Konverzační příručka

cs Ve městě   »   mk Во градот

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [дваесет и пет]

25 [dvayesyet i pyet]

Во градот

Vo guradot

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Б- сак---- --ка-а к-н -е--зн-ч-ат- с-а--ц-. Б_ с____ / с_____ к__ ж___________ с_______ Б- с-к-л / с-к-л- к-н ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ------------------------------------------- Би сакал / сакала кон железничката станица. 0
Vo---r-dot V_ g______ V- g-r-d-t ---------- Vo guradot
Chci (jet) na letiště. Би---кал - --к-----о- а-р----мот. Б_ с____ / с_____ к__ а__________ Б- с-к-л / с-к-л- к-н а-р-д-о-о-. --------------------------------- Би сакал / сакала кон аеродромот. 0
V----r--ot V_ g______ V- g-r-d-t ---------- Vo guradot
Chci (jet) do centra. Б---ак-- -----а----о ---т-р-т-----радот. Б_ с____ / с_____ в_ ц_______ н_ г______ Б- с-к-л / с-к-л- в- ц-н-а-о- н- г-а-о-. ---------------------------------------- Би сакал / сакала во центарот на градот. 0
Bi-sakal-----kala---n-ʐy---e-n-ch--t--s-a--t--. B_ s____ / s_____ k__ ʐ______________ s________ B- s-k-l / s-k-l- k-n ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-. ----------------------------------------------- Bi sakal / sakala kon ʐyelyeznichkata stanitza.
Jak se dostanu na nádraží? Ка-о----с-и---м-д--железн-ч--------ница? К___ д_ с______ д_ ж___________ с_______ К-к- д- с-и-н-м д- ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ---------------------------------------- Како да стигнам до железничката станица? 0
B- s-kal / -a-a---k-- ʐyelye---c----a--t-n--z-. B_ s____ / s_____ k__ ʐ______________ s________ B- s-k-l / s-k-l- k-n ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-. ----------------------------------------------- Bi sakal / sakala kon ʐyelyeznichkata stanitza.
Jak se dostanu na letiště? К--о -а -тигна- ---а---др--от? К___ д_ с______ д_ а__________ К-к- д- с-и-н-м д- а-р-д-о-о-? ------------------------------ Како да стигнам до аеродромот? 0
Bi sa-al----------k-n--y---ezn-ch-a---st-n-tz-. B_ s____ / s_____ k__ ʐ______________ s________ B- s-k-l / s-k-l- k-n ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-. ----------------------------------------------- Bi sakal / sakala kon ʐyelyeznichkata stanitza.
Jak se dostanu do centra? К-ко--а--ти-на---о-центар-т--а-г-а--т? К___ д_ с______ д_ ц_______ н_ г______ К-к- д- с-и-н-м д- ц-н-а-о- н- г-а-о-? -------------------------------------- Како да стигнам до центарот на градот? 0
Bi --k-- /-sak----ko- ay-r--r--o-. B_ s____ / s_____ k__ a___________ B- s-k-l / s-k-l- k-n a-e-o-r-m-t- ---------------------------------- Bi sakal / sakala kon ayerodromot.
Potřebuji taxi. Ми--реба---к--. М_ т____ т_____ М- т-е-а т-к-и- --------------- Ми треба такси. 0
B- --k-l-/-s-k-l---on---erod----t. B_ s____ / s_____ k__ a___________ B- s-k-l / s-k-l- k-n a-e-o-r-m-t- ---------------------------------- Bi sakal / sakala kon ayerodromot.
Potřebuji plán města. М- --еба--ар-а на градо-. М_ т____ к____ н_ г______ М- т-е-а к-р-а н- г-а-о-. ------------------------- Ми треба карта на градот. 0
B--sa--l / -ak-la k-n -y-r----mot. B_ s____ / s_____ k__ a___________ B- s-k-l / s-k-l- k-n a-e-o-r-m-t- ---------------------------------- Bi sakal / sakala kon ayerodromot.
Potřebuji hotel. М--------х----. М_ т____ х_____ М- т-е-а х-т-л- --------------- Ми треба хотел. 0
B- s--al-/ --k--a -o-t---ntar-t n- gur----. B_ s____ / s_____ v_ t_________ n_ g_______ B- s-k-l / s-k-l- v- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------- Bi sakal / sakala vo tzyentarot na guradot.
Chci si pronajmout auto. Би------ / с-ка---д--и--а-мам--де----том--и-. Б_ с____ / с_____ д_ и_______ е___ а_________ Б- с-к-л / с-к-л- д- и-н-ј-а- е-е- а-т-м-б-л- --------------------------------------------- Би сакал / сакала да изнајмам еден автомобил. 0
B---a-al-/--akala vo--zye--a--t--- --r--ot. B_ s____ / s_____ v_ t_________ n_ g_______ B- s-k-l / s-k-l- v- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------- Bi sakal / sakala vo tzyentarot na guradot.
Tady je moje kreditní karta. Еве----мо--та--редитна к--тичка. Е__ ј_ м_____ к_______ к________ Е-е ј- м-ј-т- к-е-и-н- к-р-и-к-. -------------------------------- Еве ја мојата кредитна картичка. 0
Bi---kal---s-kal- vo--z-enta-o- -- gu-a-ot. B_ s____ / s_____ v_ t_________ n_ g_______ B- s-k-l / s-k-l- v- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------- Bi sakal / sakala vo tzyentarot na guradot.
Tady je můj řidičský průkaz. Е-е--- --јата----а-ка-до-во-а. Е__ ј_ м_____ в______ д_______ Е-е ј- м-ј-т- в-з-ч-а д-з-о-а- ------------------------------ Еве ја мојата возачка дозвола. 0
Kako da-stig---m do--yelyezni--kata-s-ani-z-? K___ d_ s_______ d_ ʐ______________ s________ K-k- d- s-i-u-a- d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? --------------------------------------------- Kako da stigunam do ʐyelyeznichkata stanitza?
Co je v tomto městě k vidění? Што---- д- -е--иди--- --а-от? Ш__ и__ д_ с_ в___ в_ г______ Ш-о и-а д- с- в-д- в- г-а-о-? ----------------------------- Што има да се види во градот? 0
K-k- -a s------m do ʐye-yezn-chk-t- -t-nitz-? K___ d_ s_______ d_ ʐ______________ s________ K-k- d- s-i-u-a- d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? --------------------------------------------- Kako da stigunam do ʐyelyeznichkata stanitza?
Běžte do starého města. Пој---е-в- -та--о---е---а г-а-от. П______ в_ с______ д__ н_ г______ П-ј-е-е в- с-а-и-т д-л н- г-а-о-. --------------------------------- Појдете во стариот дел на градот. 0
Ka-o--a s--gunam d-------e-nich-a-- -t-ni-z-? K___ d_ s_______ d_ ʐ______________ s________ K-k- d- s-i-u-a- d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? --------------------------------------------- Kako da stigunam do ʐyelyeznichkata stanitza?
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Н------т- ---а-г--дск- о-и-о--а. Н________ е___ г______ о________ Н-п-а-е-е е-н- г-а-с-а о-и-о-к-. -------------------------------- Направете една градска обиколка. 0
Ka-- ---s-iguna- do --e---r-mo-? K___ d_ s_______ d_ a___________ K-k- d- s-i-u-a- d- a-e-o-r-m-t- -------------------------------- Kako da stigunam do ayerodromot?
Běžte do přístavu. П-јде---на--р------ш-е--. П______ н_ п_____________ П-ј-е-е н- п-и-т-н-ш-е-о- ------------------------- Појдете на пристаништето. 0
K-k- da -t-----m-do--ye--drom--? K___ d_ s_______ d_ a___________ K-k- d- s-i-u-a- d- a-e-o-r-m-t- -------------------------------- Kako da stigunam do ayerodromot?
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Нап-ав--- е-на--ри-т-ни--а о-и---ка. Н________ е___ п__________ о________ Н-п-а-е-е е-н- п-и-т-н-ш-а о-и-о-к-. ------------------------------------ Направете една пристанишна обиколка. 0
Ka-- da sti--nam -o-ay-----o---? K___ d_ s_______ d_ a___________ K-k- d- s-i-u-a- d- a-e-o-r-m-t- -------------------------------- Kako da stigunam do ayerodromot?
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ко- ---ги--на--нит-ст--ги-----о--е---оа? К__ д____ з___________ г_ и__ о____ т___ К-и д-у-и з-а-е-и-о-т- г- и-а о-в-н т-а- ---------------------------------------- Кои други знаменитости ги има освен тоа? 0
Ka-o -- s-i--n-m--o-tzy---a-o--n--g-r----? K___ d_ s_______ d_ t_________ n_ g_______ K-k- d- s-i-u-a- d- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- ------------------------------------------ Kako da stigunam do tzyentarot na guradot?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!