е ------? К____ ж______ К-м-е ж-з-ы-? ------------- Кімге жаздың? 0
K---i --z-es------i-? K____ k______________ K-m-i k-z-e-t-r-i-i-? --------------------- Kimdi kezdestirdiñiz?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Кім----ау-п --рд-ң? К____ ж____ б______ К-м-е ж-у-п б-р-і-? ------------------- Кімге жауап бердің? 0
K-m----a-ıdıñı-? K____ t_________ K-m-i t-n-d-ñ-z- ---------------- Kimdi tanıdıñız?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kazaština (1-100) MP3 kazaština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…