Konverzační příručka

cs velký – malý   »   hy մեծ - փոքր

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68 [վաթսունութ]

68 [vat’sunut’]

մեծ - փոքր

mets - p’vok’r

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
velký a malý մեծ ---ոքր մ__ և փ___ մ-ծ և փ-ք- ---------- մեծ և փոքր 0
me-- - p--o--r m___ - p______ m-t- - p-v-k-r -------------- mets - p’vok’r
Slon je velký. Փիղը-մ-- է: Փ___ մ__ է_ Փ-ղ- մ-ծ է- ----------- Փիղը մեծ է: 0
me---- p’v--’r m___ - p______ m-t- - p-v-k-r -------------- mets - p’vok’r
Myš je malá. Մ--կը-փոքր--: Մ____ փ___ է_ Մ-ւ-ը փ-ք- է- ------------- Մուկը փոքր է: 0
m-t---ev--’v--’r m___ y__ p______ m-t- y-v p-v-k-r ---------------- mets yev p’vok’r
tmavý a světlý մ-ւ--- լ-ւս-վ-ր մ___ և լ_______ մ-ւ- և լ-ւ-ա-ո- --------------- մութ և լուսավոր 0
me-- -ev --vok’r m___ y__ p______ m-t- y-v p-v-k-r ---------------- mets yev p’vok’r
Noc je tmavá. Գիշ--- -----է: Գ_____ մ___ է_ Գ-շ-ր- մ-ւ- է- -------------- Գիշերը մութ է: 0
met---ev-----k-r m___ y__ p______ m-t- y-v p-v-k-r ---------------- mets yev p’vok’r
Den je světlý. Օր---ա-ծառ է: Օ__ պ_____ է_ Օ-ը պ-յ-ա- է- ------------- Օրը պայծառ է: 0
P’i-hy -ets-e P_____ m___ e P-i-h- m-t- e ------------- P’ighy mets e
starý a mladý ծե- և--րիտա---դ ծ__ և ե________ ծ-ր և ե-ի-ա-ա-դ --------------- ծեր և երիտասարդ 0
P’i-h- --t- e P_____ m___ e P-i-h- m-t- e ------------- P’ighy mets e
Náš děda je velmi starý. Մե--պա-ի-ը շա--ծեր է: Մ__ պ_____ շ__ ծ__ է_ Մ-ր պ-պ-կ- շ-տ ծ-ր է- --------------------- Մեր պապիկը շատ ծեր է: 0
P’-g---me-s-e P_____ m___ e P-i-h- m-t- e ------------- P’ighy mets e
Před 70 lety byl ještě mladý. Յոթ--ա---ն----- --աջ նա -րի-ա-արդ է-: Յ_________ տ___ ա___ ն_ ե________ է__ Յ-թ-ն-ս-ւ- տ-ր- ա-ա- ն- ե-ի-ա-ա-դ է-: ------------------------------------- Յոթանասուն տարի առաջ նա երիտասարդ էր: 0
M--- p---k’--e M___ p______ e M-k- p-v-k-r e -------------- Muky p’vok’r e
hezký a ošklivý գ-ղ-ց-կ-- --եղ գ______ և տ___ գ-ղ-ց-կ և տ-ե- -------------- գեղեցիկ և տգեղ 0
Mu----’--k-r-e M___ p______ e M-k- p-v-k-r e -------------- Muky p’vok’r e
Motýl je hezký. Թ-թեռ- գ-----կ -: Թ_____ գ______ է_ Թ-թ-ռ- գ-ղ-ց-կ է- ----------------- Թիթեռը գեղեցիկ է: 0
Muk---’v-k’r-e M___ p______ e M-k- p-v-k-r e -------------- Muky p’vok’r e
Pavouk je ošklivý. Ս--դը տ-ե- -: Ս____ տ___ է_ Ս-ր-ը տ-ե- է- ------------- Սարդը տգեղ է: 0
mu-- -e- ---a--r m___ y__ l______ m-t- y-v l-s-v-r ---------------- mut’ yev lusavor
tlustý a hubený գ-ր - ն---ր գ__ և ն____ գ-ր և ն-հ-ր ----------- գեր և նիհար 0
m--’-yev l-s-v-r m___ y__ l______ m-t- y-v l-s-v-r ---------------- mut’ yev lusavor
Stokilová žena je tlustá. Կին- -ար-ո-ր-կի-ոգր--ով գ-ր-է: Կ___ հ______ կ_________ գ__ է_ Կ-ն- հ-ր-ո-ր կ-լ-գ-ա-ո- գ-ր է- ------------------------------ Կինը հարյուր կիլոգրամով գեր է: 0
mut’-y------a-or m___ y__ l______ m-t- y-v l-s-v-r ---------------- mut’ yev lusavor
Padesátikilový muž je hubený. Տղամար-- -իս--ն կի-ոգ-ա--վ---հ-ր է: Տ_______ հ_____ կ_________ ն____ է_ Տ-ա-ա-դ- հ-ս-ւ- կ-լ-գ-ա-ո- ն-հ-ր է- ----------------------------------- Տղամարդը հիսուն կիլոգրամով նիհար է: 0
Gi--e-y-mut--e G______ m___ e G-s-e-y m-t- e -------------- Gishery mut’ e
drahý a levný թա-կ-- -ժ-ն թ___ և է___ թ-ն- և է-ա- ----------- թանկ և էժան 0
G-s-ery mu-’ e G______ m___ e G-s-e-y m-t- e -------------- Gishery mut’ e
Auto je drahé. Մե----- թա-կ-է: Մ______ թ___ է_ Մ-ք-ն-ն թ-ն- է- --------------- Մեքենան թանկ է: 0
Gishe-y----- e G______ m___ e G-s-e-y m-t- e -------------- Gishery mut’ e
Noviny jsou levné. Թե-թ- էժ----: Թ____ է___ է_ Թ-ր-ը է-ա- է- ------------- Թերթը էժան է: 0
Ory p--t-ar--e O__ p_______ e O-y p-y-s-r- e -------------- Ory paytsarr e

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…