Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   hy անցյալ 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ութանասունմեկ]

81 [ut’anasunmek]

անցյալ 1

ants’yal 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
psát գրել գ___ գ-ե- ---- գրել 0
a--s’----1 a_______ 1 a-t-’-a- 1 ---------- ants’yal 1
Psal dopis. Նա--ա--- ---ց: Ն_ ն____ գ____ Ն- ն-մ-կ գ-ե-: -------------- Նա նամակ գրեց: 0
an-s--a- 1 a_______ 1 a-t-’-a- 1 ---------- ants’yal 1
A ona psala pohled. Եվ-ն----ց-- գ---: Ե_ ն_ բ____ գ____ Ե- ն- բ-ց-կ գ-ե-: ----------------- Եվ նա բացիկ գրեց: 0
g-el g___ g-e- ---- grel
číst կ--դալ կ_____ կ-ր-ա- ------ կարդալ 0
gr-l g___ g-e- ---- grel
Četl časopis. Նա-կ-----մ--ր -մսագ--ը: Ն_ կ______ է_ ա________ Ն- կ-ր-ո-մ է- ա-ս-գ-ր-: ----------------------- Նա կարդում էր ամսագիրը: 0
grel g___ g-e- ---- grel
A ona četla knihu. Եվ-նա-կարդ--- -ր մ--գ-րք: Ե_ ն_ կ______ է_ մ_ գ____ Ե- ն- կ-ր-ո-մ է- մ- գ-ր-: ------------------------- Եվ նա կարդում էր մի գիրք: 0
N---amak -re--’ N_ n____ g_____ N- n-m-k g-e-s- --------------- Na namak grets’
vzít / vzít si վե--ն-լ վ______ վ-ր-ն-լ ------- վերցնել 0
Na nama--gre--’ N_ n____ g_____ N- n-m-k g-e-s- --------------- Na namak grets’
Vzal si cigaretu. Նա -ի-սի-ա----վ--ց-ե-: Ն_ մ_ ս______ վ_______ Ն- մ- ս-գ-ր-տ վ-ր-ր-ց- ---------------------- Նա մի սիգարետ վերցրեց: 0
N- namak g----’ N_ n____ g_____ N- n-m-k g-e-s- --------------- Na namak grets’
Vzala si kousek čokolády. Նա-մ- ---- -----ադ---րց---: Ն_ մ_ կ___ շ______ վ_______ Ն- մ- կ-ո- շ-կ-լ-դ վ-ր-ր-ց- --------------------------- Նա մի կտոր շոկոլադ վերցրեց: 0
Ye- na bat-’ik-g--ts’ Y__ n_ b______ g_____ Y-v n- b-t-’-k g-e-s- --------------------- Yev na bats’ik grets’
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ն- -ն-ավա-արիմ-է--եղե-, --- ն-----ատ-ր-մ: Ն_ ա__________ է_ ե____ ի__ ն_ հ_________ Ն- ա-հ-վ-տ-ր-մ է- ե-ե-, ի-կ ն- հ-վ-տ-ր-մ- ----------------------------------------- Նա անհավատարիմ էր եղել, իսկ նա հավատարիմ: 0
Yev -a--at--ik gr--s’ Y__ n_ b______ g_____ Y-v n- b-t-’-k g-e-s- --------------------- Yev na bats’ik grets’
Byl líný, ale ona byla pilná. Ն- ծ-ւյլ-էր -------ս------ա---ե- է-: Ն_ ծ____ է_ ե____ ի__ ն_ ջ______ է__ Ն- ծ-ւ-լ է- ե-ե-, ի-կ ն- ջ-ն-ս-ր է-: ------------------------------------ Նա ծույլ էր եղել, իսկ նա ջանասեր էր: 0
Y-- -a-ba-s----gr--s’ Y__ n_ b______ g_____ Y-v n- b-t-’-k g-e-s- --------------------- Yev na bats’ik grets’
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Նա---քատ էր---սկ նա -------: Ն_ ա____ է__ ի__ ն_ հ_______ Ն- ա-ք-տ է-, ի-կ ն- հ-ր-ւ-տ- ---------------------------- Նա աղքատ էր, իսկ նա հարուստ: 0
ka---l k_____ k-r-a- ------ kardal
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Ն----ղ---ւնե-- -յ--պարտք-ր: Ն_ փ__ չ______ ա__ պ_______ Ն- փ-ղ չ-ւ-ե-, ա-լ պ-ր-ք-ր- --------------------------- Նա փող չուներ, այլ պարտքեր: 0
k--dal k_____ k-r-a- ------ kardal
Neměl štěstí, jen smůlu. Նա հաջողություն-չ--ն-ր, այլ-ձ-----ու--ո--: Ն_ հ___________ չ______ ա__ ձ_____________ Ն- հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ- չ-ւ-ե-, ա-լ ձ-խ-ր-ո-թ-ո-ն- ------------------------------------------ Նա հաջողություն չուներ, այլ ձախորդություն: 0
kard-l k_____ k-r-a- ------ kardal
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Ն------ե- -ա-ո-ո---ո-ն- -յլ-ա-հ--ո-ո---ուն: Ն_ չ_____ հ____________ ա__ ա______________ Ն- չ-ւ-ե- հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ-, ա-լ ա-հ-ջ-ղ-ւ-յ-ւ-: ------------------------------------------- Նա չուներ հաջողություն, այլ անհաջողություն: 0
Na--ard---er--m--giry N_ k_____ e_ a_______ N- k-r-u- e- a-s-g-r- --------------------- Na kardum er amsagiry
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Նա-գ-հ--է-----լ-դ---հ: Ն_ գ__ չ___ ա__ դ_____ Ն- գ-հ չ-ր- ա-լ դ-գ-հ- ---------------------- Նա գոհ չէր, այլ դժգոհ: 0
Na--a--u- -r --s-giry N_ k_____ e_ a_______ N- k-r-u- e- a-s-g-r- --------------------- Na kardum er amsagiry
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Նա ---ա-իկ --ր, --լ-դժ--խտ: Ն_ ե______ չ___ ա__ դ______ Ն- ե-ջ-ն-կ չ-ր- ա-լ դ-բ-խ-: --------------------------- Նա երջանիկ չէր, այլ դժբախտ: 0
N--k--d-m-er-am-ag--y N_ k_____ e_ a_______ N- k-r-u- e- a-s-g-r- --------------------- Na kardum er amsagiry
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Նա հա-ակ---- չ--,---լ-հ---կ-ե-ի: Ն_ հ________ չ___ ա__ հ_________ Ն- հ-մ-կ-ե-ի չ-ր- ա-լ հ-կ-կ-ե-ի- -------------------------------- Նա համակրելի չէր, այլ հակակրելի: 0
Y---n- k-r-u- e--m---irk’ Y__ n_ k_____ e_ m_ g____ Y-v n- k-r-u- e- m- g-r-’ ------------------------- Yev na kardum er mi girk’

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…