Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   mk Присвојни заменки 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шеесет и шест]

66 [shyeyesyet i shyest]

Присвојни заменки 1

Prisvoјni zamyenki 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ј-с --мој ј__ – м__ ј-с – м-ј --------- јас – мој 0
Pr-----ni za-yen-i 1 P________ z_______ 1 P-i-v-ј-i z-m-e-k- 1 -------------------- Prisvoјni zamyenki 1
Nemůžu najít svůj klíč. Не--жам ----о---ј-а---ој-т - с----т --у-. Н______ д_ г_ н_____ м____ / с_____ к____ Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- к-у-. ----------------------------------------- Неможам да го најдам мојот / својот клуч. 0
P---v--ni ---yen-i 1 P________ z_______ 1 P-i-v-ј-i z-m-e-k- 1 -------------------- Prisvoјni zamyenki 1
Nemůžu najít svou jízdenku. Н--ожам--- -о најд-м -ој---- ----от ---ен би-ет. Н______ д_ г_ н_____ м____ / с_____ в____ б_____ Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------------------ Неможам да го најдам мојот / својот возен билет. 0
јa--- -oј ј__ – m__ ј-s – m-ј --------- јas – moј
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ти –--вој т_ – т___ т- – т-о- --------- ти – твој 0
ј-- –---ј ј__ – m__ ј-s – m-ј --------- јas – moј
Našel jsi svůj klíč? Г- н-ј-е -- --ојот---с-ој-------? Г_ н____ л_ т_____ / с_____ к____ Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- к-у-? --------------------------------- Го најде ли твојот / својот клуч? 0
ј-- – -oј ј__ – m__ ј-s – m-ј --------- јas – moј
Našel jsi svou jízdenku? Го-најде -и тв-ј-----с--ј---в-зен-би-ет? Г_ н____ л_ т_____ / с_____ в____ б_____ Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- в-з-н б-л-т- ---------------------------------------- Го најде ли твојот / својот возен билет? 0
N------- -a-gu- ---d-m ---ot /--v-јo- -looch. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ k______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
on – jeho (svůj / svoje) тој-–-н---в т__ – н____ т-ј – н-г-в ----------- тој – негов 0
N-e--ʐam d--g-o --јdam m-јo--/ s--јo- k--oc-. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ k______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
Nevíš, kde je jeho klíč? Зн-е- л- -а-- --н--овиот-кл-ч? З____ л_ к___ е н_______ к____ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- к-у-? ------------------------------ Знаеш ли каде е неговиот клуч? 0
Ny----am--a guo --ј----moј------vo-----l--ch. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ k______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
Nevíš, kde je jeho jízdenka? З-а-ш-----ад--- н--ов-о---о--н билет? З____ л_ к___ е н_______ в____ б_____ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------- Знаеш ли каде е неговиот возен билет? 0
Ny-m--am -- --o--a---m -o-o- - --oј-- v--ye---ilye-. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ v_____ b______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
ona – její (svůj / svoje) т-а ----јз-н т__ – н_____ т-а – н-ј-и- ------------ таа – нејзин 0
Ny----am----------ј-a- mo----- -v-----v----n--il-e-. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ v_____ b______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
Její peníze jsou pryč. Н-јз---т---а---ги --ма. Н________ п___ г_ н____ Н-ј-и-и-е п-р- г- н-м-. ----------------------- Нејзините пари ги нема. 0
N-emoʐam -- --o---јda---oј-t / s--ј-t vo-ye--bily-t. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ v_____ b______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
A její kreditní karta je také pryč. А-и ----и---а кр-д-тн- кар---к- ј- н-м-. А и н________ к_______ к_______ ј_ н____ А и н-ј-и-а-а к-е-и-н- к-р-и-к- ј- н-м-. ---------------------------------------- А и нејзината кредитна картичка ја нема. 0
ti ---v-ј t_ – t___ t- – t-o- --------- ti – tvoј
my – náš / naše (svůj / svoje) ни- - -аш н__ – н__ н-е – н-ш --------- ние – наш 0
t- –-tv-ј t_ – t___ t- – t-o- --------- ti – tvoј
Náš dědeček je nemocný. На--от-де-о-е --лен. Н_____ д___ е б_____ Н-ш-о- д-д- е б-л-н- -------------------- Нашиот дедо е болен. 0
ti---t-oј t_ – t___ t- – t-o- --------- ti – tvoј
Naše babička je zdravá. Н-ш--а--аба е-здра--. Н_____ б___ е з______ Н-ш-т- б-б- е з-р-в-. --------------------- Нашата баба е здрава. 0
G-- naј--e -- tv-ј-t / svoј-t --oo-h? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ k______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
vy – váš / vaše (svůj / svoje) вие-– -аш в__ – в__ в-е – в-ш --------- вие – ваш 0
G----aј-ye li--v-јot ---v-јot --ooch? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ k______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
Děti, kde je váš tatínek? Де--- к--е-- --ш--- -а---? Д____ к___ е в_____ т_____ Д-ц-, к-д- е в-ш-о- т-т-о- -------------------------- Деца, каде е вашиот татко? 0
G---na--y- l- tv-ј-t----vo-ot kl-o--? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ k______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
Děti, kde je vaše maminka? Де-а,--а---- в-ша-- м--ка? Д____ к___ е в_____ м_____ Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-ј-а- -------------------------- Деца, каде е вашата мајка? 0
G-- --ј-ye li----јo- - -voј-- vo--e---ily-t? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ v_____ b______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- v-z-e- b-l-e-? -------------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot vozyen bilyet?

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!