Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   bs Prošlost 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [osamdeset i jedan]

Prošlost 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
psát pis-ti p_____ p-s-t- ------ pisati 0
Psal dopis. On-j- n-p-s-o-p-s--. O_ j_ n______ p_____ O- j- n-p-s-o p-s-o- -------------------- On je napisao pismo. 0
A ona psala pohled. A--n- je napi---a r-z--e--icu. A o__ j_ n_______ r___________ A o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-u- ------------------------------ A ona je napisala razglednicu. 0
číst či-ati č_____ č-t-t- ------ čitati 0
Četl časopis. On--e-----o -lus-r-van--ča-o-i-. O_ j_ č____ i__________ č_______ O- j- č-t-o i-u-t-o-a-i č-s-p-s- -------------------------------- On je čitao ilustrovani časopis. 0
A ona četla knihu. A---- j---i---a-knj-g-. A o__ j_ č_____ k______ A o-a j- č-t-l- k-j-g-. ----------------------- A ona je čitala knjigu. 0
vzít / vzít si u--ti u____ u-e-i ----- uzeti 0
Vzal si cigaretu. O--j- uz---c-gar---. O_ j_ u___ c________ O- j- u-e- c-g-r-t-. -------------------- On je uzeo cigaretu. 0
Vzala si kousek čokolády. O-- -- uzel- -o-ad---k-l--e. O__ j_ u____ k____ č________ O-a j- u-e-a k-m-d č-k-l-d-. ---------------------------- Ona je uzela komad čokolade. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. On j---io -e--eran,-al--je -n- -i-- v--r--. O_ j_ b__ n________ a__ j_ o__ b___ v______ O- j- b-o n-v-e-a-, a-i j- o-a b-l- v-e-n-. ------------------------------------------- On je bio nevjeran, ali je ona bila vjerna. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. On ---b-o lije-- --i-j- --- b----vrij--n-. O_ j_ b__ l_____ a__ j_ o__ b___ v________ O- j- b-o l-j-n- a-i j- o-a b-l- v-i-e-n-. ------------------------------------------ On je bio lijen, ali je ona bila vrijedna. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. O- je bi-----om---n, a---j- -na -ila---g---. O_ j_ b__ s_________ a__ j_ o__ b___ b______ O- j- b-o s-r-m-š-n- a-i j- o-a b-l- b-g-t-. -------------------------------------------- On je bio siromašan, ali je ona bila bogata. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. O--nij- --a- -o--a--v----ugo--. O_ n___ i___ n_____ v__ d______ O- n-j- i-a- n-v-a- v-ć d-g-v-. ------------------------------- On nije imao novca, već dugove. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. O- --je -ma- sr-ć-,-v---pe-. O_ n___ i___ s_____ v__ p___ O- n-j- i-a- s-e-e- v-ć p-h- ---------------------------- On nije imao sreće, već peh. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. O- ---e i-a---sp-e-, -eć-n--sp--h. O_ n___ i___ u______ v__ n________ O- n-j- i-a- u-p-e-, v-ć n-u-p-e-. ---------------------------------- On nije imao uspjeh, već neuspjeh. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. On ni-- b-o-z---vo-jan,-v-ć --zad-----a-. O_ n___ b__ z__________ v__ n____________ O- n-j- b-o z-d-v-l-a-, v-ć n-z-d-v-l-a-. ----------------------------------------- On nije bio zadovoljan, već nezadovoljan. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. O- ---e-bi- -r-tan,-v-ć -esr-tan. O_ n___ b__ s______ v__ n________ O- n-j- b-o s-e-a-, v-ć n-s-e-a-. --------------------------------- On nije bio sretan, već nesretan. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. On----e--io-si--a-ič--, već -n-i--t--an. O_ n___ b__ s__________ v__ a___________ O- n-j- b-o s-m-a-i-a-, v-ć a-t-p-t-č-n- ---------------------------------------- On nije bio simpatičan, već antipatičan. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…