Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ka შეკითხვა – წარსული 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ოთხმოცდაექვსი]

86 [otkhmotsdaekvsi]

შეკითხვა – წარსული 2

shek'itkhva – ts'arsuli 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? რომელი-ჰ--ს-უ-- --კ--ა? რ_____ ჰ_______ გ______ რ-მ-ლ- ჰ-ლ-ტ-ხ- გ-კ-თ-? ----------------------- რომელი ჰალსტუხი გეკეთა? 0
r----- -al-t'---i g-k-eta? r_____ h_________ g_______ r-m-l- h-l-t-u-h- g-k-e-a- -------------------------- romeli halst'ukhi gek'eta?
Jaké auto sis koupil / koupila? რომ-ლ- ----ანა-იყი-ე? რ_____ მ______ ი_____ რ-მ-ლ- მ-ნ-ა-ა ი-ი-ე- --------------------- რომელი მანქანა იყიდე? 0
ro-el- ----a-a-iq-d-? r_____ m______ i_____ r-m-l- m-n-a-a i-i-e- --------------------- romeli mankana iqide?
Které noviny sis předplatil / předplatila? რომ--ი--აზ--- გ-მოი--რე? რ_____ გ_____ გ_________ რ-მ-ლ- გ-ზ-თ- გ-მ-ი-ე-ე- ------------------------ რომელი გაზეთი გამოიწერე? 0
r-me----an-a-a i---e? r_____ m______ i_____ r-m-l- m-n-a-a i-i-e- --------------------- romeli mankana iqide?
Koho jste viděl / viděla? ვ----ა----ე? ვ__ დ_______ ვ-ნ დ-ი-ა-ე- ------------ ვინ დაინახე? 0
ro--li-m-n---a ----e? r_____ m______ i_____ r-m-l- m-n-a-a i-i-e- --------------------- romeli mankana iqide?
Koho jste potkal / potkala? ვის----ვ-ი-? ვ__ შ_______ ვ-ს შ-ხ-დ-თ- ------------ ვის შეხვდით? 0
r-m-l-----e-i g-m-it--ere? r_____ g_____ g___________ r-m-l- g-z-t- g-m-i-s-e-e- -------------------------- romeli gazeti gamoits'ere?
Koho jste poznal / poznala? ვ-ნ იცა-ით? ვ__ ი______ ვ-ნ ი-ა-ი-? ----------- ვინ იცანით? 0
v-n -a-nak--? v__ d________ v-n d-i-a-h-? ------------- vin dainakhe?
Kdy jste vstával / vstávala? რ---ს--დ-ქ--? რ____ ა______ რ-დ-ს ა-ე-ი-? ------------- როდის ადექით? 0
vi- -aina---? v__ d________ v-n d-i-a-h-? ------------- vin dainakhe?
Kdy jste začal / začala? რ--ის და----თ? რ____ დ_______ რ-დ-ს დ-ი-ყ-თ- -------------- როდის დაიწყეთ? 0
vi--dain-k--? v__ d________ v-n d-i-a-h-? ------------- vin dainakhe?
Kdy jste skončil / skončila? როდ-- შეწ----ე-? რ____ შ_________ რ-დ-ს შ-წ-ვ-ტ-თ- ---------------- როდის შეწყვიტეთ? 0
v-s sh-khv-it? v__ s_________ v-s s-e-h-d-t- -------------- vis shekhvdit?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? რატო--გ---ვ----? რ____ გ_________ რ-ტ-მ გ-ი-ვ-ძ-თ- ---------------- რატომ გაიღვიძეთ? 0
v-- s-ek-v-it? v__ s_________ v-s s-e-h-d-t- -------------- vis shekhvdit?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? რა-ო--გახ--თ --სწა----ე--? რ____ გ_____ მ____________ რ-ტ-მ გ-ხ-ი- მ-ს-ა-ლ-ბ-ლ-? -------------------------- რატომ გახდით მასწავლებელი? 0
v-s -h--h-dit? v__ s_________ v-s s-e-h-d-t- -------------- vis shekhvdit?
Proč jste si vzal / vzala taxi? რ-ტომ ჩა-ექ-თ-ტ---შ-? რ____ ჩ______ ტ______ რ-ტ-მ ჩ-ჯ-ქ-თ ტ-ქ-შ-? --------------------- რატომ ჩაჯექით ტაქსში? 0
v-n -t-ani-? v__ i_______ v-n i-s-n-t- ------------ vin itsanit?
Odkud jste přišel / přišla? საიდა- --ხ-ედით? ს_____ მ________ ს-ი-ა- მ-ხ-ე-ი-? ---------------- საიდან მოხვედით? 0
vi- --san--? v__ i_______ v-n i-s-n-t- ------------ vin itsanit?
Kam jste šel / šla? ს-დ--ახ--დი-? ს__ წ________ ს-დ წ-ხ-ე-ი-? ------------- სად წახვედით? 0
v-- ---a-it? v__ i_______ v-n i-s-n-t- ------------ vin itsanit?
Kde jste byl / byla? სად ---ვ--? ს__ ი______ ს-დ ი-ა-ი-? ----------- სად იყავით? 0
rodi--adek--? r____ a______ r-d-s a-e-i-? ------------- rodis adekit?
Komu jsi pomohl / pomohla? ვ-- -ი--მა--? ვ__ მ________ ვ-ს მ-ე-მ-რ-? ------------- ვის მიეხმარე? 0
r-d-s-ad--i-? r____ a______ r-d-s a-e-i-? ------------- rodis adekit?
Komu jsi napsal / napsala? ვ-ს მ--წე-ე? ვ__ მ_______ ვ-ს მ-ს-ე-ე- ------------ ვის მისწერე? 0
ro-is -d---t? r____ a______ r-d-s a-e-i-? ------------- rodis adekit?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ვის უპას-ხე? ვ__ უ_______ ვ-ს უ-ა-უ-ე- ------------ ვის უპასუხე? 0
ro-i--da--s-q--? r____ d_________ r-d-s d-i-s-q-t- ---------------- rodis daits'qet?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…