Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   zh 公共的郊区运输

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36[三十六]

36 [Sānshíliù]

公共的郊区运输

gōnggòng de jiāoqū yùnshū

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? 公共汽-站 - 哪--? 公____ 在 哪_ ? 公-汽-站 在 哪- ? ------------ 公共汽车站 在 哪里 ? 0
gōn--ò-- d- jiā--ū y----ū g_______ d_ j_____ y_____ g-n-g-n- d- j-ā-q- y-n-h- ------------------------- gōnggòng de jiāoqū yùnshū
Který autobus jede do centra? 哪- -共汽- 开- 市中心-? 哪_ 公___ 开_ 市__ ? 哪- 公-汽- 开- 市-心 ? ---------------- 哪路 公共汽车 开往 市中心 ? 0
gō---òng--e jiāoq- ---shū g_______ d_ j_____ y_____ g-n-g-n- d- j-ā-q- y-n-h- ------------------------- gōnggòng de jiāoqū yùnshū
Kterou linkou musím jet? 我 - -坐 --路 --? 我 得 乘_ 哪__ 车 ? 我 得 乘- 哪-路 车 ? -------------- 我 得 乘坐 哪一路 车 ? 0
g---gòng--ì-h- -h-n z-----lǐ? g_______ q____ z___ z__ n____ g-n-g-n- q-c-ē z-à- z-i n-l-? ----------------------------- gōnggòng qìchē zhàn zài nǎlǐ?
Musím přestoupit? 我-得-在 中途换--吗-? 我 得 在 中___ 吗 ? 我 得 在 中-换- 吗 ? -------------- 我 得 在 中途换车 吗 ? 0
gō--g--- -ìc-ē z--n-zài n-lǐ? g_______ q____ z___ z__ n____ g-n-g-n- q-c-ē z-à- z-i n-l-? ----------------------------- gōnggòng qìchē zhàn zài nǎlǐ?
Kde musím přestoupit? 我-- - 哪里 换车 ? 我 得 在 哪_ 换_ ? 我 得 在 哪- 换- ? ------------- 我 得 在 哪里 换车 ? 0
gōn----- q-c-ē---à- --i n-l-? g_______ q____ z___ z__ n____ g-n-g-n- q-c-ē z-à- z-i n-l-? ----------------------------- gōnggòng qìchē zhàn zài nǎlǐ?
Kolik stojí lístek / jízdenka? 一- -票--少钱-? 一_ 车_ 多__ ? 一- 车- 多-钱 ? ----------- 一张 车票 多少钱 ? 0
N--lù---ng-òn- q-c-ē-kā--w----shì-zh---xī-? N_ l_ g_______ q____ k__ w___ s__ z________ N- l- g-n-g-n- q-c-ē k-i w-n- s-ì z-ō-g-ī-? ------------------------------------------- Nǎ lù gōnggòng qìchē kāi wǎng shì zhōngxīn?
Kolik stanic zbývá do centra? 到 市-- 要 -少- ? 到 市__ 要 多__ ? 到 市-心 要 多-站 ? ------------- 到 市中心 要 多少站 ? 0
Nǎ -ù gōn----- --chē kāi--ǎng --- z-ōn-x--? N_ l_ g_______ q____ k__ w___ s__ z________ N- l- g-n-g-n- q-c-ē k-i w-n- s-ì z-ō-g-ī-? ------------------------------------------- Nǎ lù gōnggòng qìchē kāi wǎng shì zhōngxīn?
Tady musíte vystoupit. 您-得-- 这里--- 。 您 得 在 这_ 下_ 。 您 得 在 这- 下- 。 ------------- 您 得 在 这里 下车 。 0
N- -ù-------ng-qìc-ē kā- -ǎn- -h- ---ngxī-? N_ l_ g_______ q____ k__ w___ s__ z________ N- l- g-n-g-n- q-c-ē k-i w-n- s-ì z-ō-g-ī-? ------------------------------------------- Nǎ lù gōnggòng qìchē kāi wǎng shì zhōngxīn?
Musíte vystoupit vzadu. 您 必- --后---车 。 您 必_ 从 后_ 下_ 。 您 必- 从 后- 下- 。 -------------- 您 必须 从 后面 下车 。 0
W- -é---éng-uò ----īl---hē? W_ d_ c_______ n_ y___ c___ W- d- c-é-g-u- n- y-l- c-ē- --------------------------- Wǒ dé chéngzuò nǎ yīlù chē?
Další metro pojede za 5 minut. 下- -----钟-后- 。 下_ 地_ 五__ 后_ 。 下- 地- 五-钟 后- 。 -------------- 下趟 地铁 五分钟 后来 。 0
Wǒ-dé-ché----ò -ǎ-y--- c--? W_ d_ c_______ n_ y___ c___ W- d- c-é-g-u- n- y-l- c-ē- --------------------------- Wǒ dé chéngzuò nǎ yīlù chē?
Další tramvaj pojede za 10 minut. 下--有--车 -分--后--。 下_ 有___ 十__ 后_ 。 下- 有-电- 十-钟 后- 。 ---------------- 下趟 有轨电车 十分钟 后到 。 0
Wǒ -é-c-éngz-- n------ c--? W_ d_ c_______ n_ y___ c___ W- d- c-é-g-u- n- y-l- c-ē- --------------------------- Wǒ dé chéngzuò nǎ yīlù chē?
Další autobus pojede za 15 minut. 下- 公共-- -五分- 后到-。 下_ 公___ 十___ 后_ 。 下- 公-汽- 十-分- 后- 。 ----------------- 下趟 公共汽车 十五分钟 后到 。 0
W---é--ài--hōng-ú-h-àn -h--ma? W_ d_ z__ z______ h___ c__ m__ W- d- z-i z-ō-g-ú h-à- c-ē m-? ------------------------------ Wǒ dé zài zhōngtú huàn chē ma?
Kdy jede poslední metro? 最--- 地- ------开 ? 最___ 地_ 什_ 时_ 开 ? 最-一- 地- 什- 时- 开 ? ----------------- 最后一班 地铁 什么 时候 开 ? 0
Wǒ d--zà--zh-ngt--h--- ----ma? W_ d_ z__ z______ h___ c__ m__ W- d- z-i z-ō-g-ú h-à- c-ē m-? ------------------------------ Wǒ dé zài zhōngtú huàn chē ma?
Kdy jede poslední tramvaj? 最-一班--轨电---么-时候 --? 最___ 有___ 什_ 时_ 开 ? 最-一- 有-电- 什- 时- 开 ? ------------------- 最后一班 有轨电车 什么 时候 开 ? 0
Wǒ -- z-i--h-n--ú hu---c---m-? W_ d_ z__ z______ h___ c__ m__ W- d- z-i z-ō-g-ú h-à- c-ē m-? ------------------------------ Wǒ dé zài zhōngtú huàn chē ma?
Kdy jede poslední autobus? 最-一-----车 什- 时候 --? 最___ 公___ 什_ 时_ 开 ? 最-一- 公-汽- 什- 时- 开 ? ------------------- 最后一班 公共汽车 什么 时候 开 ? 0
W---é zài-nǎl- h-à--chē? W_ d_ z__ n___ h___ c___ W- d- z-i n-l- h-à- c-ē- ------------------------ Wǒ dé zài nǎlǐ huàn chē?
Máte jízdenku? 您 ---- 吗 ? 您 有 车_ 吗 ? 您 有 车- 吗 ? ---------- 您 有 车票 吗 ? 0
W- dé-z-i ---- -u----h-? W_ d_ z__ n___ h___ c___ W- d- z-i n-l- h-à- c-ē- ------------------------ Wǒ dé zài nǎlǐ huàn chē?
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. 车票-? -，-我--有 。 车_ ? 不_ 我 没_ 。 车- ? 不- 我 没- 。 -------------- 车票 ? 不， 我 没有 。 0
Wǒ -é---i ---ǐ--u-n --ē? W_ d_ z__ n___ h___ c___ W- d- z-i n-l- h-à- c-ē- ------------------------ Wǒ dé zài nǎlǐ huàn chē?
Tak musíte zaplatit pokutu. 那 您 -须 交-罚金/罚--。 那 您 必_ 交 罚____ 。 那 您 必- 交 罚-/-款 。 ---------------- 那 您 必须 交 罚金/罚款 。 0
Yī---ā-- -hē-iào -uō---o q---? Y_ z____ c______ d______ q____ Y- z-ā-g c-ē-i-o d-ō-h-o q-á-? ------------------------------ Yī zhāng chēpiào duōshǎo qián?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + čínština (zjednodušená) (1-100) MP3 čínština (zjednodušená) (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?