Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   bg В дискотеката

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [четирийсет и шест]

46 [chetiriyset i shest]

В дискотеката

V diskotekata

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Je to místo volné? Мяс---о-свобо-н- ----? М______ с_______ л_ е_ М-с-о-о с-о-о-н- л- е- ---------------------- Мястото свободно ли е? 0
V d-sko--ka-a V d__________ V d-s-o-e-a-a ------------- V diskotekata
Mohu si k Vám přisednout? М--е ---д---------------? М___ л_ д_ с____ п__ В___ М-ж- л- д- с-д-а п-и В-с- ------------------------- Може ли да седна при Вас? 0
V---s---e---a V d__________ V d-s-o-e-a-a ------------- V diskotekata
Prosím. С ---в--ствие. С у___________ С у-о-о-с-в-е- -------------- С удоволствие. 0
My-stoto -vo----o-l- y-? M_______ s_______ l_ y__ M-a-t-t- s-o-o-n- l- y-? ------------------------ Myastoto svobodno li ye?
Jak se Vám líbí ta hudba? К---н-ми-----музи-а-а? К__ н_______ м________ К-к н-м-р-т- м-з-к-т-? ---------------------- Как намирате музиката? 0
M--s-oto--vobod-- l---e? M_______ s_______ l_ y__ M-a-t-t- s-o-o-n- l- y-? ------------------------ Myastoto svobodno li ye?
Je moc hlasitá. Малк---илн-. М____ с_____ М-л-о с-л-а- ------------ Малко силна. 0
Mya-to-o --obo----l--ye? M_______ s_______ l_ y__ M-a-t-t- s-o-o-n- l- y-? ------------------------ Myastoto svobodno li ye?
Ale ta skupina hraje docela dobře. Но г---------и-------о -обре. Н_ г______ с____ м____ д_____ Н- г-у-а-а с-и-и м-о-о д-б-е- ----------------------------- Но групата свири много добре. 0
M--he -i -a --d-- pri ---? M____ l_ d_ s____ p__ V___ M-z-e l- d- s-d-a p-i V-s- -------------------------- Mozhe li da sedna pri Vas?
Chodíte sem často? Ч-с-о-ли и--а-е-ту-? Ч____ л_ и_____ т___ Ч-с-о л- и-в-т- т-к- -------------------- Често ли идвате тук? 0
M-zhe--- -- -e--a---- Vas? M____ l_ d_ s____ p__ V___ M-z-e l- d- s-d-a p-i V-s- -------------------------- Mozhe li da sedna pri Vas?
Ne, jsem tu poprvé. Не,----п-р-- п--. Н__ з_ п____ п___ Н-, з- п-р-и п-т- ----------------- Не, за първи път. 0
Moz-- -i d--sed-a-pri Vas? M____ l_ d_ s____ p__ V___ M-z-e l- d- s-d-a p-i V-s- -------------------------- Mozhe li da sedna pri Vas?
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Н--о----е с-м---- /-била-т--. Н_____ н_ с__ б__ / б___ т___ Н-к-г- н- с-м б-л / б-л- т-к- ----------------------------- Никога не съм бил / била тук. 0
S--do-olstv--. S u___________ S u-o-o-s-v-e- -------------- S udovolstvie.
Tančíte? Тан-ув-те --? Т________ л__ Т-н-у-а-е л-? ------------- Танцувате ли? 0
S-u---o----ie. S u___________ S u-o-o-s-v-e- -------------- S udovolstvie.
Možná později. По-къс------- -и. П_______ м___ б__ П---ъ-н- м-ж- б-. ----------------- По-късно може би. 0
S-u----ls--ie. S u___________ S u-o-o-s-v-e- -------------- S udovolstvie.
Neumím moc dobře tancovat. Аз------г- да--------м------. А_ н_ м___ д_ т_______ д_____ А- н- м-г- д- т-н-у-а- д-б-е- ----------------------------- Аз не мога да танцувам добре. 0
Ka--na--ra---muz-ka-a? K__ n_______ m________ K-k n-m-r-t- m-z-k-t-? ---------------------- Kak namirate muzikata?
To je úplně jednoduché. Съ-се---р-сто-е. С_____ п_____ е_ С-в-е- п-о-т- е- ---------------- Съвсем просто е. 0
K-k--amirat- m---k--a? K__ n_______ m________ K-k n-m-r-t- m-z-k-t-? ---------------------- Kak namirate muzikata?
Ukážu vám to. Ще-В- п--ажа. Щ_ В_ п______ Щ- В- п-к-ж-. ------------- Ще Ви покажа. 0
K-k na-ir----m--i----? K__ n_______ m________ K-k n-m-r-t- m-z-k-t-? ---------------------- Kak namirate muzikata?
Ne, až někdy jindy. Н---п---обр--н------р-г --т. Н__ п_______ н____ д___ п___ Н-, п---о-р- н-к-й д-у- п-т- ---------------------------- Не, по-добре някой друг път. 0
Ma--- -iln-. M____ s_____ M-l-o s-l-a- ------------ Malko silna.
Čekáte na někoho? Чак----------о--? Ч_____ л_ н______ Ч-к-т- л- н-к-г-? ----------------- Чакате ли някого? 0
M---- s-lna. M____ s_____ M-l-o s-l-a- ------------ Malko silna.
Ano, na svého přítele. Д-- -оя--ри----. Д__ м__ п_______ Д-, м-я п-и-т-л- ---------------- Да, моя приятел. 0
M-lko---ln-. M____ s_____ M-l-o s-l-a- ------------ Malko silna.
Tamhle zrovna přichází! Е-о----и-ва. Е__ г_ и____ Е-о г- и-в-. ------------ Ето го идва. 0
No-grupa-a-sv------ogo dobr-. N_ g______ s____ m____ d_____ N- g-u-a-a s-i-i m-o-o d-b-e- ----------------------------- No grupata sviri mnogo dobre.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!