Konverzační příručka

cs Části těla   »   zh 身体的部位

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58[五十八]

58 [Wǔshíbā]

身体的部位

shēntǐ de bùwèi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Nakreslím muže. 我-- 一---人 。 我 画 一_ 男_ 。 我 画 一- 男- 。 ----------- 我 画 一个 男人 。 0
shēntǐ de --w-i s_____ d_ b____ s-ē-t- d- b-w-i --------------- shēntǐ de bùwèi
Nejdříve hlavu. 首- - 头部 。 首_ 是 头_ 。 首- 是 头- 。 --------- 首先 是 头部 。 0
sh-n-ǐ--- bùw-i s_____ d_ b____ s-ē-t- d- b-w-i --------------- shēntǐ de bùwèi
Ten muž má na sobě klobouk. 那---- 带--一- -子 。 那_ 男_ 带_ 一_ 帽_ 。 那- 男- 带- 一- 帽- 。 ---------------- 那个 男人 带着 一顶 帽子 。 0
wǒ-h-à yī-- ------. w_ h__ y___ n______ w- h-à y-g- n-n-é-. ------------------- wǒ huà yīgè nánrén.
Jeho vlasy nejsou vidět. 看不见 -- 。 看__ 头_ 。 看-见 头- 。 -------- 看不见 头发 。 0
wǒ huà--ī-è -----n. w_ h__ y___ n______ w- h-à y-g- n-n-é-. ------------------- wǒ huà yīgè nánrén.
Ani jeho uši nejsou vidět. 也 看不- 耳朵 。 也 看__ 耳_ 。 也 看-见 耳- 。 ---------- 也 看不见 耳朵 。 0
wǒ---- -----n-----. w_ h__ y___ n______ w- h-à y-g- n-n-é-. ------------------- wǒ huà yīgè nánrén.
Ani jeho záda nejsou vidět. 也 -不见 后背-。 也 看__ 后_ 。 也 看-见 后- 。 ---------- 也 看不见 后背 。 0
S--uxi-n-s---tóu -ù. S_______ s__ t__ b__ S-ǒ-x-ā- s-i t-u b-. -------------------- Shǒuxiān shi tóu bù.
Nakreslím mu oči a ústa. 我-画-眼睛-和 嘴-。 我 画 眼_ 和 嘴 。 我 画 眼- 和 嘴 。 ------------ 我 画 眼睛 和 嘴 。 0
Shǒ-x--n---- -ó--b-. S_______ s__ t__ b__ S-ǒ-x-ā- s-i t-u b-. -------------------- Shǒuxiān shi tóu bù.
Ten muž tančí a směje se. 这个 男- 跳--舞-- ---。 这_ 男_ 跳_ 舞 并 笑_ 。 这- 男- 跳- 舞 并 笑- 。 ----------------- 这个 男人 跳着 舞 并 笑着 。 0
Shǒuxi----hi---u--ù. S_______ s__ t__ b__ S-ǒ-x-ā- s-i t-u b-. -------------------- Shǒuxiān shi tóu bù.
Ten muž má dlouhý nos. 这- 男----个---- 。 这_ 男_ 有 个 长__ 。 这- 男- 有 个 长-子 。 --------------- 这个 男人 有 个 长鼻子 。 0
N--è --nré- ---z-e -ī dǐng -à--i. N___ n_____ d_____ y_ d___ m_____ N-g- n-n-é- d-i-h- y- d-n- m-o-i- --------------------------------- Nàgè nánrén dàizhe yī dǐng màozi.
V rukou drží hůl. 他 手- -着-一---子-。 他 手_ 拿_ 一_ 棍_ 。 他 手- 拿- 一- 棍- 。 --------------- 他 手里 拿着 一个 棍子 。 0
N-gè-n---é- --iz-e-y--d--g m-oz-. N___ n_____ d_____ y_ d___ m_____ N-g- n-n-é- d-i-h- y- d-n- m-o-i- --------------------------------- Nàgè nánrén dàizhe yī dǐng màozi.
Kolem krku má také šálu. 他---上---戴--一条-围巾 。 他 脖__ 也 戴_ 一_ 围_ 。 他 脖-上 也 戴- 一- 围- 。 ------------------ 他 脖子上 也 戴了 一条 围巾 。 0
N-g----nré- --izh- y- d-n---à--i. N___ n_____ d_____ y_ d___ m_____ N-g- n-n-é- d-i-h- y- d-n- m-o-i- --------------------------------- Nàgè nánrén dàizhe yī dǐng màozi.
Je zima a je chladno. 现在-- -天, 而- ---很冷 。 现_ 是 冬__ 而_ 天_ 很_ 。 现- 是 冬-, 而- 天- 很- 。 ------------------- 现在 是 冬天, 而且 天气 很冷 。 0
Kà- -ù-i-n t---ǎ. K__ b_____ t_____ K-n b-j-à- t-u-ǎ- ----------------- Kàn bùjiàn tóufǎ.
Jeho paže jsou silné. 双- 很-有--气 。 双_ 很 有 力_ 。 双- 很 有 力- 。 ----------- 双臂 很 有 力气 。 0
Kà- --jiàn t-uf-. K__ b_____ t_____ K-n b-j-à- t-u-ǎ- ----------------- Kàn bùjiàn tóufǎ.
I jeho nohy jsou silné. 双腿 --很-- -气 。 双_ 也 很 有 力_ 。 双- 也 很 有 力- 。 ------------- 双腿 也 很 有 力气 。 0
Kà- ------ t-uf-. K__ b_____ t_____ K-n b-j-à- t-u-ǎ- ----------------- Kàn bùjiàn tóufǎ.
Ten muž je ze sněhu. 这个--- - 雪做-- 。 这_ 男_ 是 雪_ 的 。 这- 男- 是 雪- 的 。 -------------- 这个 男人 是 雪做 的 。 0
Yě k----ùji----r---. Y_ k__ b_____ ě_____ Y- k-n b-j-à- ě-d-ǒ- -------------------- Yě kàn bùjiàn ěrduǒ.
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. 他 -- -----没---大- 。 他 没_ 裤_ 也 没 穿 大_ 。 他 没- 裤- 也 没 穿 大- 。 ------------------ 他 没穿 裤子 也 没 穿 大衣 。 0
Yě --- bùjià---rduǒ. Y_ k__ b_____ ě_____ Y- k-n b-j-à- ě-d-ǒ- -------------------- Yě kàn bùjiàn ěrduǒ.
Ale nemrzne. 但是-- --感到 -冷 。 但_ 他 不 感_ 寒_ 。 但- 他 不 感- 寒- 。 -------------- 但是 他 不 感到 寒冷 。 0
Y- --- ----à--ě-du-. Y_ k__ b_____ ě_____ Y- k-n b-j-à- ě-d-ǒ- -------------------- Yě kàn bùjiàn ěrduǒ.
Je to sněhulák. 他---一个-雪人 。 他 是 一_ 雪_ 。 他 是 一- 雪- 。 ----------- 他 是 一个 雪人 。 0
Yě--àn-----àn -òu-bèi. Y_ k__ b_____ h__ b___ Y- k-n b-j-à- h-u b-i- ---------------------- Yě kàn bùjiàn hòu bèi.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...