Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   bs Pripreme za put

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [četrdeset i sedam]

Pripreme za put

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! M-ra--spak-va----aš-k-f--! M____ s________ n__ k_____ M-r-š s-a-o-a-i n-š k-f-r- -------------------------- Moraš spakovati naš kofer! 0
Nesmíš na nic zapomenout! N--smij----išta--ab-r---ti! N_ s_____ n____ z__________ N- s-i-e- n-š-a z-b-r-v-t-! --------------------------- Ne smiješ ništa zaboraviti! 0
Potřebuješ velký kufr! Treb--ti velik- --fe-! T____ t_ v_____ k_____ T-e-a t- v-l-k- k-f-r- ---------------------- Treba ti veliki kofer! 0
Nezapomeň si pas! Ne-za--r-vi--as--! N_ z_______ p_____ N- z-b-r-v- p-s-š- ------------------ Ne zaboravi pasoš! 0
Nezapomeň si letenku! Ne zab-r----a----sku k-r--! N_ z_______ a_______ k_____ N- z-b-r-v- a-i-n-k- k-r-u- --------------------------- Ne zaboravi avionsku kartu! 0
Nezapomeň si cestovní šeky! N- -a--r-vi -utne -e-ove! N_ z_______ p____ č______ N- z-b-r-v- p-t-e č-k-v-! ------------------------- Ne zaboravi putne čekove! 0
Vezmi si krém na opalování. Po-es---r----z- s-----j-. P_____ k____ z_ s________ P-n-s- k-e-u z- s-n-a-j-. ------------------------- Ponesi kremu za sunčanje. 0
Vezmi si sluneční brýle. P------sunč-ne n--čal-. P_____ s______ n_______ P-n-s- s-n-a-e n-o-a-e- ----------------------- Ponesi sunčane naočale. 0
Vezmi si slamák. P-ne---š-šir -a--u--e. P_____ š____ z_ s_____ P-n-s- š-š-r z- s-n-e- ---------------------- Ponesi šešir za sunce. 0
Chceš si vzít mapu? Hoć---li--o--j--i --to-ar-u? H____ l_ p_______ a_________ H-ć-š l- p-n-j-t- a-t-k-r-u- ---------------------------- Hoćeš li ponijeti autokartu? 0
Chceš si vzít průvodce? Ho-eš -------je---------z- ---ov----? H____ l_ p_______ v____ z_ p_________ H-ć-š l- p-n-j-t- v-d-č z- p-t-v-n-a- ------------------------------------- Hoćeš li ponijeti vodič za putovanja? 0
Chceš si vzít deštník? H-ć-- li-po----ti----o-ra-? H____ l_ p_______ k________ H-ć-š l- p-n-j-t- k-š-b-a-? --------------------------- Hoćeš li ponijeti kišobran? 0
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. Mis-i-na--lač-- --šu--e, čara--. M____ n_ h_____ k_______ č______ M-s-i n- h-a-e- k-š-l-e- č-r-p-. -------------------------------- Misli na hlače, košulje, čarape. 0
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. M--l---a kr---te, -a-še-e, s-ko-. M____ n_ k_______ k_______ s_____ M-s-i n- k-a-a-e- k-i-e-e- s-k-e- --------------------------------- Misli na kravate, kaiševe, sakoe. 0
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. Mis-- n--p-dž-m-- spa-a-ic--i--aj-c-. M____ n_ p_______ s________ i m______ M-s-i n- p-d-a-e- s-a-a-i-e i m-j-c-. ------------------------------------- Misli na pidžame, spavaćice i majice. 0
Potřebuješ boty, sandály a holínky. Tre-a- c--e--,--anda-e - --zme. T_____ c______ s______ i č_____ T-e-a- c-p-l-, s-n-a-e i č-z-e- ------------------------------- Trebaš cipele, sandale i čizme. 0
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. T-ebaš mar---c-- -ap-n-i-makaz--z--no-te. T_____ m________ s____ i m_____ z_ n_____ T-e-a- m-r-m-c-, s-p-n i m-k-z- z- n-k-e- ----------------------------------------- Trebaš maramice, sapun i makaze za nokte. 0
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. Tr-----če---j, --tk-cu--- z------p-s-u -- --be. T_____ č______ č______ z_ z___ i p____ z_ z____ T-e-a- č-š-l-, č-t-i-u z- z-b- i p-s-u z- z-b-. ----------------------------------------------- Trebaš češalj, četkicu za zube i pastu za zube. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bosenština (1-100) MP3 bosenština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…