Konverzační příručka

cs Konverzace 3   »   sr Ћаскање 3

22 [dvacet dva]

Konverzace 3

Konverzace 3

22 [двадесет и два]

22 [dvadeset i dva]

Ћаскање 3

Ćaskanje 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Kouříte? Пу-и-е-л-? П_____ л__ П-ш-т- л-? ---------- Пушите ли? 0
C-------e-3 Ć_______ 3 C-a-k-n-e 3 ----------- Ćaskanje 3
Dříve ano. П-е -а. П__ д__ П-е д-. ------- Пре да. 0
Ć--k-n-- 3 Ć_______ 3 C-a-k-n-e 3 ----------- Ćaskanje 3
Ale teď už nekouřím. Ал- -ад- више не пуш-м. А__ с___ в___ н_ п_____ А-и с-д- в-ш- н- п-ш-м- ----------------------- Али сада више не пушим. 0
P-š-te --? P_____ l__ P-š-t- l-? ---------- Pušite li?
Vadí vám, že kouřím? С-ет---- В---ак---- п-ш-м? С____ л_ В__ а__ ј_ п_____ С-е-а л- В-м а-о ј- п-ш-м- -------------------------- Смета ли Вам ако ја пушим? 0
P--i-e -i? P_____ l__ P-š-t- l-? ---------- Pušite li?
Ne, vůbec ne. Н-,--п-о-ут-о не. Н__ а________ н__ Н-, а-с-л-т-о н-. ----------------- Не, апсолутно не. 0
P--i-- --? P_____ l__ P-š-t- l-? ---------- Pušite li?
To mi nevadí. Н- --е-а м-. Н_ с____ м__ Н- с-е-а м-. ------------ Не смета ми. 0
Pre --. P__ d__ P-e d-. ------- Pre da.
Dáte si něco k pití? Хо---е-ли п-пити--еш-о? Х_____ л_ п_____ н_____ Х-ћ-т- л- п-п-т- н-ш-о- ----------------------- Хоћете ли попити нешто? 0
Pr- da. P__ d__ P-e d-. ------- Pre da.
Dáte si koňak? Је-а- к--а-? Ј____ к_____ Ј-д-н к-њ-к- ------------ Један коњак? 0
P---d-. P__ d__ P-e d-. ------- Pre da.
Ne, raději pivo. Н-,---диј- пиво. Н__ р_____ п____ Н-, р-д-ј- п-в-. ---------------- Не, радије пиво. 0
Al- -ada -i-- n- p-š-m. A__ s___ v___ n_ p_____ A-i s-d- v-š- n- p-š-m- ----------------------- Ali sada više ne pušim.
Cestujete hodně? П-т-јет---- ----о? П_______ л_ м_____ П-т-ј-т- л- м-о-о- ------------------ Путујете ли много? 0
Al--s-da-više ne-p-š--. A__ s___ v___ n_ p_____ A-i s-d- v-š- n- p-š-m- ----------------------- Ali sada više ne pušim.
Ano, většinou jezdím na služební cesty. Да,---ћ--о- с---о---с-овн- пу-о-ањ-. Д__ в______ с_ т_ п_______ п________ Д-, в-ћ-н-м с- т- п-с-о-н- п-т-в-њ-. ------------------------------------ Да, већином су то пословна путовања. 0
Al---a-- ---e n- ----m. A__ s___ v___ n_ p_____ A-i s-d- v-š- n- p-š-m- ----------------------- Ali sada više ne pušim.
Ale teď jsme na dovolené. А-- с--а --о--вде н---оди-ње- одмо--. А__ с___ с__ о___ н_ г_______ о______ А-и с-д- с-о о-д- н- г-д-ш-е- о-м-р-. ------------------------------------- Али сада смо овде на годишњем одмору. 0
Sm-ta -i Va---ko j- -uš--? S____ l_ V__ a__ j_ p_____ S-e-a l- V-m a-o j- p-š-m- -------------------------- Smeta li Vam ako ja pušim?
To je ale vedro! Каква в-у--на! К____ в_______ К-к-а в-у-и-а- -------------- Каква врућина! 0
S---a l--Va--a-- ---pu--m? S____ l_ V__ a__ j_ p_____ S-e-a l- V-m a-o j- p-š-m- -------------------------- Smeta li Vam ako ja pušim?
Ano, dnes je opravdu horko. Д-- д-нас--- ---а-------ће. Д__ д____ ј_ с______ в_____ Д-, д-н-с ј- с-в-р-о в-у-е- --------------------------- Да, данас је стварно вруће. 0
S-eta -i------k- -a------? S____ l_ V__ a__ j_ p_____ S-e-a l- V-m a-o j- p-š-m- -------------------------- Smeta li Vam ako ja pušim?
Pojďme na balkón. Хај--мо -- бал--н. Х______ н_ б______ Х-ј-е-о н- б-л-о-. ------------------ Хајдемо на балкон. 0
N-- -ps-lu--o-n-. N__ a________ n__ N-, a-s-l-t-o n-. ----------------- Ne, apsolutno ne.
Zítra tady bude párty. С-тр---е-ов-е--ити ---а-а. С____ ћ_ о___ б___ з______ С-т-а ћ- о-д- б-т- з-б-в-. -------------------------- Сутра ће овде бити забава. 0
N-,--p--lutno-n-. N__ a________ n__ N-, a-s-l-t-o n-. ----------------- Ne, apsolutno ne.
Přijdete také? Х-ћ--- -и-------о-и?? Х_____ л_ и В_ д_____ Х-ћ-т- л- и В- д-ћ-?- --------------------- Хоћете ли и Ви доћи?? 0
N-,-----lutno --. N__ a________ n__ N-, a-s-l-t-o n-. ----------------- Ne, apsolutno ne.
Ano, jsme také pozváni. Д-,-ми с-- ---ођ- --зв--и. Д__ м_ с__ т_____ п_______ Д-, м- с-о т-к-ђ- п-з-а-и- -------------------------- Да, ми смо такође позвани. 0
Ne --et--mi. N_ s____ m__ N- s-e-a m-. ------------ Ne smeta mi.

Jazyk a písmo

Každý jazyk slouží k dorozumívání mezi lidmi. Mluvíme-li, vyjadřujeme, co si myslíme a co cítíme. Přitom ne vždy dodržujeme pravidla našeho jazyka. Používáme svůj vlastní jazyk, hovorový jazyk. V psaném jazyce je to jinak. V něm se odrážejí všechna pravidla našeho jazyka. Teprve písmo povyšuje jazyk na skutečný jazyk. Dělá jazyk viditelným. Písmem se celá tisíciletí předávalo poznání. Proto je písmo základem vysoce vyspělé kultury. První písmo bylo objeveno před více než 5 000 lety. Bylo to klínové písmo Sumerů. Otiskovalo se do tabulek z hlíny. Toto klínové písmo se používalo tři tisíce let. Přibližně stejně dlouho existovaly hieroglyfy starých Egypťanů. Ty zkoumala celá řada vědců. Hieroglyfy představují relativně komplikovaný systém písma. Vynalezeno však bylo pravděpodobně ze zcela jednoduchého důvodu. Tehdejší Egypt byla obrovská říše s mnoha obyvateli. Každodenní život a především hospodářství bylo nutno organizovat. Bylo nutné efektivně spravovat daně a účty. Proto vyvinuli staří Egypťané své písmové znaky. Naproti tomu, abecední systémy písma vedou zpět k Sumerům. Každé písmo napoví hodně o lidech, kteří jej užívali. Kromě toho má každý národ svou vlastní charakteristiku písma. Ručně psané písmo však bohužel stále více ustupuje. Díky moderní technice je téměř zbytečné. Proto: nejen mluvte, ale občas zase něco napište!