Я не мог / не могла найти дорогу, потому что у меня не было карты города.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá.
Ես նր-----մ--ա-ո--հաս---ալ----ով-ե-և--րաժ-տո---ու-ը -ա- բար-- էր:
Ե_ ն___ չ__ կ____ հ________ ո_______ ե_____________ շ__ բ____ է__
Ե- ն-ա- չ-մ կ-ր-ղ հ-ս-ա-ա-, ո-ո-հ-տ- ե-ա-շ-ո-թ-ո-ն- շ-տ բ-ր-ր է-:
-----------------------------------------------------------------
Ես նրան չեմ կարող հասկանալ, որովհետև երաժշտությունը շատ բարձր էր: 0 Has-s---------k---i -’-----arra--u--iH________ u_____ M_ k_____ a____ u___H-s-s-y-n u-e-k- M- k-i-h- a-r-j u-e--------------------------------------Hasts’yen une՞k’ Mi k’ich’ arraj unei
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá.
Ես նրան չեմ կարող հասկանալ, որովհետև երաժշտությունը շատ բարձր էր:
Я не мог / не могла его понять, потому что музыка была очень громкой.
Musel jsem si vzít taxi.
Ե- պ-տք է ---սի----ցնեի:
Ե_ պ___ է տ____ վ_______
Ե- պ-տ- է տ-ք-ի վ-ր-ն-ի-
------------------------
Ես պետք է տաքսի վերցնեի: 0 Ha---’y---u-e--’-Mi --ic-- -rraj -n-iH________ u_____ M_ k_____ a____ u___H-s-s-y-n u-e-k- M- k-i-h- a-r-j u-e--------------------------------------Hasts’yen une՞k’ Mi k’ich’ arraj unei
Ես-պ-տ- է ---ա----արտե- գ---:
Ե_ պ___ է ք_____ ք_____ գ____
Ե- պ-տ- է ք-ղ-ք- ք-ր-ե- գ-ե-:
-----------------------------
Ես պետք է քաղաքի քարտեզ գնեի: 0 H-s-s’yen une՞--------i--’--r--j --eiH________ u_____ M_ k_____ a____ u___H-s-s-y-n u-e-k- M- k-i-h- a-r-j u-e--------------------------------------Hasts’yen une՞k’ Mi k’ich’ arraj unei
Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti.
Jejich mozek je už zcela vyvinutý.
Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury.
V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře!
K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví.
Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině.
To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny.
Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí.
Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru.
Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také
jinak
.
Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský.
Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy.
Nyní to zjevně prokázal i test.
Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky.
Část lidí chodila na normální vyučování.
Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny.
Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat.
Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem.
Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků.
Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích.
Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle.
Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny.
Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka.
Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně.
Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu.
Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk.
Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích.
Jazykové prázdniny jsou
nejpříjemnějším
a
nejefektivnějším
způsobem učení!