А г-е ваго----с---а-- –---г-л-ве пое---.
А г__ в______________ – В г_____ п______
А г-е в-г-н-р-с-о-а-? – В г-л-в- п-е-д-.
----------------------------------------
А где вагон-ресторан? – В голове поезда. 0 K---a-e-ot-po---d -r----a-et v B-rlin?K____ e___ p_____ p_________ v B______K-g-a e-o- p-y-z- p-i-y-a-e- v B-r-i-?--------------------------------------Kogda etot poyezd pribyvayet v Berlin?
Мо-н----бу-у-с-ать н- -ижн-- п-лк-?
М____ я б___ с____ н_ н_____ п_____
М-ж-о я б-д- с-а-ь н- н-ж-е- п-л-е-
-----------------------------------
Можно я буду спать на нижней полке? 0 Ko-d- -t-- p----- -ribyva-et---B-rl--?K____ e___ p_____ p_________ v B______K-g-a e-o- p-y-z- p-i-y-a-e- v B-r-i-?--------------------------------------Kogda etot poyezd pribyvayet v Berlin?
М--но-- буд- --ат-------ед-----ол--?
М____ я б___ с____ н_ с______ п_____
М-ж-о я б-д- с-а-ь н- с-е-н-й п-л-е-
------------------------------------
Можно я буду спать на средней полке? 0 Kogda -t-t-p---z- pr-b-v---t v -erlin?K____ e___ p_____ p_________ v B______K-g-a e-o- p-y-z- p-i-y-a-e- v B-r-i-?--------------------------------------Kogda etot poyezd pribyvayet v Berlin?
Мож-- я--у-у -п--ь------р-не---о---?
М____ я б___ с____ н_ в______ п_____
М-ж-о я б-д- с-а-ь н- в-р-н-й п-л-е-
------------------------------------
Можно я буду спать на верхней полке? 0 I-----te- ---re----- pr---i?I________ r_________ p______I-v-n-t-, r-z-e-h-t- p-o-t-?----------------------------Izvinite, razreshite proyti?
У --- --т---т--ниб--- -очит-т-?
У В__ е___ ч_________ п________
У В-с е-т- ч-о-н-б-д- п-ч-т-т-?
-------------------------------
У Вас есть что-нибудь почитать? 0 P---o---u- --o-mo-ë --st-.P_________ e__ m___ m_____P---o-e-u- e-o m-y- m-s-o---------------------------Po-moyemu, eto moyë mesto.
З---ь м---о --о--и-----п---т- -----и--?
З____ м____ ч_________ п_____ и п______
З-е-ь м-ж-о ч-о-н-б-д- п-е-т- и п-п-т-?
---------------------------------------
Здесь можно что-нибудь поесть и попить? 0 P----ye-u, eto --yë -----.P_________ e__ m___ m_____P---o-e-u- e-o m-y- m-s-o---------------------------Po-moyemu, eto moyë mesto.
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa.
K tomu dospěli vývojoví psychologové.
Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů.
Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku.
Když je dětem rok, už některým slovům rozumí.
Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí.
Získávají tím mnoho důležitých informací.
Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní.
Tímto způsobem se učí poznávat pocity.
Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem.
Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů.
Učí se tak tvořit cizí hlásky.
Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat.
Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog.
Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou.
Děti tedy dostávají zpětnou vazbu.
Pro malé děti je velmi důležitá.
Vědí, že jim rozumíte.
A to je motivuje.
Rády potom v učení pokračují.
Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety.
To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie.
Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku.
Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce.
Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle.
Dávaly při nich i větší pozor.
První slova dětí jsou však na celém světě stejná.
Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!