Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sl Preteklost 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [enainosemdeset]

Preteklost 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
psát p-s-ti p_____ p-s-t- ------ pisati 0
Psal dopis. O--je-n--is---p-sm-. O_ j_ n______ p_____ O- j- n-p-s-l p-s-o- -------------------- On je napisal pismo. 0
A ona psala pohled. I- -n- -e-n---sa-a-raz--ed---o. I_ o__ j_ n_______ r___________ I- o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-o- ------------------------------- In ona je napisala razglednico. 0
číst brati b____ b-a-i ----- brati 0
Četl časopis. On-j--b-a--r-vi-o. O_ j_ b___ r______ O- j- b-a- r-v-j-. ------------------ On je bral revijo. 0
A ona četla knihu. I--o-- -e-brala knj---. I_ o__ j_ b____ k______ I- o-a j- b-a-a k-j-g-. ----------------------- In ona je brala knjigo. 0
vzít / vzít si v-e-i v____ v-e-i ----- vzeti 0
Vzal si cigaretu. V----j----o--ig--et-. V___ j_ e__ c________ V-e- j- e-o c-g-r-t-. --------------------- Vzel je eno cigareto. 0
Vzala si kousek čokolády. Vz-l- j- -n----č-k ---o--de. V____ j_ e_ k_____ č________ V-e-a j- e- k-š-e- č-k-l-d-. ---------------------------- Vzela je en košček čokolade. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. O- -e -il-n--v-st- o-a p- -v-sta. O_ j_ b__ n_______ o__ p_ z______ O- j- b-l n-z-e-t- o-a p- z-e-t-. --------------------------------- On je bil nezvest, ona pa zvesta. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. On je---l len, o-- -- m-r-j-va. O_ j_ b__ l___ o__ p_ m________ O- j- b-l l-n- o-a p- m-r-j-v-. ------------------------------- On je bil len, ona pa marljiva. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. On ---bi-----e-,--n- -- -----a. O_ j_ b__ r_____ o__ p_ b______ O- j- b-l r-v-n- o-a p- b-g-t-. ------------------------------- On je bil reven, ona pa bogata. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. O- -i --e--den--ja- p-- -a dol-o--. O_ n_ i___ d_______ p__ p_ d_______ O- n- i-e- d-n-r-a- p-č p- d-l-o-e- ----------------------------------- On ni imel denarja, pač pa dolgove. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. On ----m-l--r-če--p-č-p- -m--o. O_ n_ i___ s_____ p__ p_ s_____ O- n- i-e- s-e-e- p-č p- s-o-o- ------------------------------- On ni imel sreče, pač pa smolo. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. On------l-------n-------- -----l n-u---šen. O_ n_ b__ u_______ p__ p_ j_ b__ n_________ O- n- b-l u-p-š-n- p-č p- j- b-l n-u-p-š-n- ------------------------------------------- On ni bil uspešen, pač pa je bil neuspešen. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. O- n--b-- --do-----n,-p-č ---je-bi---e-ad--o-jen. O_ n_ b__ z__________ p__ p_ j_ b__ n____________ O- n- b-l z-d-v-l-e-, p-č p- j- b-l n-z-d-v-l-e-. ------------------------------------------------- On ni bil zadovoljen, pač pa je bil nezadovoljen. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. On-n--b-l--r-čen, --- p---- --l -es---e-. O_ n_ b__ s______ p__ p_ j_ b__ n________ O- n- b-l s-e-e-, p-č p- j- b-l n-s-e-e-. ----------------------------------------- On ni bil srečen, pač pa je bil nesrečen. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. O- n--bi--s-mpatičen, p-- -- j---i- antip-t---n. O_ n_ b__ s__________ p__ p_ j_ b__ a___________ O- n- b-l s-m-a-i-e-, p-č p- j- b-l a-t-p-t-č-n- ------------------------------------------------ On ni bil simpatičen, pač pa je bil antipatičen. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…