Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   hi किसी बात का स्पष्टीकरण करना १

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

७५ [पचहत्तर]

75 [pachahattar]

किसी बात का स्पष्टीकरण करना १

kisee baat ka spashteekaran karana 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? आ- क्--ं न-ी- --े / --ी--ै-? आ_ क्_ न_ आ_ / आ_ हैं_ आ- क-य-ं न-ी- आ-े / आ-ी ह-ं- ---------------------------- आप क्यों नहीं आते / आती हैं? 0
k-see-baa--ka --asht---a--n--ar--a 1 k____ b___ k_ s____________ k_____ 1 k-s-e b-a- k- s-a-h-e-k-r-n k-r-n- 1 ------------------------------------ kisee baat ka spashteekaran karana 1
Je špatné počasí. म--म -ि--ा ख--ब है मौ__ कि__ ख__ है म-स- क-त-ा ख-ा- ह- ------------------ मौसम कितना खराब है 0
k-----ba-t-ka ----h--e-a-a- kar-n- 1 k____ b___ k_ s____________ k_____ 1 k-s-e b-a- k- s-a-h-e-k-r-n k-r-n- 1 ------------------------------------ kisee baat ka spashteekaran karana 1
Nepřijdu, protože je špatné počasí. मै- नहीं आ-र---- रही हू--क-यो------स--ब-ुत --ा- है मैं न_ आ र_ / र_ हूँ क्__ मौ__ ब__ ख__ है म-ं न-ी- आ र-ा / र-ी ह-ँ क-य-ं-ि म-स- ब-ु- ख-ा- ह- -------------------------------------------------- मैं नहीं आ रहा / रही हूँ क्योंकि मौसम बहुत खराब है 0
a-p-ky-n-n---n --t--/ ---e---a-n? a__ k___ n____ a___ / a____ h____ a-p k-o- n-h-n a-t- / a-t-e h-i-? --------------------------------- aap kyon nahin aate / aatee hain?
Proč nepřijde? व- -्य-----ी- - रहा? व_ क्_ न_ आ र__ व- क-य-ं न-ी- आ र-ा- -------------------- वह क्यों नहीं आ रहा? 0
a-- kyo- -ahin-a-te / aa-e- --i-? a__ k___ n____ a___ / a____ h____ a-p k-o- n-h-n a-t- / a-t-e h-i-? --------------------------------- aap kyon nahin aate / aatee hain?
Není pozván. व- ----्र---न-ीं है व_ आ____ न_ है व- आ-ं-्-ि- न-ी- ह- ------------------- वह आमंत्रित नहीं है 0
aap--y-n ---in --te-/-aa-e- h-i-? a__ k___ n____ a___ / a____ h____ a-p k-o- n-h-n a-t- / a-t-e h-i-? --------------------------------- aap kyon nahin aate / aatee hain?
Nepřijde, protože není pozván. वह ---- - -हा -्---क- -से ब--ा-ा ---ं--या है व_ न_ आ र_ क्__ उ_ बु__ न_ ग_ है व- न-ी- आ र-ा क-य-ं-ि उ-े ब-ल-य- न-ी- ग-ा ह- -------------------------------------------- वह नहीं आ रहा क्योंकि उसे बुलाया नहीं गया है 0
ma-sa--k-ta---kharaa--hai m_____ k_____ k______ h__ m-u-a- k-t-n- k-a-a-b h-i ------------------------- mausam kitana kharaab hai
Proč nepřijdeš? त-म-क्य-ं--ह------ --आ-ी--ो? तु_ क्_ न_ आ_ / आ_ हो_ त-म क-य-ं न-ी- आ-े / आ-ी ह-? ---------------------------- तुम क्यों नहीं आते / आती हो? 0
ma--am -i-an---h-raab--ai m_____ k_____ k______ h__ m-u-a- k-t-n- k-a-a-b h-i ------------------------- mausam kitana kharaab hai
Nemám čas. म-रे --स सम- न-ीं-है मे_ पा_ स__ न_ है म-र- प-स स-य न-ी- ह- -------------------- मेरे पास समय नहीं है 0
m-us-m k---n- -h-ra-- h-i m_____ k_____ k______ h__ m-u-a- k-t-n- k-a-a-b h-i ------------------------- mausam kitana kharaab hai
Nepřijdu, protože nemám čas. म-ं नही- आ-रह- --रह- -्---कि -े---प---स---न-ीं -ै मैं न_ आ र_ / र_ क्__ मे_ पा_ स__ न_ है म-ं न-ी- आ र-ा / र-ी क-य-ं-ि म-र- प-स स-य न-ी- ह- ------------------------------------------------- मैं नहीं आ रहा / रही क्योंकि मेरे पास समय नहीं है 0
m--n---hi--aa --h- ---ahee-ho-- -y-n------sam--a--- kh---a--hai m___ n____ a_ r___ / r____ h___ k_____ m_____ b____ k______ h__ m-i- n-h-n a- r-h- / r-h-e h-o- k-o-k- m-u-a- b-h-t k-a-a-b h-i --------------------------------------------------------------- main nahin aa raha / rahee hoon kyonki mausam bahut kharaab hai
Proč nezůstaneš? त-म ----ं-नहीं रह ज----- जा-ी ह-? तु_ क्_ न_ र_ जा_ / जा_ हो_ त-म क-य-ं न-ी- र- ज-त- / ज-त- ह-? --------------------------------- तुम क्यों नहीं रह जाते / जाती हो? 0
m-i- --h-n -- r----/--a-e- --on kyo-ki--au--m-b---- kha--a- --i m___ n____ a_ r___ / r____ h___ k_____ m_____ b____ k______ h__ m-i- n-h-n a- r-h- / r-h-e h-o- k-o-k- m-u-a- b-h-t k-a-a-b h-i --------------------------------------------------------------- main nahin aa raha / rahee hoon kyonki mausam bahut kharaab hai
Musím ještě pracovat. म--- --ी--ा- -----है मु_ अ_ का_ क__ है म-झ- अ-ी क-म क-न- ह- -------------------- मुझे अभी काम करना है 0
ma-n ---i- a- r-ha /--ahee-h--- ky---- m--sa- -ah----h----b --i m___ n____ a_ r___ / r____ h___ k_____ m_____ b____ k______ h__ m-i- n-h-n a- r-h- / r-h-e h-o- k-o-k- m-u-a- b-h-t k-a-a-b h-i --------------------------------------------------------------- main nahin aa raha / rahee hoon kyonki mausam bahut kharaab hai
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. मै---ह-ं-र--स--ा-- सकत--क्-ो--ि --झे---------करना-है मैं न_ र_ स__ / स__ क्__ मु_ अ_ का_ क__ है म-ं न-ी- र- स-त- / स-त- क-य-ं-ि म-झ- अ-ी क-म क-न- ह- ---------------------------------------------------- मैं नहीं रह सकता / सकती क्योंकि मुझे अभी काम करना है 0
v-h----n-n---n -a--aha? v__ k___ n____ a_ r____ v-h k-o- n-h-n a- r-h-? ----------------------- vah kyon nahin aa raha?
Proč už odcházíte? आ--अभी-स---ी क-----जा-रह- / र---ह--? आ_ अ_ से ही क्_ जा र_ / र_ हैं_ आ- अ-ी स- ह- क-य-ं ज- र-े / र-ी ह-ं- ------------------------------------ आप अभी से ही क्यों जा रहे / रही हैं? 0
v-- k-o--nah-n -a r-h-? v__ k___ n____ a_ r____ v-h k-o- n-h-n a- r-h-? ----------------------- vah kyon nahin aa raha?
Jsem unavený. मैं--- ग-ा---ग---ह-ँ मैं थ_ ग_ / ग_ हूँ म-ं थ- ग-ा / ग-ी ह-ँ -------------------- मैं थक गया / गयी हूँ 0
v-h----n n-h-- -a --ha? v__ k___ n____ a_ r____ v-h k-o- n-h-n a- r-h-? ----------------------- vah kyon nahin aa raha?
Jdu pryč, protože jsem unavený. मै--ज- रहा / रह----- क्---कि-मै---क-ग-ा---ग-ी हूँ मैं जा र_ / र_ हूँ क्__ मैं थ_ ग_ / ग_ हूँ म-ं ज- र-ा / र-ी ह-ँ क-य-ं-ि म-ं थ- ग-ा / ग-ी ह-ँ ------------------------------------------------- मैं जा रहा / रही हूँ क्योंकि मैं थक गया / गयी हूँ 0
vah--a--nt-it nah-n-h-i v__ a________ n____ h__ v-h a-m-n-r-t n-h-n h-i ----------------------- vah aamantrit nahin hai
Proč už odjíždíte? आप--भी -े--ी-क-य-ं-ज- --- / रह-----? आ_ अ_ से ही क्_ जा र_ / र_ हैं_ आ- अ-ी स- ह- क-य-ं ज- र-े / र-ी ह-ं- ------------------------------------ आप अभी से ही क्यों जा रहे / रही हैं? 0
vah a----tri- n-------i v__ a________ n____ h__ v-h a-m-n-r-t n-h-n h-i ----------------------- vah aamantrit nahin hai
Je už pozdě. द---हो-चुक- -ै दे_ हो चु_ है द-र ह- च-क- ह- -------------- देर हो चुकी है 0
v----am--tr----ah-n--ai v__ a________ n____ h__ v-h a-m-n-r-t n-h-n h-i ----------------------- vah aamantrit nahin hai
Odjíždím, protože už je pozdě. मैं--लत- - च-ती--ूँ क-योंक- प-ले स---ी देर-ह- च--- है मैं च__ / च__ हूँ क्__ प__ से ही दे_ हो चु_ है म-ं च-त- / च-त- ह-ँ क-य-ं-ि प-ल- स- ह- द-र ह- च-क- ह- ----------------------------------------------------- मैं चलता / चलती हूँ क्योंकि पहले से ही देर हो चुकी है 0
vah-n---- a- ra-a ky---i u-- ---a--a na--n---y- --i v__ n____ a_ r___ k_____ u__ b______ n____ g___ h__ v-h n-h-n a- r-h- k-o-k- u-e b-l-a-a n-h-n g-y- h-i --------------------------------------------------- vah nahin aa raha kyonki use bulaaya nahin gaya hai

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hindština (1-100) MP3 hindština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.