Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   mk Присвојни заменки 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шеесет и седум]

67 [shyeyesyet i syedoom]

Присвојни заменки 2

Prisvoјni zamyenki 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
brýle о--ла о____ о-и-а ----- очила 0
P-i-v--n--z-m-en-i 2 P________ z_______ 2 P-i-v-ј-i z-m-e-k- 2 -------------------- Prisvoјni zamyenki 2
Zapomněl své brýle. Тој -- з--ор----своите-оч-л-. Т__ г_ з_______ с_____ о_____ Т-ј г- з-б-р-в- с-о-т- о-и-а- ----------------------------- Тој ги заборави своите очила. 0
Pr-svoјni z-myen-- 2 P________ z_______ 2 P-i-v-ј-i z-m-e-k- 2 -------------------- Prisvoјni zamyenki 2
Kdepak jsou jeho brýle? Каде-с- н-гов-т- оч-л-? К___ с_ н_______ о_____ К-д- с- н-г-в-т- о-и-а- ----------------------- Каде се неговите очила? 0
oc---a o_____ o-h-l- ------ ochila
hodinky / hodiny ч--ов-ик ч_______ ч-с-в-и- -------- часовник 0
o-h-la o_____ o-h-l- ------ ochila
Jeho hodinky jsou rozbité. Не---ио----со--и- -----и-а-. Н_______ ч_______ е р_______ Н-г-в-о- ч-с-в-и- е р-с-п-н- ---------------------------- Неговиот часовник е расипан. 0
oc-ila o_____ o-h-l- ------ ochila
Hodiny visí na stěně. Ч--ов--к-т е-за-а-ен-------от. Ч_________ е з______ н_ ѕ_____ Ч-с-в-и-о- е з-к-ч-н н- ѕ-д-т- ------------------------------ Часовникот е закачен на ѕидот. 0
T-- gu--za-o--vi-s-o-tye --h---. T__ g__ z_______ s______ o______ T-ј g-i z-b-r-v- s-o-t-e o-h-l-. -------------------------------- Toј gui zaboravi svoitye ochila.
pas пасош п____ п-с-ш ----- пасош 0
T-- --i--a--r------oi-y---c-i-a. T__ g__ z_______ s______ o______ T-ј g-i z-b-r-v- s-o-t-e o-h-l-. -------------------------------- Toј gui zaboravi svoitye ochila.
Ztratil svůj pas. Т----о --губи-сво-о- --сош. Т__ г_ з_____ с_____ п_____ Т-ј г- з-г-б- с-о-о- п-с-ш- --------------------------- Тој го загуби својот пасош. 0
To- --i-zab-r-vi --oi-y--o-h--a. T__ g__ z_______ s______ o______ T-ј g-i z-b-r-v- s-o-t-e o-h-l-. -------------------------------- Toј gui zaboravi svoitye ochila.
Kde je jeho pas? К--- е----о--от-пасош? К___ е н_______ п_____ К-д- е н-г-в-о- п-с-ш- ---------------------- Каде е неговиот пасош? 0
Kady---y---ye-uo--t---o--i--? K____ s__ n__________ o______ K-d-e s-e n-e-u-v-t-e o-h-l-? ----------------------------- Kadye sye nyeguovitye ochila?
ona – její (svůj / svoje) ти------вен т__ – н____ т-е – н-в-н ----------- тие – нивен 0
Ka--e ------e---v--y- ochi--? K____ s__ n__________ o______ K-d-e s-e n-e-u-v-t-e o-h-l-? ----------------------------- Kadye sye nyeguovitye ochila?
Ty děti nemohou najít své rodiče. Де-ата-н- м-ж-- да--и -ај--- сво--- р-д-т-л-. Д_____ н_ м____ д_ г_ н_____ с_____ р________ Д-ц-т- н- м-ж-т д- г- н-ј-а- с-о-т- р-д-т-л-. --------------------------------------------- Децата не можат да ги најдат своите родители. 0
K-----sye-n-e-u------ och---? K____ s__ n__________ o______ K-d-e s-e n-e-u-v-t-e o-h-l-? ----------------------------- Kadye sye nyeguovitye ochila?
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ама-ев- г- --а---т-нив-ите -о-ите-и! А__ е__ г_ д______ н______ р________ А-а е-е г- д-а-а-т н-в-и-е р-д-т-л-! ------------------------------------ Ама еве ги доаѓаат нивните родители! 0
chasovnik c________ c-a-o-n-k --------- chasovnik
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви- –-В-ш В__ – В__ В-е – В-ш --------- Вие – Ваш 0
c---o---k c________ c-a-o-n-k --------- chasovnik
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Как-о---ш- --ш-т- -а-у--ње- г-спо-и-е-Ми-е-? К____ б___ В_____ п________ г________ М_____ К-к-о б-ш- В-ш-т- п-т-в-њ-, г-с-о-и-е М-л-р- -------------------------------------------- Какво беше Вашето патување, господине Милер? 0
c-a-o---k c________ c-a-o-n-k --------- chasovnik
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? К-де ---а-ат- соп-у--- го-поди-е-Мил-р? К___ е В_____ с_______ г________ М_____ К-д- е В-ш-т- с-п-у-а- г-с-о-и-е М-л-р- --------------------------------------- Каде е Вашата сопруга, господине Милер? 0
Nyegu----t-c--sov-i-----r--ip-n. N_________ c________ y_ r_______ N-e-u-v-o- c-a-o-n-k y- r-s-p-n- -------------------------------- Nyeguoviot chasovnik ye rasipan.
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Вие-----ш В__ – В__ В-е – В-ш --------- Вие – Ваш 0
N--g-ovi-- --a-ovn-k y- ra--pa-. N_________ c________ y_ r_______ N-e-u-v-o- c-a-o-n-k y- r-s-p-n- -------------------------------- Nyeguoviot chasovnik ye rasipan.
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? К-кво--еше -ашет---------е- го-поѓ---м-т? К____ б___ В_____ п________ г______ Ш____ К-к-о б-ш- В-ш-т- п-т-в-њ-, г-с-о-о Ш-и-? ----------------------------------------- Какво беше Вашето патување, госпоѓо Шмит? 0
N--g--viot----sovnik--e-ras-p-n. N_________ c________ y_ r_______ N-e-u-v-o- c-a-o-n-k y- r-s-p-n- -------------------------------- Nyeguoviot chasovnik ye rasipan.
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? К-де - ---ио--с-п-уг, г--п--- Ш-ит? К___ е В_____ с______ г______ Ш____ К-д- е В-ш-о- с-п-у-, г-с-о-о Ш-и-? ----------------------------------- Каде е Вашиот сопруг, госпоѓо Шмит? 0
C-aso---k------zak-ch----na-----o-. C__________ y_ z________ n_ d______ C-a-o-n-k-t y- z-k-c-y-n n- d-i-o-. ----------------------------------- Chasovnikot ye zakachyen na dzidot.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!