У Вас есть карта города? Она у меня только что была.
Přišel včas? Nemohl přijít včas.
До-де--- --ј --ч-- н- вр--е?---ј--- м----- д--д-јде---чно н- вр-м-.
Д____ л_ т__ т____ н_ в_____ Т__ н_ м_____ д_ д____ т____ н_ в_____
Д-ј-е л- т-ј т-ч-о н- в-е-е- Т-ј н- м-ж-ш- д- д-ј-е т-ч-о н- в-е-е-
-------------------------------------------------------------------
Дојде ли тој точно на време? Тој не можеше да дојде точно на време. 0 M--a--y--l-----g-o po-ik------eka---?M_______ l_ d_ g__ p_______ l________M-r-s-y- l- d- g-o p-v-k-s- l-e-a-o-?-------------------------------------Morashye li da guo povikash lyekarot?
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Přišel včas? Nemohl přijít včas.
Дојде ли тој точно на време? Тој не можеше да дојде точно на време.
Г- -ајде-----ој-п-тот? -ој не ------ да го-нај----ат-т.
Г_ н____ л_ т__ п_____ Т__ н_ м_____ д_ г_ н____ п_____
Г- н-ј-е л- т-ј п-т-т- Т-ј н- м-ж-ш- д- г- н-ј-е п-т-т-
-------------------------------------------------------
Го најде ли тој патот? Тој не можеше да го најде патот. 0 M--ashye l---- --o pov--a-h--y-k-r-t?M_______ l_ d_ g__ p_______ l________M-r-s-y- l- d- g-o p-v-k-s- l-e-a-o-?-------------------------------------Morashye li da guo povikash lyekarot?
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Našel cestu? Nemohl najít cestu.
Го најде ли тој патот? Тој не можеше да го најде патот.
Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti.
Jejich mozek je už zcela vyvinutý.
Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury.
V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře!
K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví.
Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině.
To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny.
Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí.
Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru.
Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také
jinak
.
Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský.
Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy.
Nyní to zjevně prokázal i test.
Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky.
Část lidí chodila na normální vyučování.
Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny.
Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat.
Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem.
Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků.
Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích.
Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle.
Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny.
Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka.
Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně.
Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu.
Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk.
Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích.
Jazykové prázdniny jsou
nejpříjemnějším
a
nejefektivnějším
způsobem učení!