Konverzační příručka

cs Příslovce   »   uk Прислівники

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прислівники

Pryslivnyky

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy в-е--д-- раз --щ--н---ли в__ о___ р__ – щ_ н_____ в-е о-и- р-з – щ- н-к-л- ------------------------ вже один раз – ще ніколи 0
P-y-l-----y P__________ P-y-l-v-y-y ----------- Pryslivnyky
Byl / a jste už někdy v Berlíně? В- в-- -ул----Бе-л---? В_ в__ б___ в Б_______ В- в-е б-л- в Б-р-і-і- ---------------------- Ви вже були в Берліні? 0
Prysl--n-ky P__________ P-y-l-v-y-y ----------- Pryslivnyky
Ne, ještě nikdy. Ні,-------о--. Н__ щ_ н______ Н-, щ- н-к-л-. -------------- Ні, ще ніколи. 0
vzhe--d-n --z - --ch--niko-y v___ o___ r__ – s____ n_____ v-h- o-y- r-z – s-c-e n-k-l- ---------------------------- vzhe odyn raz – shche nikoly
někdo – nikdo Хт------дь-– -іхто Х_________ – н____ Х-о-н-б-д- – н-х-о ------------------ Хто-небудь – ніхто 0
v--- ody- r---- sh-h- -i--ly v___ o___ r__ – s____ n_____ v-h- o-y- r-z – s-c-e n-k-l- ---------------------------- vzhe odyn raz – shche nikoly
Znáte tady někoho? Ви з-аєт- тут----о--е---ь? В_ з_____ т__ к___________ В- з-а-т- т-т к-г---е-у-ь- -------------------------- Ви знаєте тут кого-небудь? 0
v--e ody---az-– --che-n-koly v___ o___ r__ – s____ n_____ v-h- o-y- r-z – s-c-e n-k-l- ---------------------------- vzhe odyn raz – shche nikoly
Ne, neznám tady nikoho. Ні-----е з-а- ту-----ог-. Н__ я н_ з___ т__ н______ Н-, я н- з-а- т-т н-к-г-. ------------------------- Ні, я не знаю тут нікого. 0
Vy-vzhe-bu-- - B--li--? V_ v___ b___ v B_______ V- v-h- b-l- v B-r-i-i- ----------------------- Vy vzhe buly v Berlini?
ještě – už ne щ- --біл----ні щ_ – б_____ н_ щ- – б-л-ш- н- -------------- ще – більше ні 0
V--vzhe b----v-B--l-ni? V_ v___ b___ v B_______ V- v-h- b-l- v B-r-i-i- ----------------------- Vy vzhe buly v Berlini?
Zůstanete tady ještě dlouho? Ви-тут щ--надо-го--а---ає----? В_ т__ щ_ н______ з___________ В- т-т щ- н-д-в-о з-л-ш-є-е-я- ------------------------------ Ви тут ще надовго залишаєтеся? 0
V- -z-- -u---- -----ni? V_ v___ b___ v B_______ V- v-h- b-l- v B-r-i-i- ----------------------- Vy vzhe buly v Berlini?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ні----зал--аю-я не---о-г-. Н__ я з________ н_________ Н-, я з-л-ш-ю-я н-н-д-в-о- -------------------------- Ні, я залишаюся ненадовго. 0
N-, s---e-----ly. N__ s____ n______ N-, s-c-e n-k-l-. ----------------- Ni, shche nikoly.
ještě něco – už nic ще --сь-– -іл--- н--ого щ_ щ___ – б_____ н_____ щ- щ-с- – б-л-ш- н-ч-г- ----------------------- ще щось – більше нічого 0
Ni- sh----n--ol-. N__ s____ n______ N-, s-c-e n-k-l-. ----------------- Ni, shche nikoly.
Chcete ještě něco k pití? Х-ч-т- щ---о-- -ип-т-? Х_____ щ_ щ___ в______ Х-ч-т- щ- щ-с- в-п-т-? ---------------------- Хочете ще щось випити? 0
N-- sh--e-----ly. N__ s____ n______ N-, s-c-e n-k-l-. ----------------- Ni, shche nikoly.
Ne, už nic nechci. Н-,-- не хоч--б--ьш----чо--. Н__ я н_ х___ б_____ н______ Н-, я н- х-ч- б-л-ш- н-ч-г-. ---------------------------- Ні, я не хочу більше нічого. 0
K-to--eb--ʹ - n--h-o K__________ – n_____ K-t---e-u-ʹ – n-k-t- -------------------- Khto-nebudʹ – nikhto
už něco – ještě nic вж---о---– ще-н-ч-го в__ щ___ – щ_ н_____ в-е щ-с- – щ- н-ч-г- -------------------- вже щось – ще нічого 0
Kh-o--eb--ʹ –-n----o K__________ – n_____ K-t---e-u-ʹ – n-k-t- -------------------- Khto-nebudʹ – nikhto
Jedl / jedla jste už něco? В--в-е---сь --ї--? В_ в__ щ___ з_____ В- в-е щ-с- з-ї-и- ------------------ Ви вже щось з’їли? 0
Kh----e-u-ʹ --ni-h-o K__________ – n_____ K-t---e-u-ʹ – n-k-t- -------------------- Khto-nebudʹ – nikhto
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ні--- ------ог- не ї--/ ї-а. Н__ я щ_ н_____ н_ ї_ / ї___ Н-, я щ- н-ч-г- н- ї- / ї-а- ---------------------------- Ні, я ще нічого не їв / їла. 0
V- z-a-ete t-- ko---nebu-ʹ? V_ z______ t__ k___________ V- z-a-e-e t-t k-h---e-u-ʹ- --------------------------- Vy znayete tut koho-nebudʹ?
ještě někdo – už nikdo ще-----не-удь - -і-ь----іх-о щ_ х_________ – б_____ н____ щ- х-о-н-б-д- – б-л-ш- н-х-о ---------------------------- ще хто-небудь – більше ніхто 0
V- zn--------t-ko----e-u--? V_ z______ t__ k___________ V- z-a-e-e t-t k-h---e-u-ʹ- --------------------------- Vy znayete tut koho-nebudʹ?
Chce ještě někdo kávu? Ба--є--- -то--ебу-- -ави? Б____ щ_ х_________ к____ Б-ж-є щ- х-о-н-б-д- к-в-? ------------------------- Бажає ще хто-небудь кави? 0
V--zna-e------ -----ne---ʹ? V_ z______ t__ k___________ V- z-a-e-e t-t k-h---e-u-ʹ- --------------------------- Vy znayete tut koho-nebudʹ?
Ne, už nikdo. Ні,----ьше--і---. Н__ б_____ н_____ Н-, б-л-ш- н-х-о- ----------------- Ні, більше ніхто. 0
N-,--a--e -n-yu-tut ----h-. N__ y_ n_ z____ t__ n______ N-, y- n- z-a-u t-t n-k-h-. --------------------------- Ni, ya ne znayu tut nikoho.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…