Konverzační příručka

cs Příslovce   »   sr Прилози

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [стотина]

100 [stotina]

Прилози

Prilozi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy в------но--- -о- ни-ада в__ ј_____ – ј__ н_____ в-ћ ј-д-о- – ј-ш н-к-д- ----------------------- већ једном – још никада 0
Pril--i P______ P-i-o-i ------- Prilozi
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Јес-е-ли---ћ ј-д-о-------- Б-рли-у? Ј____ л_ в__ ј_____ б___ у Б_______ Ј-с-е л- в-ћ ј-д-о- б-л- у Б-р-и-у- ----------------------------------- Јесте ли већ једном били у Берлину? 0
P-i-o-i P______ P-i-o-i ------- Prilozi
Ne, ještě nikdy. Н-, ------ка-а. Н__ ј__ н______ Н-, ј-ш н-к-д-. --------------- Не, још никада. 0
ve-́-jedno- - -o--ni--da v__ j_____ – j__ n_____ v-c- j-d-o- – j-š n-k-d- ------------------------ već jednom – još nikada
někdo – nikdo н--- - н-ко н___ – н___ н-к- – н-к- ----------- неко – нико 0
ve---j---o--- -o---ika-a v__ j_____ – j__ n_____ v-c- j-d-o- – j-š n-k-d- ------------------------ već jednom – još nikada
Znáte tady někoho? П-зн-ј-т--ли-ов-е -ек---? П________ л_ о___ н______ П-з-а-е-е л- о-д- н-к-г-? ------------------------- Познајете ли овде некога? 0
vec--jedno- - jo- -i-a-a v__ j_____ – j__ n_____ v-c- j-d-o- – j-š n-k-d- ------------------------ već jednom – još nikada
Ne, neznám tady nikoho. Не,-ј---- позн-је--о-де-н-----. Н__ ј_ н_ п_______ о___ н______ Н-, ј- н- п-з-а-е- о-д- н-к-г-. ------------------------------- Не, ја не познајем овде никога. 0
Jes-e -----c---ed--m b--i-u Berl--u? J____ l_ v__ j_____ b___ u B_______ J-s-e l- v-c- j-d-o- b-l- u B-r-i-u- ------------------------------------ Jeste li već jednom bili u Berlinu?
ještě – už ne јо--- н- --ше ј__ – н_ в___ ј-ш – н- в-ш- ------------- још – не више 0
J---e--i ---- je--o--b----u B-r-i--? J____ l_ v__ j_____ b___ u B_______ J-s-e l- v-c- j-d-o- b-l- u B-r-i-u- ------------------------------------ Jeste li već jednom bili u Berlinu?
Zůstanete tady ještě dlouho? Ос--је-------о- д-г- ----? О_______ л_ ј__ д___ о____ О-т-ј-т- л- ј-ш д-г- о-д-? -------------------------- Остајете ли још дуго овде? 0
J---e l- v-c----d--m --li --Ber-i--? J____ l_ v__ j_____ b___ u B_______ J-s-e l- v-c- j-d-o- b-l- u B-r-i-u- ------------------------------------ Jeste li već jednom bili u Berlinu?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Н---ја н---ста-е- више---го -в--. Н__ ј_ н_ о______ в___ д___ о____ Н-, ј- н- о-т-ј-м в-ш- д-г- о-д-. --------------------------------- Не, ја не остајем више дуго овде. 0
N-,--oš---ka-a. N__ j__ n______ N-, j-š n-k-d-. --------------- Ne, još nikada.
ještě něco – už nic јо--н---о-- ни-т- -ише ј__ н____ – н____ в___ ј-ш н-ш-о – н-ш-а в-ш- ---------------------- још нешто – ништа више 0
N----oš --ka--. N__ j__ n______ N-, j-š n-k-d-. --------------- Ne, još nikada.
Chcete ještě něco k pití? Жел-те-ли -------т---опи-и? Ж_____ л_ ј__ н____ п______ Ж-л-т- л- ј-ш н-ш-о п-п-т-? --------------------------- Желите ли још нешто попити? 0
Ne- -o---ik--a. N__ j__ n______ N-, j-š n-k-d-. --------------- Ne, još nikada.
Ne, už nic nechci. Н-, -а -е -ел-м ништа --ше. Н__ ј_ н_ ж____ н____ в____ Н-, ј- н- ж-л-м н-ш-а в-ш-. --------------------------- Не, ја не желим ништа више. 0
n-k--- ni-o n___ – n___ n-k- – n-k- ----------- neko – niko
už něco – ještě nic в-----што-–--ош -и--а в__ н____ – ј__ н____ в-ћ н-ш-о – ј-ш н-ш-а --------------------- већ нешто – још ништа 0
ne-o – n--o n___ – n___ n-k- – n-k- ----------- neko – niko
Jedl / jedla jste už něco? Јес-- л- већ н--т------? Ј____ л_ в__ н____ ј____ Ј-с-е л- в-ћ н-ш-о ј-л-? ------------------------ Јесте ли већ нешто јели? 0
n--o - ni-o n___ – n___ n-k- – n-k- ----------- neko – niko
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Не, ј--још-нис-- ---т- јео-- ----. Н__ ј_ ј__ н____ н____ ј__ / ј____ Н-, ј- ј-ш н-с-м н-ш-а ј-о / ј-л-. ---------------------------------- Не, ја још нисам ништа јео / јела. 0
Po-naj-te ----v-- nek--a? P________ l_ o___ n______ P-z-a-e-e l- o-d- n-k-g-? ------------------------- Poznajete li ovde nekoga?
ještě někdo – už nikdo ј-- н-ко ----к--в-ше ј__ н___ – н___ в___ ј-ш н-к- – н-к- в-ш- -------------------- још неко – нико више 0
P-znaj-t- l--ovde ne--ga? P________ l_ o___ n______ P-z-a-e-e l- o-d- n-k-g-? ------------------------- Poznajete li ovde nekoga?
Chce ještě někdo kávu? Же-и-л- ј-ш н-к- к-ф-? Ж___ л_ ј__ н___ к____ Ж-л- л- ј-ш н-к- к-ф-? ---------------------- Жели ли још неко кафу? 0
Po---jet- -i-o--e-ne--ga? P________ l_ o___ n______ P-z-a-e-e l- o-d- n-k-g-? ------------------------- Poznajete li ovde nekoga?
Ne, už nikdo. Н-,----о-в-ше. Н__ н___ в____ Н-, н-к- в-ш-. -------------- Не, нико више. 0
Ne- ---n---o------------nik-ga. N__ j_ n_ p_______ o___ n______ N-, j- n- p-z-a-e- o-d- n-k-g-. ------------------------------- Ne, ja ne poznajem ovde nikoga.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…