Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   hy տարվա եղանակները և եղանակը

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [տասնվեց]

16 [tasnvets’]

տարվա եղանակները և եղանակը

tarva yeghanaknery yev yeghanaky

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Ս-ա-- տա-վ---ղ--ակա--րն-ե-; Ս____ տ____ ե__________ ե__ Ս-ա-ք տ-ր-ա ե-ա-ա-ա-ե-ն ե-; --------------------------- Սրանք տարվա եղանականերն են; 0
tar-a --gh---kn-ry -e- y-g-a--ky t____ y___________ y__ y________ t-r-a y-g-a-a-n-r- y-v y-g-a-a-y -------------------------------- tarva yeghanaknery yev yeghanaky
Jaro, léto, գ-----------, գ______ ա____ գ-ր-ւ-, ա-ա-, ------------- գարուն, ամառ, 0
ta-v------an--n------v-yeg-a---y t____ y___________ y__ y________ t-r-a y-g-a-a-n-r- y-v y-g-a-a-y -------------------------------- tarva yeghanaknery yev yeghanaky
podzim a zima. աշու- և--մ-ռ: ա____ և ձ____ ա-ո-ն և ձ-ե-: ------------- աշուն և ձմեռ: 0
Sran-’ ta--- -eghan-----r----n; S_____ t____ y____________ y___ S-a-k- t-r-a y-g-a-a-a-e-n y-n- ------------------------------- Srank’ tarva yeghanakanern yen;
Léto je horké. Ամ---- --գ է: Ա_____ շ__ է_ Ա-ռ-ն- շ-գ է- ------------- Ամռանը շոգ է: 0
Sr--k--t---- yeg---aka--rn--en; S_____ t____ y____________ y___ S-a-k- t-r-a y-g-a-a-a-e-n y-n- ------------------------------- Srank’ tarva yeghanakanern yen;
V létě svítí slunce. Ա-ռանը-շողու- --արև-: Ա_____ շ_____ է ա____ Ա-ռ-ն- շ-ղ-ւ- է ա-և-: --------------------- Ամռանը շողում է արևը: 0
Sr--k- tarva --gha--kane-n -e-; S_____ t____ y____________ y___ S-a-k- t-r-a y-g-a-a-a-e-n y-n- ------------------------------- Srank’ tarva yeghanakanern yen;
V létě chodíme rádi na procházky. Ամ------ա-ո-յ-ո- ե----ն-ւ- զբոսա--ի: Ա_____ հ________ ե__ գ____ զ________ Ա-ռ-ն- հ-ճ-ւ-ք-վ ե-ք գ-ո-մ զ-ո-ա-ք-: ------------------------------------ Ամռանը հաճույքով ենք գնում զբոսանքի: 0
g-run,--ma--, g_____ a_____ g-r-n- a-a-r- ------------- garun, amarr,
Zima je chladná. Ձմ-----ցո-րտ -: Ձ_____ ց____ է_ Ձ-ռ-ն- ց-ւ-տ է- --------------- Ձմռանը ցուրտ է: 0
ga-----a-ar-, g_____ a_____ g-r-n- a-a-r- ------------- garun, amarr,
V zimě sněží nebo prší. Ձմ---ը-------կամ -նձ-և-- -ալի-: Ձ_____ ձ____ կ__ ա____ է գ_____ Ձ-ռ-ն- ձ-ո-ն կ-մ ա-ձ-և է գ-լ-ս- ------------------------------- Ձմռանը ձյուն կամ անձրև է գալիս: 0
garun,---arr, g_____ a_____ g-r-n- a-a-r- ------------- garun, amarr,
V zimě zůstáváme rádi doma. Ձմռ-----աճո--ք-----ն--ե-ք--նում: Ձ_____ հ________ տ___ ե__ մ_____ Ձ-ռ-ն- հ-ճ-ւ-ք-վ տ-ն- ե-ք մ-ո-մ- -------------------------------- Ձմռանը հաճույքով տանն ենք մնում: 0
a-h---ye---zmerr a____ y__ d_____ a-h-n y-v d-m-r- ---------------- ashun yev dzmerr
Je chladno. Ցո-ր- է: Ց____ է_ Ց-ւ-տ է- -------- Ցուրտ է: 0
as--n yev--z-err a____ y__ d_____ a-h-n y-v d-m-r- ---------------- ashun yev dzmerr
Prší. Ա-ձ-և-է գ---ս: Ա____ է գ_____ Ա-ձ-և է գ-լ-ս- -------------- Անձրև է գալիս: 0
a-h-- y-v ----rr a____ y__ d_____ a-h-n y-v d-m-r- ---------------- ashun yev dzmerr
Fouká vítr. Ք-մո- -: Ք____ է_ Ք-մ-տ է- -------- Քամոտ է: 0
Amr--ny sh---e A______ s___ e A-r-a-y s-o- e -------------- Amrrany shog e
Je teplo. Տ-ք--: Տ__ է_ Տ-ք է- ------ Տաք է: 0
Am-r--y ---- e A______ s___ e A-r-a-y s-o- e -------------- Amrrany shog e
Je slunečno. Ա-----է: Ա____ է_ Ա-և-տ է- -------- Արևոտ է: 0
A-r---y----- e A______ s___ e A-r-a-y s-o- e -------------- Amrrany shog e
Je jasno. Ար--- -: Ա____ է_ Ա-և-տ է- -------- Արևոտ է: 0
Amr-an- -h-ghu----ar-vy A______ s______ e a____ A-r-a-y s-o-h-m e a-e-y ----------------------- Amrrany shoghum e arevy
Jaké je dnes počasí? Ե-անա-------ե-ս է -յ--ր: Ե______ ի______ է ա_____ Ե-ա-ա-ն ի-չ-ե-ս է ա-ս-ր- ------------------------ Եղանակն ինչպե՞ս է այսօր: 0
Am--any----g-um - --e-y A______ s______ e a____ A-r-a-y s-o-h-m e a-e-y ----------------------- Amrrany shoghum e arevy
Dnes je chladno. Ա-սօր ---ր- է: Ա____ ց____ է_ Ա-ս-ր ց-ւ-տ է- -------------- Այսօր ցուրտ է: 0
A---any-sh--hum e-arevy A______ s______ e a____ A-r-a-y s-o-h-m e a-e-y ----------------------- Amrrany shoghum e arevy
Dnes je teplo. Այս-- տաք -: Ա____ տ__ է_ Ա-ս-ր տ-ք է- ------------ Այսօր տաք է: 0
A-rr--y-h-chu-k’-v -e------u- zb--ank-i A______ h_________ y____ g___ z________ A-r-a-y h-c-u-k-o- y-n-’ g-u- z-o-a-k-i --------------------------------------- Amrrany hachuyk’ov yenk’ gnum zbosank’i

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!