Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   hy ինչ որ բան հիմնավորել 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [յոթանասունհինգ]

75 [yot’anasunhing]

ինչ որ բան հիմնավորել 1

inch’ vor ban himnavorel 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Ինչո-՞ -ե- -ա-իս: Ի_____ չ__ գ_____ Ի-չ-ւ- չ-ք գ-լ-ս- ----------------- Ինչու՞ չեք գալիս: 0
i-ch’---r-b-- ---n-v--el-1 i____ v__ b__ h_________ 1 i-c-’ v-r b-n h-m-a-o-e- 1 -------------------------- inch’ vor ban himnavorel 1
Je špatné počasí. Ե-ան--ը--ատ--է: Ե______ վ___ է_ Ե-ա-ա-ը վ-տ- է- --------------- Եղանակը վատն է: 0
i---’ vor b---himna-o-el-1 i____ v__ b__ h_________ 1 i-c-’ v-r b-n h-m-a-o-e- 1 -------------------------- inch’ vor ban himnavorel 1
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Ե--չ-մ------,-որ-----և ե-ան-----ատ--է: Ե_ չ__ գ_____ ո_______ ե______ վ___ է_ Ե- չ-մ գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ե-ա-ա-ը վ-տ- է- -------------------------------------- Ես չեմ գալիս, որովհետև եղանակը վատն է: 0
In-h--- ---y--- --l-s I______ c______ g____ I-c-’-՞ c-’-e-’ g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’yek’ galis
Proč nepřijde? Ինչ--- -է ն- --լի-: Ի_____ չ_ ն_ գ_____ Ի-չ-ւ- չ- ն- գ-լ-ս- ------------------- Ինչու՞ չէ նա գալիս: 0
Inch’-- c---ek- g-l-s I______ c______ g____ I-c-’-՞ c-’-e-’ g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’yek’ galis
Není pozván. Ն- հ--վ-րվ-- չ-: Ն_ հ________ չ__ Ն- հ-ա-ի-վ-ծ չ-: ---------------- Նա հրավիրված չէ: 0
Inc--u- ch’--k’-----s I______ c______ g____ I-c-’-՞ c-’-e-’ g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’yek’ galis
Nepřijde, protože není pozván. Ն--չի--ա---, -ր-վ--տ- նա-հրա-իր--ծ-չ-: Ն_ չ_ գ_____ ո_______ ն_ հ________ չ__ Ն- չ- գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ն- հ-ա-ի-վ-ծ չ-: -------------------------------------- Նա չի գալիս, որովհետև նա հրավիրված չէ: 0
Ye----a-- v----e Y________ v___ e Y-g-a-a-y v-t- e ---------------- Yeghanaky vatn e
Proč nepřijdeš? Ի-չ--՞--ե- գալի-: Ի_____ չ__ գ_____ Ի-չ-ւ- չ-ս գ-լ-ս- ----------------- Ինչու՞ չես գալիս: 0
Ye----a-- va-- e Y________ v___ e Y-g-a-a-y v-t- e ---------------- Yeghanaky vatn e
Nemám čas. Ես --մ--ակ չու--մ: Ե_ ժ______ չ______ Ե- ժ-մ-ն-կ չ-ւ-ե-: ------------------ Ես ժամանակ չունեմ: 0
Yegh-n--- -a-n-e Y________ v___ e Y-g-a-a-y v-t- e ---------------- Yeghanaky vatn e
Nepřijdu, protože nemám čas. Ե----մ-գալ--,--րովհետև ժա---ա--չ-ւնեմ: Ե_ չ__ գ_____ ո_______ ժ______ չ______ Ե- չ-մ գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ժ-մ-ն-կ չ-ւ-ե-: -------------------------------------- Ես չեմ գալիս, որովհետև ժամանակ չունեմ: 0
Ye- ch-ye--g--i-----r-vh-te--ye------- va---e Y__ c_____ g_____ v_________ y________ v___ e Y-s c-’-e- g-l-s- v-r-v-e-e- y-g-a-a-y v-t- e --------------------------------------------- Yes ch’yem galis, vorovhetev yeghanaky vatn e
Proč nezůstaneš? Ի--ո-՞ --- մնո-մ: Ի_____ չ__ մ_____ Ի-չ-ւ- չ-ս մ-ո-մ- ----------------- Ինչու՞ չես մնում: 0
Yes -h’y-m--a-----v-ro-h-t---y-gh---ky-v----e Y__ c_____ g_____ v_________ y________ v___ e Y-s c-’-e- g-l-s- v-r-v-e-e- y-g-a-a-y v-t- e --------------------------------------------- Yes ch’yem galis, vorovhetev yeghanaky vatn e
Musím ještě pracovat. Ե-----ք-է-դեռ --խա---: Ե_ պ___ է դ__ ա_______ Ե- պ-տ- է դ-ռ ա-խ-տ-մ- ---------------------- Ես պետք է դեռ աշխատեմ: 0
Y-s-ch’yem-g------v-ro-het-- -eg---a-- --t--e Y__ c_____ g_____ v_________ y________ v___ e Y-s c-’-e- g-l-s- v-r-v-e-e- y-g-a-a-y v-t- e --------------------------------------------- Yes ch’yem galis, vorovhetev yeghanaky vatn e
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Ես---մ մն------ր-----և ե---ե-- --դ-ռ --խ-տեմ: Ե_ չ__ մ_____ ո_______ ե_ պ___ է դ__ ա_______ Ե- չ-մ մ-ո-մ- ո-ո-հ-տ- ե- պ-տ- է դ-ռ ա-խ-տ-մ- --------------------------------------------- Ես չեմ մնում, որովհետև ես պետք է դեռ աշխատեմ: 0
I-c-’u---h’e ---g---s I______ c___ n_ g____ I-c-’-՞ c-’- n- g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’e na galis
Proč už odcházíte? Ին-ո-- -ք --դեն-գնում: Ի_____ ե_ ա____ գ_____ Ի-չ-ւ- ե- ա-դ-ն գ-ո-մ- ---------------------- Ինչու՞ եք արդեն գնում: 0
In-h’---c-’e-----a-is I______ c___ n_ g____ I-c-’-՞ c-’- n- g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’e na galis
Jsem unavený. Ե--հ--նա- եմ: Ե_ հ_____ ե__ Ե- հ-գ-ա- ե-: ------------- Ես հոգնած եմ: 0
Inch’u՞ -h’--na g---s I______ c___ n_ g____ I-c-’-՞ c-’- n- g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’e na galis
Jdu pryč, protože jsem unavený. Ե- գ-ո-մ-եմ,--րով--տև--ո-նա--եմ: Ե_ գ____ ե__ ո_______ հ_____ ե__ Ե- գ-ո-մ ե-, ո-ո-հ-տ- հ-գ-ա- ե-: -------------------------------- Ես գնում եմ, որովհետև հոգնած եմ: 0
N- h-----va---ch’e N_ h_________ c___ N- h-a-i-v-t- c-’- ------------------ Na hravirvats ch’e
Proč už odjíždíte? Ինչ-ւ- -- ար-են---ու-: Ի_____ ե_ ա____ գ_____ Ի-չ-ւ- ե- ա-դ-ն գ-ո-մ- ---------------------- Ինչու՞ եք արդեն գնում: 0
Na-hra-i-vats-ch-e N_ h_________ c___ N- h-a-i-v-t- c-’- ------------------ Na hravirvats ch’e
Je už pozdě. Ա-դե--ո-- է: Ա____ ո__ է_ Ա-դ-ն ո-շ է- ------------ Արդեն ուշ է: 0
Na -rav----t- c-’e N_ h_________ c___ N- h-a-i-v-t- c-’- ------------------ Na hravirvats ch’e
Odjíždím, protože už je pozdě. Ե- -նո---ե-,-ո-ով--տ------- -ւշ--: Ե_ գ____ ե__ ո_______ ա____ ո__ է_ Ե- գ-ո-մ ե-, ո-ո-հ-տ- ա-դ-ն ո-շ է- ---------------------------------- Ես գնում եմ, որովհետև արդեն ուշ է: 0
Na-c-’i--a-i-, ----vh---v -a --avi-vats--h-e N_ c___ g_____ v_________ n_ h_________ c___ N- c-’- g-l-s- v-r-v-e-e- n- h-a-i-v-t- c-’- -------------------------------------------- Na ch’i galis, vorovhetev na hravirvats ch’e

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.