Konverzační příručka

cs muset něco   »   hy պետք է

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [յոթանասուներկու]

72 [yot’anasunerku]

պետք է

petk’ e

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
muset պ-տ--է պ___ է պ-տ- է ------ պետք է 0
p-tk--e p____ e p-t-’ e ------- petk’ e
Musím poslat dopis. Ե- ---ի-ն--ա---ւ-ար---: Ե_ պ___ ն____ ո________ Ե- պ-տ- ն-մ-կ ո-ղ-ր-ե-: ----------------------- Ես պիտի նամակ ուղարկեմ: 0
p-t---e p____ e p-t-’ e ------- petk’ e
Musím zaplatit za hotel. Ե---իտի------ա--ցը վճա---: Ե_ պ___ հ_________ վ______ Ե- պ-տ- հ-ո-ր-ն-ց- վ-ա-ե-: -------------------------- Ես պիտի հյուրանոցը վճարեմ: 0
petk--e p____ e p-t-’ e ------- petk’ e
Musíš brzy vstávat. Դ-ւ ---ք---ա--վ--- -ո-տ--րթն---ս: Դ__ պ___ է ա______ շ___ ա________ Դ-ւ պ-տ- է ա-ա-ո-ը շ-ւ- ա-թ-ա-ա-: --------------------------------- Դու պետք է առավոտը շուտ արթնանաս: 0
p-t-’-e p____ e p-t-’ e ------- petk’ e
Musíš hodně pracovat. Դ-- -ե-ք-- շատ աշ-ատես: Դ__ պ___ է շ__ ա_______ Դ-ւ պ-տ- է շ-տ ա-խ-տ-ս- ----------------------- Դու պետք է շատ աշխատես: 0
pet-’ e p____ e p-t-’ e ------- petk’ e
Musíš být dochvilný / dochvilná. Դու պ-տք-է-ճ-տա-----ինես: Դ__ պ___ է ճ______ լ_____ Դ-ւ պ-տ- է ճ-տ-պ-հ լ-ն-ս- ------------------------- Դու պետք է ճշտապահ լինես: 0
Y-s-p----namak -gharkem Y__ p___ n____ u_______ Y-s p-t- n-m-k u-h-r-e- ----------------------- Yes piti namak ugharkem
Musí natankovat. Ն- -ի-ի--ե----ն-լից---որի: Ն_ պ___ մ______ լ_________ Ն- պ-տ- մ-ք-ն-ն լ-ց-ա-ո-ի- -------------------------- Նա պիտի մեքենան լիցքավորի: 0
Yes p--- -amak ---ar--m Y__ p___ n____ u_______ Y-s p-t- n-m-k u-h-r-e- ----------------------- Yes piti namak ugharkem
Musí opravit auto. Նա-պ-տ--է մ-քեն-- ն-ր-գ-: Ն_ պ___ է մ______ ն______ Ն- պ-տ- է մ-ք-ն-ն ն-ր-գ-: ------------------------- Նա պետք է մեքենան նորոգի: 0
Y-- -i-i-nama- --har--m Y__ p___ n____ u_______ Y-s p-t- n-m-k u-h-r-e- ----------------------- Yes piti namak ugharkem
Musí umýt auto. Նա պե-- է---քեն-----ան-: Ն_ պ___ է մ______ լ_____ Ն- պ-տ- է մ-ք-ն-ն լ-ա-ա- ------------------------ Նա պետք է մեքենան լվանա: 0
Y-s piti hy-ranot-’y -c-a-em Y__ p___ h__________ v______ Y-s p-t- h-u-a-o-s-y v-h-r-m ---------------------------- Yes piti hyuranots’y vcharem
Musí jít nakoupit. Ն- պ----- -ն--մ-ե- կատ-րի: Ն_ պ___ է գ_______ կ______ Ն- պ-տ- է գ-ո-մ-ե- կ-տ-ր-: -------------------------- Նա պետք է գնումներ կատարի: 0
Ye--pit- hyu---o-s-- -ch-rem Y__ p___ h__________ v______ Y-s p-t- h-u-a-o-s-y v-h-r-m ---------------------------- Yes piti hyuranots’y vcharem
Musí uklidit byt. Նա----- է --ա-ա--նը հավա--: Ն_ պ___ է բ________ հ______ Ն- պ-տ- է բ-ա-ա-ա-ը հ-վ-ք-: --------------------------- Նա պետք է բնակարանը հավաքի: 0
Yes---t---yu---o-s’y --h-rem Y__ p___ h__________ v______ Y-s p-t- h-u-a-o-s-y v-h-r-m ---------------------------- Yes piti hyuranots’y vcharem
Musí vyprat prádlo. Ն- պ-տ-----վաց-ը --ա--: Ն_ պ___ է լ_____ լ_____ Ն- պ-տ- է լ-ա-ք- լ-ա-ա- ----------------------- Նա պետք է լվացքը լվանա: 0
Du--e-k’ e-ar-avoty--h-t --t-n---s D_ p____ e a_______ s___ a________ D- p-t-’ e a-r-v-t- s-u- a-t-n-n-s ---------------------------------- Du petk’ e arravoty shut art’nanas
Musíme okamžitě do školy. Մ-նք --տ- է շ----- -պ-ոց --անք: Մ___ պ___ է շ_____ դ____ գ_____ Մ-ն- պ-տ- է շ-ւ-ո- դ-ր-ց գ-ա-ք- ------------------------------- Մենք պետք է շուտով դպրոց գնանք: 0
Du--et-’-- -----o-----u--art-na--s D_ p____ e a_______ s___ a________ D- p-t-’ e a-r-v-t- s-u- a-t-n-n-s ---------------------------------- Du petk’ e arravoty shut art’nanas
Musíme okamžitě do práce. Մե-- պե-ք-է -ո--ո- --խատ-------ա--: Մ___ պ___ է շ_____ ա________ գ_____ Մ-ն- պ-տ- է շ-ւ-ո- ա-խ-տ-ն-ի գ-ա-ք- ----------------------------------- Մենք պետք է շուտով աշխատանքի գնանք: 0
D- --tk’----rravoty----t art-nan-s D_ p____ e a_______ s___ a________ D- p-t-’ e a-r-v-t- s-u- a-t-n-n-s ---------------------------------- Du petk’ e arravoty shut art’nanas
Musíme okamžitě k lékaři. Մենք -ե---է շ--տ-վ բ-շ------նք: Մ___ պ___ է շ_____ բ____ գ_____ Մ-ն- պ-տ- է շ-ւ-ո- բ-շ-ի գ-ա-ք- ------------------------------- Մենք պետք է շուտով բժշկի գնանք: 0
D- -e-k’-e s-a- -sh-hates D_ p____ e s___ a________ D- p-t-’ e s-a- a-h-h-t-s ------------------------- Du petk’ e shat ashkhates
Musíte počkat na autobus. Դ-ւ- պ--ք - ա--ոբո--ին սպա-եք: Դ___ պ___ է ա_________ ս______ Դ-ւ- պ-տ- է ա-տ-բ-ւ-ի- ս-ա-ե-: ------------------------------ Դուք պետք է ավտոբուսին սպասեք: 0
D---etk- e s-a---sh-h--es D_ p____ e s___ a________ D- p-t-’ e s-a- a-h-h-t-s ------------------------- Du petk’ e shat ashkhates
Musíte počkat na vlak. Դու- պե---- գ--ցքի- ---սե-: Դ___ պ___ է գ______ ս______ Դ-ւ- պ-տ- է գ-ա-ք-ն ս-ա-ե-: --------------------------- Դուք պետք է գնացքին սպասեք: 0
Du----k--e---a--a-hkh-t-s D_ p____ e s___ a________ D- p-t-’ e s-a- a-h-h-t-s ------------------------- Du petk’ e shat ashkhates
Musíte počkat na taxi. Դուք պ-տք----աք--ին -պաս--: Դ___ պ___ է տ______ ս______ Դ-ւ- պ-տ- է տ-ք-ի-ն ս-ա-ե-: --------------------------- Դուք պետք է տաքսիին սպասեք: 0
Du----k--e ch---a-ah-l-nes D_ p____ e c________ l____ D- p-t-’ e c-s-t-p-h l-n-s -------------------------- Du petk’ e chshtapah lines

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…