Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   bg Минало време 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [осемдесет и две]

82 [osemdeset i dve]

Минало време 2

Minalo vreme 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Т-я--аш- -и -а викаш --н-йка? Т_______ л_ д_ в____ л_______ Т-я-в-ш- л- д- в-к-ш л-н-й-а- ----------------------------- Трябваше ли да викаш линейка? 0
M----- -r-me 2 M_____ v____ 2 M-n-l- v-e-e 2 -------------- Minalo vreme 2
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Тря----е л- -- ви-аш--ека-я? Т_______ л_ д_ в____ л______ Т-я-в-ш- л- д- в-к-ш л-к-р-? ---------------------------- Трябваше ли да викаш лекаря? 0
M------v-e-e-2 M_____ v____ 2 M-n-l- v-e-e 2 -------------- Minalo vreme 2
Musel / musela jsi zavolat policii? Тр-------ли да в---- полиц---а? Т_______ л_ д_ в____ п_________ Т-я-в-ш- л- д- в-к-ш п-л-ц-я-а- ------------------------------- Трябваше ли да викаш полицията? 0
Trya-vashe-li-da vi-a-- lin----? T_________ l_ d_ v_____ l_______ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- l-n-y-a- -------------------------------- Tryabvashe li da vikash lineyka?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Имат--л- --лефонни----ме-? Т--мо-г- в---. И____ л_ т_________ н_____ Т____ г_ в____ И-а-е л- т-л-ф-н-и- н-м-р- Т-к-о г- в-е-. ----------------------------------------- Имате ли телефонния номер? Тъкмо го взех. 0
T-yabvas-- -- -a--ikas---i--yk-? T_________ l_ d_ v_____ l_______ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- l-n-y-a- -------------------------------- Tryabvashe li da vikash lineyka?
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. И--т--ли --р-с----ък-о г--в-е-. И____ л_ а______ Т____ г_ в____ И-а-е л- а-р-с-? Т-к-о г- в-е-. ------------------------------- Имате ли адреса? Тъкмо го взех. 0
Tr-a-va--e ---da-v-k--- ---eyka? T_________ l_ d_ v_____ l_______ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- l-n-y-a- -------------------------------- Tryabvashe li da vikash lineyka?
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Им--е ли-к-рт---- -ра-а? Тъ-мо - взех. И____ л_ к____ н_ г_____ Т____ я в____ И-а-е л- к-р-а н- г-а-а- Т-к-о я в-е-. -------------------------------------- Имате ли карта на града? Тъкмо я взех. 0
T---bvas---l---a-vik-s- lekary-? T_________ l_ d_ v_____ l_______ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- l-k-r-a- -------------------------------- Tryabvashe li da vikash lekarya?
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Той-------- л- д-йд-- -ой-н- ---- д- ---де-на---м-. Т__ н______ л_ д_____ Т__ н_ м___ д_ д____ н_______ Т-й н-в-е-е л- д-й-е- Т-й н- м-ж- д- д-й-е н-в-е-е- --------------------------------------------------- Той навреме ли дойде? Той не можа да дойде навреме. 0
Trya-va--e-li--a--ika-h -ek-r-a? T_________ l_ d_ v_____ l_______ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- l-k-r-a- -------------------------------- Tryabvashe li da vikash lekarya?
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Той---м-р- л- -ъ-я? Т-й -е мо-а да-н-ме---п---. Т__ н_____ л_ п____ Т__ н_ м___ д_ н_____ п____ Т-й н-м-р- л- п-т-? Т-й н- м-ж- д- н-м-р- п-т-. ----------------------------------------------- Той намери ли пътя? Той не можа да намери пътя. 0
Tr-a--a-he--- -a vi-ash----a-y-? T_________ l_ d_ v_____ l_______ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- l-k-r-a- -------------------------------- Tryabvashe li da vikash lekarya?
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. То--разбра--- те? Т-------о----а ме разб-ре. Т__ р_____ л_ т__ Т__ н_ м___ д_ м_ р_______ Т-й р-з-р- л- т-? Т-й н- м-ж- д- м- р-з-е-е- -------------------------------------------- Той разбра ли те? Той не можа да ме разбере. 0
T--a-v---- -- -a -i---h -ol-ts-ya--? T_________ l_ d_ v_____ p___________ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- p-l-t-i-a-a- ------------------------------------ Tryabvashe li da vikash politsiyata?
Proč jsi nemohl přijít včas? Защ- не --ж- да---й----наврем-? З___ н_ м___ д_ д_____ н_______ З-щ- н- м-ж- д- д-й-е- н-в-е-е- ------------------------------- Защо не можа да дойдеш навреме? 0
Tr-a--ashe li da-v----h-p-li-s--at-? T_________ l_ d_ v_____ p___________ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- p-l-t-i-a-a- ------------------------------------ Tryabvashe li da vikash politsiyata?
Proč jsi nemohl najít cestu? Защо не-м--а -- н--е--- -ътя? З___ н_ м___ д_ н______ п____ З-щ- н- м-ж- д- н-м-р-ш п-т-? ----------------------------- Защо не можа да намериш пътя? 0
T---b---h- l--d-------h -o-i--i-a--? T_________ l_ d_ v_____ p___________ T-y-b-a-h- l- d- v-k-s- p-l-t-i-a-a- ------------------------------------ Tryabvashe li da vikash politsiyata?
Proč jsi mu nerozuměl? З-що -е м-жа ---го---з----ш? З___ н_ м___ д_ г_ р________ З-щ- н- м-ж- д- г- р-з-е-е-? ---------------------------- Защо не можа да го разбереш? 0
I-ate--i te-e--nni-- n---r? --k-o -o -----. I____ l_ t__________ n_____ T____ g_ v_____ I-a-e l- t-l-f-n-i-a n-m-r- T-k-o g- v-e-h- ------------------------------------------- Imate li telefonniya nomer? Tykmo go vzekh.
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Не----ах----д-----нав----,--а-о-о н----е ав---ус. Н_ м____ д_ д____ н_______ з_____ н_____ а_______ Н- м-ж-х д- д-й-а н-в-е-е- з-щ-т- н-м-ш- а-т-б-с- ------------------------------------------------- Не можах да дойда навреме, защото нямаше автобус. 0
Ima-e-li---le-o-niy- --mer?--yk-o g--vzekh. I____ l_ t__________ n_____ T____ g_ v_____ I-a-e l- t-l-f-n-i-a n-m-r- T-k-o g- v-e-h- ------------------------------------------- Imate li telefonniya nomer? Tykmo go vzekh.
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Н- мо--- да-нам-р- пътя- з--о-о ням-- к-рта на г-а--. Н_ м____ д_ н_____ п____ з_____ н____ к____ н_ г_____ Н- м-ж-х д- н-м-р- п-т-, з-щ-т- н-м-х к-р-а н- г-а-а- ----------------------------------------------------- Не можах да намеря пътя, защото нямах карта на града. 0
I-ate -i-te---onni-a no-er---yk-o -o-v--kh. I____ l_ t__________ n_____ T____ g_ v_____ I-a-e l- t-l-f-n-i-a n-m-r- T-k-o g- v-e-h- ------------------------------------------- Imate li telefonniya nomer? Tykmo go vzekh.
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. Н--м-ж-х да -о------ра- -ащ-то -уз-к-т--бе-е-м--г----лна. Н_ м____ д_ г_ р_______ з_____ м_______ б___ м____ с_____ Н- м-ж-х д- г- р-з-е-а- з-щ-т- м-з-к-т- б-ш- м-о-о с-л-а- --------------------------------------------------------- Не можах да го разбера, защото музиката беше много силна. 0
I---e-l--a--e-a?-----o ---v--k-. I____ l_ a______ T____ g_ v_____ I-a-e l- a-r-s-? T-k-o g- v-e-h- -------------------------------- Imate li adresa? Tykmo go vzekh.
Musel jsem si vzít taxi. Т-яб-аше за -з-м- --кси. Т_______ з_ в____ т_____ Т-я-в-ш- з- в-е-а т-к-и- ------------------------ Трябваше за взема такси. 0
I---- -----r-s---Tyk-o-g- -zek-. I____ l_ a______ T____ g_ v_____ I-a-e l- a-r-s-? T-k-o g- v-e-h- -------------------------------- Imate li adresa? Tykmo go vzekh.
Musel jsem si koupit plán města. Т-ябва-е -а--у-я-кар-а--а г---а. Т_______ д_ к___ к____ н_ г_____ Т-я-в-ш- д- к-п- к-р-а н- г-а-а- -------------------------------- Трябваше да купя карта на града. 0
I--t--li---r-s-?-T-k-o go vzek-. I____ l_ a______ T____ g_ v_____ I-a-e l- a-r-s-? T-k-o g- v-e-h- -------------------------------- Imate li adresa? Tykmo go vzekh.
Musel jsem vypnout rádio. Тряб---е за-и-к--ч- -а-и-то. Т_______ з_ и______ р_______ Т-я-в-ш- з- и-к-ю-а р-д-о-о- ---------------------------- Трябваше за изключа радиото. 0
Im-te l- ka--- na-gr-d-? Ty-m- ---v----. I____ l_ k____ n_ g_____ T____ y_ v_____ I-a-e l- k-r-a n- g-a-a- T-k-o y- v-e-h- ---------------------------------------- Imate li karta na grada? Tykmo ya vzekh.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!