Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   uk Питання – минулий час 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [вісімдесят шість]

86 [visimdesyat shistʹ]

Питання – минулий час 2

Pytannya – mynulyy̆ chas 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Яку---а---ку--и н---в? Я__ к_______ т_ н_____ Я-у к-а-а-к- т- н-с-в- ---------------------- Яку краватку ти носив? 0
P---n-ya –-my---yy---h-- 2 P_______ – m______ c___ 2 P-t-n-y- – m-n-l-y- c-a- 2 -------------------------- Pytannya – mynulyy̆ chas 2
Jaké auto sis koupil / koupila? Я--- а-т-м-біл- ти -у-ив? Я___ а_________ т_ к_____ Я-и- а-т-м-б-л- т- к-п-в- ------------------------- Який автомобіль ти купив? 0
P-ta--y- --m------̆---as-2 P_______ – m______ c___ 2 P-t-n-y- – m-n-l-y- c-a- 2 -------------------------- Pytannya – mynulyy̆ chas 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? Я-у-----ту--и пе---п---ив? Я__ г_____ т_ п___________ Я-у г-з-т- т- п-р-д-л-т-в- -------------------------- Яку газету ти передплатив? 0
Y----kr----ku-t----syv? Y___ k_______ t_ n_____ Y-k- k-a-a-k- t- n-s-v- ----------------------- Yaku kravatku ty nosyv?
Koho jste viděl / viděla? К-го--и б-----? К___ в_ б______ К-г- в- б-ч-л-? --------------- Кого ви бачили? 0
Y-k- k-ava-k- -y n-s-v? Y___ k_______ t_ n_____ Y-k- k-a-a-k- t- n-s-v- ----------------------- Yaku kravatku ty nosyv?
Koho jste potkal / potkala? К-г--Ви---с---ли? К___ В_ з________ К-г- В- з-с-р-л-? ----------------- Кого Ви зустріли? 0
Yak- kr---t---ty-nosy-? Y___ k_______ t_ n_____ Y-k- k-a-a-k- t- n-s-v- ----------------------- Yaku kravatku ty nosyv?
Koho jste poznal / poznala? Ко-- В---і-нали? К___ В_ п_______ К-г- В- п-з-а-и- ---------------- Кого Ви пізнали? 0
Ya-y---------bil- -y--upy-? Y____ a_________ t_ k_____ Y-k-y- a-t-m-b-l- t- k-p-v- --------------------------- Yakyy̆ avtomobilʹ ty kupyv?
Kdy jste vstával / vstávala? К--и В--вст-л-? К___ В_ в______ К-л- В- в-т-л-? --------------- Коли Ви встали? 0
Y-k-y--avt--o-i----- ku--v? Y____ a_________ t_ k_____ Y-k-y- a-t-m-b-l- t- k-p-v- --------------------------- Yakyy̆ avtomobilʹ ty kupyv?
Kdy jste začal / začala? К------ п-ч-ли? К___ В_ п______ К-л- В- п-ч-л-? --------------- Коли Ви почали? 0
Y-kyy̆ a-t---b--ʹ-ty -u---? Y____ a_________ t_ k_____ Y-k-y- a-t-m-b-l- t- k-p-v- --------------------------- Yakyy̆ avtomobilʹ ty kupyv?
Kdy jste skončil / skončila? Ко---В- п-ипини--? К___ В_ п_________ К-л- В- п-и-и-и-и- ------------------ Коли Ви припинили? 0
Y-k- ha-et-----p-r---l----? Y___ h_____ t_ p___________ Y-k- h-z-t- t- p-r-d-l-t-v- --------------------------- Yaku hazetu ty peredplatyv?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Ч-м- -- ---к--ул-ся? Ч___ В_ п___________ Ч-м- В- п-о-и-у-и-я- -------------------- Чому Ви прокинулися? 0
Y-----az-tu -y --r-d--a---? Y___ h_____ t_ p___________ Y-k- h-z-t- t- p-r-d-l-t-v- --------------------------- Yaku hazetu ty peredplatyv?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Чо-у -и-с--ли-вчи--л-м? Ч___ В_ с____ в________ Ч-м- В- с-а-и в-и-е-е-? ----------------------- Чому Ви стали вчителем? 0
Y-ku --ze----y p---d--a--v? Y___ h_____ t_ p___________ Y-k- h-z-t- t- p-r-d-l-t-v- --------------------------- Yaku hazetu ty peredplatyv?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Чо-- В--вз--- ---с-? Ч___ В_ в____ т_____ Ч-м- В- в-я-и т-к-і- -------------------- Чому Ви взяли таксі? 0
K------ -a-h--y? K___ v_ b_______ K-h- v- b-c-y-y- ---------------- Koho vy bachyly?
Odkud jste přišel / přišla? З--дки Ви--р--ш-и? З_____ В_ п_______ З-і-к- В- п-и-ш-и- ------------------ Звідки Ви прийшли? 0
Koh- -- -ach---? K___ v_ b_______ K-h- v- b-c-y-y- ---------------- Koho vy bachyly?
Kam jste šel / šla? К--- ----о---и? К___ В_ х______ К-д- В- х-д-л-? --------------- Куди Ви ходили? 0
K--o-vy-bac--ly? K___ v_ b_______ K-h- v- b-c-y-y- ---------------- Koho vy bachyly?
Kde jste byl / byla? Д- В- -у--? Д_ В_ б____ Д- В- б-л-? ----------- Де Ви були? 0
K-ho--y z--t--ly? K___ V_ z________ K-h- V- z-s-r-l-? ----------------- Koho Vy zustrily?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ко-у т--до-о--- - д-помо--а? К___ т_ д______ / д_________ К-м- т- д-п-м-г / д-п-м-г-а- ---------------------------- Кому ти допоміг / допомогла? 0
Koh---- z-s--ily? K___ V_ z________ K-h- V- z-s-r-l-? ----------------- Koho Vy zustrily?
Komu jsi napsal / napsala? К--у -и н--исав / ---исала? К___ т_ н______ / н________ К-м- т- н-п-с-в / н-п-с-л-? --------------------------- Кому ти написав / написала? 0
Ko-- -y --s-r-l-? K___ V_ z________ K-h- V- z-s-r-l-? ----------------- Koho Vy zustrily?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ком--т--ві-п---в ----д-ові-а? К___ т_ в_______ / в_________ К-м- т- в-д-о-і- / в-д-о-і-а- ----------------------------- Кому ти відповів / відповіла? 0
K--- -y pizna--? K___ V_ p_______ K-h- V- p-z-a-y- ---------------- Koho Vy piznaly?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…