Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   zh 在火车里

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34[三十四]

34 [Sānshísì]

在火车里

zài huǒchē lǐ

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? 这是------ 火车 --? 这_ 开____ 火_ 吗 ? 这- 开-柏-的 火- 吗 ? --------------- 这是 开往柏林的 火车 吗 ? 0
zà--hu--hē -ǐ z__ h_____ l_ z-i h-ǒ-h- l- ------------- zài huǒchē lǐ
V kolik hodin ten vlak odjíždí? 火车 -- 时候-启程-? 火_ 什_ 时_ 启_ ? 火- 什- 时- 启- ? ------------- 火车 什么 时候 启程 ? 0
zài -u--h--lǐ z__ h_____ l_ z-i h-ǒ-h- l- ------------- zài huǒchē lǐ
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? 火- 什么 ---到达-柏--? 火_ 什_ 时_ 到_ 柏_ ? 火- 什- 时- 到- 柏- ? ---------------- 火车 什么 时候 到达 柏林 ? 0
zh- s-ì-kāi w-n- ----n--- huǒ--ē---? z__ s__ k__ w___ b____ d_ h_____ m__ z-è s-ì k-i w-n- b-l-n d- h-ǒ-h- m-? ------------------------------------ zhè shì kāi wǎng bólín de huǒchē ma?
S dovolením, mohu projít? 打-了,--- 让---过--- ? 打___ 可_ 让 我 过_ 吗 ? 打-了- 可- 让 我 过- 吗 ? ------------------ 打扰了, 可以 让 我 过去 吗 ? 0
zhè -hì-kā--w-n----l-n--- --ǒ-hē m-? z__ s__ k__ w___ b____ d_ h_____ m__ z-è s-ì k-i w-n- b-l-n d- h-ǒ-h- m-? ------------------------------------ zhè shì kāi wǎng bólín de huǒchē ma?
Myslím, že toto je mé místo. 我---这个 位置 是----。 我 想 这_ 位_ 是 我_ 。 我 想 这- 位- 是 我- 。 ---------------- 我 想 这个 位置 是 我的 。 0
zh- -hì kā--wǎng-bó--n-d- h-ǒchē ma? z__ s__ k__ w___ b____ d_ h_____ m__ z-è s-ì k-i w-n- b-l-n d- h-ǒ-h- m-? ------------------------------------ zhè shì kāi wǎng bólín de huǒchē ma?
Myslím, že sedíte na mém místě. 我---您 坐--我的 位置-。 我 想 您 坐_ 我_ 位_ 。 我 想 您 坐- 我- 位- 。 ---------------- 我 想 您 坐了 我的 位置 。 0
Huǒch- --é--- --íhòu--ǐché--? H_____ s_____ s_____ q_______ H-ǒ-h- s-é-m- s-í-ò- q-c-é-g- ----------------------------- Huǒchē shénme shíhòu qǐchéng?
Kde je spací vůz? 卧铺-厢-- 哪里-? 卧___ 在 哪_ ? 卧-车- 在 哪- ? ----------- 卧铺车厢 在 哪里 ? 0
Huǒ--- ------ ---hòu -ǐ-h---? H_____ s_____ s_____ q_______ H-ǒ-h- s-é-m- s-í-ò- q-c-é-g- ----------------------------- Huǒchē shénme shíhòu qǐchéng?
Spací vůz je na konci vlaku. 卧铺------- -车- ---。 卧___ 在 这_ 火__ 尾_ 。 卧-车- 在 这- 火-的 尾- 。 ------------------ 卧铺车厢 在 这列 火车的 尾部 。 0
H-ǒ--ē-shén----h--òu q----ng? H_____ s_____ s_____ q_______ H-ǒ-h- s-é-m- s-í-ò- q-c-é-g- ----------------------------- Huǒchē shénme shíhòu qǐchéng?
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. 那---厢餐- - -里 ----最 前面 。 那_ 车___ 在 哪_ ? 在 最 前_ 。 那- 车-餐- 在 哪- ? 在 最 前- 。 ----------------------- 那么 车厢餐厅 在 哪里 ? 在 最 前面 。 0
H--c-ē -hé-m--s-íhò--d-o-- -ól--? H_____ s_____ s_____ d____ b_____ H-ǒ-h- s-é-m- s-í-ò- d-o-á b-l-n- --------------------------------- Huǒchē shénme shíhòu dàodá bólín?
Mohu spát dole? 我 - - --下--吗-? 我 能 睡 在 下_ 吗 ? 我 能 睡 在 下- 吗 ? -------------- 我 能 睡 在 下铺 吗 ? 0
H-ǒc-- -h-n----h-hò- ----á bó-ín? H_____ s_____ s_____ d____ b_____ H-ǒ-h- s-é-m- s-í-ò- d-o-á b-l-n- --------------------------------- Huǒchē shénme shíhòu dàodá bólín?
Mohl bych spát uprostřed? 我 能 睡-在 ---吗 ? 我 能 睡 在 中_ 吗 ? 我 能 睡 在 中- 吗 ? -------------- 我 能 睡 在 中铺 吗 ? 0
H----- shénme-shí--u --o----ólín? H_____ s_____ s_____ d____ b_____ H-ǒ-h- s-é-m- s-í-ò- d-o-á b-l-n- --------------------------------- Huǒchē shénme shíhòu dàodá bólín?
Mohl bych spát nahoře? 我-能-睡-在 -铺-- ? 我 能 睡 在 上_ 吗 ? 我 能 睡 在 上- 吗 ? -------------- 我 能 睡 在 上铺 吗 ? 0
D-rǎo-e---ěyǐ----- -ǒ -uò-ù -a? D_______ k___ r___ w_ g____ m__ D-r-o-e- k-y- r-n- w- g-ò-ù m-? ------------------------------- Dǎrǎole, kěyǐ ràng wǒ guòqù ma?
Kdy budeme na hranici? 我--什么-时候 - ---境 ? 我_ 什_ 时_ 能 到 边_ ? 我- 什- 时- 能 到 边- ? ----------------- 我们 什么 时候 能 到 边境 ? 0
D-r----- ---ǐ-ràn--wǒ g--qù-ma? D_______ k___ r___ w_ g____ m__ D-r-o-e- k-y- r-n- w- g-ò-ù m-? ------------------------------- Dǎrǎole, kěyǐ ràng wǒ guòqù ma?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? 到 柏林 ---驶-多久-? 到 柏_ 要 行_ 多_ ? 到 柏- 要 行- 多- ? -------------- 到 柏林 要 行驶 多久 ? 0
Dǎ----e, -ěyǐ ràng w--g--q--m-? D_______ k___ r___ w_ g____ m__ D-r-o-e- k-y- r-n- w- g-ò-ù m-? ------------------------------- Dǎrǎole, kěyǐ ràng wǒ guòqù ma?
Má ten vlak zpoždění? 火--晚点 了 --? 火_ 晚_ 了 吗 ? 火- 晚- 了 吗 ? ----------- 火车 晚点 了 吗 ? 0
Wǒ x--n- zhèg---èi--ì -----ǒ--e. W_ x____ z____ w_____ s__ w_ d__ W- x-ǎ-g z-è-e w-i-h- s-ì w- d-. -------------------------------- Wǒ xiǎng zhège wèizhì shì wǒ de.
Máte něco na čtení? 您 有 什---阅-的-吗 ? 您 有 什_ 可___ 吗 ? 您 有 什- 可-读- 吗 ? --------------- 您 有 什么 可阅读的 吗 ? 0
Wǒ --ǎn- -h--- wè-zh---hì-w- de. W_ x____ z____ w_____ s__ w_ d__ W- x-ǎ-g z-è-e w-i-h- s-ì w- d-. -------------------------------- Wǒ xiǎng zhège wèizhì shì wǒ de.
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? 这- --买--的-和-喝的-- ? 这_ 能 买___ 和 喝_ 吗 ? 这- 能 买-吃- 和 喝- 吗 ? ------------------ 这里 能 买到吃的 和 喝的 吗 ? 0
Wǒ x-ǎ-----è-e-----hì--h---- de. W_ x____ z____ w_____ s__ w_ d__ W- x-ǎ-g z-è-e w-i-h- s-ì w- d-. -------------------------------- Wǒ xiǎng zhège wèizhì shì wǒ de.
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? 您 能 - --钟-----叫醒-- ? 您 能 在 七__ 把 我 叫_ 吗 ? 您 能 在 七-钟 把 我 叫- 吗 ? -------------------- 您 能 在 七点钟 把 我 叫醒 吗 ? 0
Wǒ----n--------ò-- wǒ -- --iz--. W_ x____ n__ z____ w_ d_ w______ W- x-ǎ-g n-n z-ò-e w- d- w-i-h-. -------------------------------- Wǒ xiǎng nín zuòle wǒ de wèizhì.

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!