Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   bg Във влака

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [трийсет и четири]

34 [triyset i chetiri]

Във влака

Vyv vlaka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Т-ва ли---в--к---за --р-и-? Т___ л_ е в_____ з_ Б______ Т-в- л- е в-а-ъ- з- Б-р-и-? --------------------------- Това ли е влакът за Берлин? 0
V----laka V__ v____ V-v v-a-a --------- Vyv vlaka
V kolik hodin ten vlak odjíždí? К-г-------а -ла--т? К___ т_____ в______ К-г- т-ъ-в- в-а-ъ-? ------------------- Кога тръгва влакът? 0
V-v--la-a V__ v____ V-v v-a-a --------- Vyv vlaka
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? Ког--п-и-т--а-----ъ--в Б--ли-? К___ п_______ в_____ в Б______ К-г- п-и-т-г- в-а-ъ- в Б-р-и-? ------------------------------ Кога пристига влакът в Берлин? 0
T--a-l- -e-vl-ky- -a B--l--? T___ l_ y_ v_____ z_ B______ T-v- l- y- v-a-y- z- B-r-i-? ---------------------------- Tova li ye vlakyt za Berlin?
S dovolením, mohu projít? И--и-е-----ож--ли--а----а? И________ м___ л_ д_ м____ И-в-н-т-, м-ж- л- д- м-н-? -------------------------- Извинете, може ли да мина? 0
T-va-l- -e --aky- z--B--li-? T___ l_ y_ v_____ z_ B______ T-v- l- y- v-a-y- z- B-r-i-? ---------------------------- Tova li ye vlakyt za Berlin?
Myslím, že toto je mé místo. М----- че -о-а-- -о-т- м--то. М_____ ч_ т___ е м____ м_____ М-с-я- ч- т-в- е м-е-о м-с-о- ----------------------------- Мисля, че това е моето място. 0
T--- -- ---v---yt z- Be---n? T___ l_ y_ v_____ z_ B______ T-v- l- y- v-a-y- z- B-r-i-? ---------------------------- Tova li ye vlakyt za Berlin?
Myslím, že sedíte na mém místě. Ми-ля,-че--е---- -- -о----м--то. М_____ ч_ с_____ н_ м____ м_____ М-с-я- ч- с-д-т- н- м-е-о м-с-о- -------------------------------- Мисля, че седите на моето място. 0
Ko-a-t----a---a-y-? K___ t_____ v______ K-g- t-y-v- v-a-y-? ------------------- Koga trygva vlakyt?
Kde je spací vůz? Къде - с-ални-т-----н? К___ е с_______ в_____ К-д- е с-а-н-я- в-г-н- ---------------------- Къде е спалният вагон? 0
K-g- try-v---lak--? K___ t_____ v______ K-g- t-y-v- v-a-y-? ------------------- Koga trygva vlakyt?
Spací vůz je na konci vlaku. Сп-----т в-го- ------ая на--л--а. С_______ в____ е в к___ н_ в_____ С-а-н-я- в-г-н е в к-а- н- в-а-а- --------------------------------- Спалният вагон е в края на влака. 0
K--- -r-g-- -l-ky-? K___ t_____ v______ K-g- t-y-v- v-a-y-? ------------------- Koga trygva vlakyt?
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. А------е -а----рест-рантъ---–----ачало--. А к___ е в_________________ – В н________ А к-д- е в-г-н-р-с-о-а-т-т- – В н-ч-л-т-. ----------------------------------------- А къде е вагон-ресторантът? – В началото. 0
K--a -r-stig---la--t-v-B---i-? K___ p_______ v_____ v B______ K-g- p-i-t-g- v-a-y- v B-r-i-? ------------------------------ Koga pristiga vlakyt v Berlin?
Mohu spát dole? М-ж--л--да-сп----л-? М___ л_ д_ с__ д____ М-ж- л- д- с-я д-л-? -------------------- Може ли да спя долу? 0
Ko-- pri-t-g- v--------Berl--? K___ p_______ v_____ v B______ K-g- p-i-t-g- v-a-y- v B-r-i-? ------------------------------ Koga pristiga vlakyt v Berlin?
Mohl bych spát uprostřed? М-ж---- да-сп- - ср--ата? М___ л_ д_ с__ в с_______ М-ж- л- д- с-я в с-е-а-а- ------------------------- Може ли да спя в средата? 0
Ko-- ----ti-- -l--y- v-Be-l-n? K___ p_______ v_____ v B______ K-g- p-i-t-g- v-a-y- v B-r-i-? ------------------------------ Koga pristiga vlakyt v Berlin?
Mohl bych spát nahoře? Може-ли----с-- ----? М___ л_ д_ с__ г____ М-ж- л- д- с-я г-р-? -------------------- Може ли да спя горе? 0
Iz--ne-e, m-z-e-li--a--in-? I________ m____ l_ d_ m____ I-v-n-t-, m-z-e l- d- m-n-? --------------------------- Izvinete, mozhe li da mina?
Kdy budeme na hranici? Кога-щ--сти--е- г--ни-ат-? К___ щ_ с______ г_________ К-г- щ- с-и-н-м г-а-и-а-а- -------------------------- Кога ще стигнем границата? 0
Iz-i---e, ---h- -i d--mina? I________ m____ l_ d_ m____ I-v-n-t-, m-z-e l- d- m-n-? --------------------------- Izvinete, mozhe li da mina?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Кол-- трае----уването д--Бе-л--? К____ т___ п_________ д_ Б______ К-л-о т-а- п-т-в-н-т- д- Б-р-и-? -------------------------------- Колко трае пътуването до Берлин? 0
I-----te- ----- li -a m---? I________ m____ l_ d_ m____ I-v-n-t-, m-z-e l- d- m-n-? --------------------------- Izvinete, mozhe li da mina?
Má ten vlak zpoždění? В--к-т-има ли------н--ие? В_____ и__ л_ з__________ В-а-ъ- и-а л- з-к-с-е-и-? ------------------------- Влакът има ли закъснение? 0
M-slya- ------v-----moeto-my-st-. M______ c__ t___ y_ m____ m______ M-s-y-, c-e t-v- y- m-e-o m-a-t-. --------------------------------- Mislya, che tova ye moeto myasto.
Máte něco na čtení? И-а-- л- -е-о -- ч-тен-? И____ л_ н___ з_ ч______ И-а-е л- н-щ- з- ч-т-н-? ------------------------ Имате ли нещо за четене? 0
Mi--y---c-e --v--ye -o-t-----st-. M______ c__ t___ y_ m____ m______ M-s-y-, c-e t-v- y- m-e-o m-a-t-. --------------------------------- Mislya, che tova ye moeto myasto.
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Т-----же-ли--а--е-к-пи--ещо за -д-н------ене? Т__ м___ л_ д_ с_ к___ н___ з_ я____ и п_____ Т-к м-ж- л- д- с- к-п- н-щ- з- я-е-е и п-е-е- --------------------------------------------- Тук може ли да се купи нещо за ядене и пиене? 0
Misl-a----- to-- ye moe-o my---o. M______ c__ t___ y_ m____ m______ M-s-y-, c-e t-v- y- m-e-o m-a-t-. --------------------------------- Mislya, che tova ye moeto myasto.
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? Б------и ме-съ-у--л- - 7-00 час-----л-? Б____ л_ м_ с_______ в 7___ ч____ м____ Б-х-е л- м- с-б-д-л- в 7-0- ч-с-, м-л-? --------------------------------------- Бихте ли ме събудили в 7.00 часа, моля? 0
M-----,-che----ite-na--oeto m-a--o. M______ c__ s_____ n_ m____ m______ M-s-y-, c-e s-d-t- n- m-e-o m-a-t-. ----------------------------------- Mislya, che sedite na moeto myasto.

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!