Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   hy ժխտում 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [վաթսունհինգ]

65 [vat’sunhing]

ժխտում 2

zhkhtum 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Այ- մա-ա-ին-թա--- -: Ա__ մ______ թ____ է_ Ա-ս մ-տ-ն-ն թ-՞-կ է- -------------------- Այս մատանին թա՞նկ է: 0
zhkhtu--2 z______ 2 z-k-t-m 2 --------- zhkhtum 2
Ne, stojí jen sto euro. Ո-, դա--րժ- -իայն-հար--ւ--ե-րո: Ո__ դ_ ա___ մ____ հ______ ե____ Ո-, դ- ա-ժ- մ-ա-ն հ-ր-ո-ր ե-ր-: ------------------------------- Ոչ, դա արժե միայն հարյուր եվրո: 0
z-k-tum 2 z______ 2 z-k-t-m 2 --------- zhkhtum 2
Ale já mám jen padesát. Բ-յ- ես ----ն--իս--- --նեմ: Բ___ ե_ մ____ հ_____ ո_____ Բ-յ- ե- մ-ա-ն հ-ս-ւ- ո-ն-մ- --------------------------- Բայց ես միայն հիսուն ունեմ: 0
A-----t-nin--------e A__ m______ t_____ e A-s m-t-n-n t-a-n- e -------------------- Ays matanin t’a՞nk e
Jsi už hotový / hotová? Արդ-ն -ատր---տ --: Ա____ պ_______ ե__ Ա-դ-ն պ-տ-ա-ս- ե-: ------------------ Արդեն պատրա՞ստ ես: 0
A-s ---a--n --a--- e A__ m______ t_____ e A-s m-t-n-n t-a-n- e -------------------- Ays matanin t’a՞nk e
Ne, ještě ne. Ո-- դեռ-ոչ: Ո__ դ__ ո__ Ո-, դ-ռ ո-: ----------- Ոչ, դեռ ոչ: 0
Ay- -atan-n-t-a՞-k-e A__ m______ t_____ e A-s m-t-n-n t-a-n- e -------------------- Ays matanin t’a՞nk e
Ale už brzo budu hotový. Բա-ց շ-տո--պ-տ-ա-տ կլ----: Բ___ շ____ պ______ կ______ Բ-յ- շ-տ-վ պ-տ-ա-տ կ-ի-ե-: -------------------------- Բայց շոտով պատրաստ կլինեմ: 0
Vo-h’, -------e-miay---a--ur --v-o V_____ d_ a____ m____ h_____ y____ V-c-’- d- a-z-e m-a-n h-r-u- y-v-o ---------------------------------- Voch’, da arzhe miayn haryur yevro
Chceš ještě polévku? Ա-ո-ր --զ--՞մ--ս: Ա____ ո______ ե__ Ա-ո-ր ո-զ-ւ-մ ե-: ----------------- Ապուր ուզու՞մ ես: 0
V-c--, da---z-e mia-n-har--r -evro V_____ d_ a____ m____ h_____ y____ V-c-’- d- a-z-e m-a-n h-r-u- y-v-o ---------------------------------- Voch’, da arzhe miayn haryur yevro
Ne, už nechci. Ո-, -ս էլ ----ո--ու-: Ո__ ե_ է_ չ__ ո______ Ո-, ե- է- չ-մ ո-զ-ւ-: --------------------- Ոչ, ես էլ չեմ ուզում: 0
V--h-,-da --z-e-m-a-- ha--u--y--ro V_____ d_ a____ m____ h_____ y____ V-c-’- d- a-z-e m-a-n h-r-u- y-v-o ---------------------------------- Voch’, da arzhe miayn haryur yevro
Ale chci ještě zmrzlinu. Բ--ց --- պ-ղ---ակ: Բ___ մ__ պ________ Բ-յ- մ-կ պ-ղ-ա-ա-: ------------------ Բայց մեկ պաղպաղակ: 0
Bay----ye- mia-n-hi--n unem B_____ y__ m____ h____ u___ B-y-s- y-s m-a-n h-s-n u-e- --------------------------- Bayts’ yes miayn hisun unem
Bydlíš tady už dlouho? Այս-եղ---դ-ն-եր---ր-ե--ապ---մ: Ա_____ ա____ ե_____ ե_ ա______ Ա-ս-ե- ա-դ-ն ե-կ-՞- ե- ա-ր-ւ-: ------------------------------ Այստեղ արդեն երկա՞ր ես ապրում: 0
Bayts’-yes m-ayn --su- u--m B_____ y__ m____ h____ u___ B-y-s- y-s m-a-n h-s-n u-e- --------------------------- Bayts’ yes miayn hisun unem
Ne, teprve jeden měsíc. Ոչ, դե- --կ-ա----է: Ո__ դ__ մ__ ա___ է_ Ո-, դ-ռ մ-կ ա-ի- է- ------------------- Ոչ, դեռ մեկ ամիս է: 0
B---s- -------yn -is-n-unem B_____ y__ m____ h____ u___ B-y-s- y-s m-a-n h-s-n u-e- --------------------------- Bayts’ yes miayn hisun unem
Ale znám už hodně lidí. Բայց-ես ար-ե---ա- ---դ------մ ճա-աչ-ւմ: Բ___ ե_ ա____ շ__ մ_______ ե_ ճ________ Բ-յ- ե- ա-դ-ն շ-տ մ-ր-կ-ն- ե- ճ-ն-չ-ւ-: --------------------------------------- Բայց ես արդեն շատ մարդկանց եմ ճանաչում: 0
A-d-- ------st---s A____ p_______ y__ A-d-n p-t-a-s- y-s ------------------ Arden patra՞st yes
Pojedeš zítra domů? Վ-ղը--ո----ես գնու-: Վ___ տ____ ե_ գ_____ Վ-ղ- տ-ւ-ն ե- գ-ո-մ- -------------------- Վաղը տու՞ն ես գնում: 0
A-de-----r-՞st y-s A____ p_______ y__ A-d-n p-t-a-s- y-s ------------------ Arden patra՞st yes
Ne, až o víkendu. Ո-- -ա--թավ--ջի-: Ո__ շ____________ Ո-, շ-բ-թ-վ-ր-ի-: ----------------- Ոչ, շաբաթավերջին: 0
A-d-- p-tra-st -es A____ p_______ y__ A-d-n p-t-a-s- y-s ------------------ Arden patra՞st yes
Ale přijedu zpátky už v neděli. Բ-յց ե----------ր- ա-դ-ն--ետ--մ -ա-իս: Բ___ ե_ կ_____ օ__ ա____ հ__ ե_ գ_____ Բ-յ- ե- կ-ր-կ- օ-ը ա-դ-ն հ-տ ե- գ-լ-ս- -------------------------------------- Բայց ես կիրակի օրը արդեն հետ եմ գալիս: 0
V--h-,----r --ch’ V_____ d___ v____ V-c-’- d-r- v-c-’ ----------------- Voch’, derr voch’
Je tvoje dcera už dospělá? Ք- դ-ւ-տր--ա-դ----ա-ահ-՞ս -: Ք_ դ______ ա____ չ_______ է_ Ք- դ-ւ-տ-ը ա-դ-ն չ-փ-հ-՞- է- ---------------------------- Քո դուստրը արդեն չափահա՞ս է: 0
V----, --r----ch’ V_____ d___ v____ V-c-’- d-r- v-c-’ ----------------- Voch’, derr voch’
Ne, je jí teprve sedmnáct. Ոչ--նա -եռ-տա--յ---տ-ր--ան--: Ո__ ն_ դ__ տ______ տ______ է_ Ո-, ն- դ-ռ տ-ս-յ-թ տ-ր-կ-ն է- ----------------------------- Ոչ, նա դեռ տասնյոթ տարեկան է: 0
Voch-,----r--o-h’ V_____ d___ v____ V-c-’- d-r- v-c-’ ----------------- Voch’, derr voch’
Ale už má přítele. Բա----ա արդ-- -ն--- ուն-: Բ___ ն_ ա____ ը____ ո____ Բ-յ- ն- ա-դ-ն ը-կ-ր ո-ն-: ------------------------- Բայց նա արդեն ընկեր ունի: 0
Bayt-’--ho-ov-pa-rast ----em B_____ s_____ p______ k_____ B-y-s- s-o-o- p-t-a-t k-i-e- ---------------------------- Bayts’ shotov patrast klinem

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!