Д------а е-в--от -а Берл--?
Д___ о__ е в____ з_ Б______
Д-л- о-а е в-з-т з- Б-р-и-?
---------------------------
Дали ова е возот за Берлин? 0 V- --zV_ v__V- v-z------Vo voz
М-с-а--д------- ---о-------т-.
М_____ д___ о__ е м____ м_____
М-с-а- д-к- о-а е м-е-о м-с-о-
------------------------------
Мислам дека ова е моето место. 0 Dali-o-a ----o-ot z- -y-rl-n?D___ o__ y_ v____ z_ B_______D-l- o-a y- v-z-t z- B-e-l-n------------------------------Dali ova ye vozot za Byerlin?
К-де е вагоно- -а-спиење?
К___ е в______ з_ с______
К-д- е в-г-н-т з- с-и-њ-?
-------------------------
Каде е вагонот за спиење? 0 K-g-- -----oova-voz-t?K____ t________ v_____K-g-a t-g-n-o-a v-z-t-----------------------Kogua trgunoova vozot?
А-к--е---в----от з---а--ње--- -а поч-т-к--.
А к___ е в______ з_ ј______ – Н_ п_________
А к-д- е в-г-н-т з- ј-д-њ-? – Н- п-ч-т-к-т-
-------------------------------------------
А каде е вагонот за јадење? – На почетокот. 0 K-gua--ri--i-u-o-v-----o---- -yerl--?K____ p____________ v____ v_ B_______K-g-a p-i-t-g-n-o-a v-z-t v- B-e-l-n--------------------------------------Kogua pristigunoova vozot vo Byerlin?
К------ -идеме--а--ра--ц-та?
К___ ќ_ б_____ н_ г_________
К-г- ќ- б-д-м- н- г-а-и-а-а-
----------------------------
Кога ќе бидеме на границата? 0 P-ost---ye,--m---- li -a po-i-am?P__________ s_____ l_ d_ p_______P-o-t-e-y-, s-y-a- l- d- p-m-n-m----------------------------------Prostyetye, smyeam li da pominam?
М-------ч-ве- --де -а--об----ешто--- ја--ње --з--п----?
М___ л_ ч____ о___ д_ д____ н____ з_ ј_____ и з_ п_____
М-ж- л- ч-в-к о-д- д- д-б-е н-ш-о з- ј-д-њ- и з- п-е-е-
-------------------------------------------------------
Може ли човек овде да добие нешто за јадење и за пиење? 0 Mislam dyeka---a-y- moy--o m---to.M_____ d____ o__ y_ m_____ m______M-s-a- d-e-a o-a y- m-y-t- m-e-t-.----------------------------------Mislam dyeka ova ye moyeto myesto.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití?
Може ли човек овде да добие нешто за јадење и за пиење?
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa.
K tomu dospěli vývojoví psychologové.
Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů.
Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku.
Když je dětem rok, už některým slovům rozumí.
Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí.
Získávají tím mnoho důležitých informací.
Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní.
Tímto způsobem se učí poznávat pocity.
Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem.
Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů.
Učí se tak tvořit cizí hlásky.
Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat.
Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog.
Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou.
Děti tedy dostávají zpětnou vazbu.
Pro malé děti je velmi důležitá.
Vědí, že jim rozumíte.
A to je motivuje.
Rády potom v učení pokračují.
Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety.
To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie.
Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku.
Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce.
Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle.
Dávaly při nich i větší pozor.
První slova dětí jsou však na celém světě stejná.
Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!