Т-ва ли---в--к---за --р-и-?
Т___ л_ е в_____ з_ Б______
Т-в- л- е в-а-ъ- з- Б-р-и-?
---------------------------
Това ли е влакът за Берлин? 0 V----lakaV__ v____V-v v-a-a---------Vyv vlaka
Ког--п-и-т--а-----ъ--в Б--ли-?
К___ п_______ в_____ в Б______
К-г- п-и-т-г- в-а-ъ- в Б-р-и-?
------------------------------
Кога пристига влакът в Берлин? 0 T--a-l- -e-vl-ky- -a B--l--?T___ l_ y_ v_____ z_ B______T-v- l- y- v-a-y- z- B-r-i-?----------------------------Tova li ye vlakyt za Berlin?
М----- че -о-а-- -о-т- м--то.
М_____ ч_ т___ е м____ м_____
М-с-я- ч- т-в- е м-е-о м-с-о-
-----------------------------
Мисля, че това е моето място. 0 T--- -- ---v---yt z- Be---n?T___ l_ y_ v_____ z_ B______T-v- l- y- v-a-y- z- B-r-i-?----------------------------Tova li ye vlakyt za Berlin?
Сп-----т в-го- ------ая на--л--а.
С_______ в____ е в к___ н_ в_____
С-а-н-я- в-г-н е в к-а- н- в-а-а-
---------------------------------
Спалният вагон е в края на влака. 0 K--- -r-g-- -l-ky-?K___ t_____ v______K-g- t-y-v- v-a-y-?-------------------Koga trygva vlakyt?
А------е -а----рест-рантъ---–----ачало--.
А к___ е в_________________ – В н________
А к-д- е в-г-н-р-с-о-а-т-т- – В н-ч-л-т-.
-----------------------------------------
А къде е вагон-ресторантът? – В началото. 0 K--a -r-stig---la--t-v-B---i-?K___ p_______ v_____ v B______K-g- p-i-t-g- v-a-y- v B-r-i-?------------------------------Koga pristiga vlakyt v Berlin?
М-ж---- да-сп- - ср--ата?
М___ л_ д_ с__ в с_______
М-ж- л- д- с-я в с-е-а-а-
-------------------------
Може ли да спя в средата? 0 Ko-- ----ti-- -l--y- v-Be-l-n?K___ p_______ v_____ v B______K-g- p-i-t-g- v-a-y- v B-r-i-?------------------------------Koga pristiga vlakyt v Berlin?
Т-----же-ли--а--е-к-пи--ещо за -д-н------ене?
Т__ м___ л_ д_ с_ к___ н___ з_ я____ и п_____
Т-к м-ж- л- д- с- к-п- н-щ- з- я-е-е и п-е-е-
---------------------------------------------
Тук може ли да се купи нещо за ядене и пиене? 0 Misl-a----- to-- ye moe-o my---o.M______ c__ t___ y_ m____ m______M-s-y-, c-e t-v- y- m-e-o m-a-t-.---------------------------------Mislya, che tova ye moeto myasto.
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa.
K tomu dospěli vývojoví psychologové.
Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů.
Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku.
Když je dětem rok, už některým slovům rozumí.
Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí.
Získávají tím mnoho důležitých informací.
Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní.
Tímto způsobem se učí poznávat pocity.
Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem.
Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů.
Učí se tak tvořit cizí hlásky.
Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat.
Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog.
Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou.
Děti tedy dostávají zpětnou vazbu.
Pro malé děti je velmi důležitá.
Vědí, že jim rozumíte.
A to je motivuje.
Rády potom v učení pokračují.
Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety.
To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie.
Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku.
Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce.
Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle.
Dávaly při nich i větší pozor.
První slova dětí jsou však na celém světě stejná.
Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!