Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   sr Негација 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [шездесет и пет]

65 [šezdeset i pet]

Негација 2

Negacija 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Д--л- је----т-н с---? Д_ л_ ј_ п_____ с____ Д- л- ј- п-с-е- с-у-? --------------------- Да ли је прстен скуп? 0
Ne-ac-j- 2 N_______ 2 N-g-c-j- 2 ---------- Negacija 2
Ne, stojí jen sto euro. Н-- -н-к---а --мо -то-ину--вр-. Н__ о_ к____ с___ с______ е____ Н-, о- к-ш-а с-м- с-о-и-у е-р-. ------------------------------- Не, он кошта само стотину евра. 0
Ne--c-j--2 N_______ 2 N-g-c-j- 2 ---------- Negacija 2
Ale já mám jen padesát. Али----и-а- -а-- педе-ет. А__ ј_ и___ с___ п_______ А-и ј- и-а- с-м- п-д-с-т- ------------------------- Али ја имам само педесет. 0
D- l--je---st---sk--? D_ l_ j_ p_____ s____ D- l- j- p-s-e- s-u-? --------------------- Da li je prsten skup?
Jsi už hotový / hotová? Ј-----и---ћ--о-ов - г-тов-? Ј___ л_ в__ г____ / г______ Ј-с- л- в-ћ г-т-в / г-т-в-? --------------------------- Јеси ли већ готов / готовa? 0
Da l- -e-p-st-----u-? D_ l_ j_ p_____ s____ D- l- j- p-s-e- s-u-? --------------------- Da li je prsten skup?
Ne, ještě ne. Н-, -ош не. Н__ ј__ н__ Н-, ј-ш н-. ----------- Не, још не. 0
Da-li j----sten -ku-? D_ l_ j_ p_____ s____ D- l- j- p-s-e- s-u-? --------------------- Da li je prsten skup?
Ale už brzo budu hotový. А-и -ам-ус-о-о--от-в - -ото-а. А__ с__ у_____ г____ / г______ А-и с-м у-к-р- г-т-в / г-т-в-. ------------------------------ Али сам ускоро готов / готова. 0
N-,-o--k-št--sa-- --o-i-u ev--. N__ o_ k____ s___ s______ e____ N-, o- k-š-a s-m- s-o-i-u e-r-. ------------------------------- Ne, on košta samo stotinu evra.
Chceš ještě polévku? Же--ш--и још---пе? Ж____ л_ ј__ с____ Ж-л-ш л- ј-ш с-п-? ------------------ Желиш ли још супе? 0
N-- -- ----a-sa-o s---inu ev--. N__ o_ k____ s___ s______ e____ N-, o- k-š-a s-m- s-o-i-u e-r-. ------------------------------- Ne, on košta samo stotinu evra.
Ne, už nechci. Не,-не-ж---м--иш-. Н__ н_ ж____ в____ Н-, н- ж-л-м в-ш-. ------------------ Не, не желим више. 0
N-- o- ko-ta-sa-o-st---n- e---. N__ o_ k____ s___ s______ e____ N-, o- k-š-a s-m- s-o-i-u e-r-. ------------------------------- Ne, on košta samo stotinu evra.
Ale chci ještě zmrzlinu. Али -о--ј-да- --ад-ле-. А__ ј__ ј____ с________ А-и ј-ш ј-д-н с-а-о-е-. ----------------------- Али још један сладолед. 0
Al--ja--mam-s-----e-ese-. A__ j_ i___ s___ p_______ A-i j- i-a- s-m- p-d-s-t- ------------------------- Ali ja imam samo pedeset.
Bydlíš tady už dlouho? Ст-н------- -ећ д--о--в--? С_______ л_ в__ д___ о____ С-а-у-е- л- в-ћ д-г- о-д-? -------------------------- Станујеш ли већ дуго овде? 0
A---ja -mam --mo pede-et. A__ j_ i___ s___ p_______ A-i j- i-a- s-m- p-d-s-t- ------------------------- Ali ja imam samo pedeset.
Ne, teprve jeden měsíc. Не---е- -ед-н-ме-е-. Н__ т__ ј____ м_____ Н-, т-к ј-д-н м-с-ц- -------------------- Не, тек један месец. 0
Ali--a i--m s-mo----e---. A__ j_ i___ s___ p_______ A-i j- i-a- s-m- p-d-s-t- ------------------------- Ali ja imam samo pedeset.
Ale znám už hodně lidí. Али--ећ--о-н--ем --ог- ---и. А__ в__ п_______ м____ љ____ А-и в-ћ п-з-а-е- м-о-о љ-д-. ---------------------------- Али већ познајем много људи. 0
Je-- li-v----g-t-v / ----va? J___ l_ v__ g____ / g______ J-s- l- v-c- g-t-v / g-t-v-? ---------------------------- Jesi li već gotov / gotova?
Pojedeš zítra domů? П--у--ш-л- --тр- --ћи? П______ л_ с____ к____ П-т-ј-ш л- с-т-а к-ћ-? ---------------------- Путујеш ли сутра кући? 0
Je-- -i -e----o--v-/-gotov-? J___ l_ v__ g____ / g______ J-s- l- v-c- g-t-v / g-t-v-? ---------------------------- Jesi li već gotov / gotova?
Ne, až o víkendu. Н-- -е---а вик--д. Н__ т__ з_ в______ Н-, т-к з- в-к-н-. ------------------ Не, тек за викенд. 0
J--i-li -e-- ----v-/----ova? J___ l_ v__ g____ / g______ J-s- l- v-c- g-t-v / g-t-v-? ---------------------------- Jesi li već gotov / gotova?
Ale přijedu zpátky už v neděli. А-- се-в--ћам --ћ-- --д-љ-. А__ с_ в_____ в__ у н______ А-и с- в-а-а- в-ћ у н-д-љ-. --------------------------- Али се враћам већ у недељу. 0
Ne--j-š -e. N__ j__ n__ N-, j-š n-. ----------- Ne, još ne.
Je tvoje dcera už dospělá? Да--- је -во-а --р-а већ о-рас--? Д_ л_ ј_ т____ ћ____ в__ о_______ Д- л- ј- т-о-а ћ-р-а в-ћ о-р-с-а- --------------------------------- Да ли је твоја ћерка већ одрасла? 0
Ne- j---n-. N__ j__ n__ N-, j-š n-. ----------- Ne, još ne.
Ne, je jí teprve sedmnáct. Н-- -на--ма ----с--амна-ст-го-и--. Н__ о__ и__ т__ с_________ г______ Н-, о-а и-а т-к с-д-м-а-с- г-д-н-. ---------------------------------- Не, она има тек седамнаест година. 0
N-,---- ne. N__ j__ n__ N-, j-š n-. ----------- Ne, još ne.
Ale už má přítele. Али он--в-ћ-и---мо-к-. А__ о__ в__ и__ м_____ А-и о-а в-ћ и-а м-м-а- ---------------------- Али она већ има момка. 0
Ali s-m--s-or----t-v-/ go-ov-. A__ s__ u_____ g____ / g______ A-i s-m u-k-r- g-t-v / g-t-v-. ------------------------------ Ali sam uskoro gotov / gotova.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!