Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   mk Присвојни заменки 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шеесет и шест]

66 [shyeyesyet i shyest]

Присвојни заменки 1

Prisvoјni zamyenki 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) јас - --ј ј__ – м__ ј-с – м-ј --------- јас – мој 0
Pris----i---my-n-- 1 P________ z_______ 1 P-i-v-ј-i z-m-e-k- 1 -------------------- Prisvoјni zamyenki 1
Nemůžu najít svůj klíč. Н-мо-ам-д--го------- мој---/ -војот---у-. Н______ д_ г_ н_____ м____ / с_____ к____ Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- к-у-. ----------------------------------------- Неможам да го најдам мојот / својот клуч. 0
Pri---јni -am-enk--1 P________ z_______ 1 P-i-v-ј-i z-m-e-k- 1 -------------------- Prisvoјni zamyenki 1
Nemůžu najít svou jízdenku. Н---ж-------о најда-----о-----војот---з----и-ет. Н______ д_ г_ н_____ м____ / с_____ в____ б_____ Н-м-ж-м д- г- н-ј-а- м-ј-т / с-о-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------------------ Неможам да го најдам мојот / својот возен билет. 0
ј-s –-m-ј ј__ – m__ ј-s – m-ј --------- јas – moј
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ти-–---ој т_ – т___ т- – т-о- --------- ти – твој 0
јa- ----ј ј__ – m__ ј-s – m-ј --------- јas – moј
Našel jsi svůj klíč? Г---а--е л- тво--- - с---о--кл--? Г_ н____ л_ т_____ / с_____ к____ Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- к-у-? --------------------------------- Го најде ли твојот / својот клуч? 0
ј-- ----ј ј__ – m__ ј-s – m-ј --------- јas – moј
Našel jsi svou jízdenku? Го-најд- л--тво-о--/--во--- в-з-н-билет? Г_ н____ л_ т_____ / с_____ в____ б_____ Г- н-ј-е л- т-о-о- / с-о-о- в-з-н б-л-т- ---------------------------------------- Го најде ли твојот / својот возен билет? 0
Nye--ʐam-da --- naј-am---ј-t-- -v-ј-t-k-o-c-. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ k______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
on – jeho (svůj / svoje) т-- –--ег-в т__ – н____ т-ј – н-г-в ----------- тој – негов 0
N-e---a--da -u---a--am--oјo--- -v-јo------c-. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ k______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
Nevíš, kde je jeho klíč? З-аеш -- к-д--е негови-т -луч? З____ л_ к___ е н_______ к____ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- к-у-? ------------------------------ Знаеш ли каде е неговиот клуч? 0
Ny-m--am -a --o--a-d-- m-јot-/ --------loo-h. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ k______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- k-o-c-. --------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot klooch.
Nevíš, kde je jeho jízdenka? З---ш л- к-де е не-ов-о- возе- -и---? З____ л_ к___ е н_______ в____ б_____ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-о- в-з-н б-л-т- ------------------------------------- Знаеш ли каде е неговиот возен билет? 0
N---o---------- naјda--moјo--/ ----ot-v-zy-- b--yet. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ v_____ b______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
ona – její (svůj / svoje) таа-– н--зин т__ – н_____ т-а – н-ј-и- ------------ таа – нејзин 0
Ny---ʐ-- -- -u- na---- m------ svo--t -oz-e---i-y--. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ v_____ b______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
Její peníze jsou pryč. Нејзи------ари -и-н-ма. Н________ п___ г_ н____ Н-ј-и-и-е п-р- г- н-м-. ----------------------- Нејзините пари ги нема. 0
Ny-moʐam-d---uo-na-d-- mo-ot /-s-o--t-v-zy-n --l-e-. N_______ d_ g__ n_____ m____ / s_____ v_____ b______ N-e-o-a- d- g-o n-ј-a- m-ј-t / s-o-o- v-z-e- b-l-e-. ---------------------------------------------------- Nyemoʐam da guo naјdam moјot / svoјot vozyen bilyet.
A její kreditní karta je také pryč. А------зи-а-а-кр-д--на ка-т-чк---- -е-а. А и н________ к_______ к_______ ј_ н____ А и н-ј-и-а-а к-е-и-н- к-р-и-к- ј- н-м-. ---------------------------------------- А и нејзината кредитна картичка ја нема. 0
ti ---voј t_ – t___ t- – t-o- --------- ti – tvoј
my – náš / naše (svůj / svoje) н-е –-наш н__ – н__ н-е – н-ш --------- ние – наш 0
ti-– tvoј t_ – t___ t- – t-o- --------- ti – tvoј
Náš dědeček je nemocný. На-ио- д--- е-б-л--. Н_____ д___ е б_____ Н-ш-о- д-д- е б-л-н- -------------------- Нашиот дедо е болен. 0
ti - t--ј t_ – t___ t- – t-o- --------- ti – tvoј
Naše babička je zdravá. Наш-т---аба-е-зд-а-а. Н_____ б___ е з______ Н-ш-т- б-б- е з-р-в-. --------------------- Нашата баба е здрава. 0
Guo -a-d-- l- tv-јo- / sv--o--klooch? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ k______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
vy – váš / vaše (svůj / svoje) ви- –-в-ш в__ – в__ в-е – в-ш --------- вие – ваш 0
G-o----dy- ---t--јo- / -vo--t-klo--h? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ k______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
Děti, kde je váš tatínek? Деца, к-д- е-ва--о---ат--? Д____ к___ е в_____ т_____ Д-ц-, к-д- е в-ш-о- т-т-о- -------------------------- Деца, каде е вашиот татко? 0
G---n--dy--li t--јo--- sv-јot kl--ch? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ k______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- k-o-c-? ------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot klooch?
Děti, kde je vaše maminka? Д--а, -----е ---а-а-ма---? Д____ к___ е в_____ м_____ Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-ј-а- -------------------------- Деца, каде е вашата мајка? 0
Gu- n-јd-- li-tvo--- / -v-ј-t -ozy-n-b-----? G__ n_____ l_ t_____ / s_____ v_____ b______ G-o n-ј-y- l- t-o-o- / s-o-o- v-z-e- b-l-e-? -------------------------------------------- Guo naјdye li tvoјot / svoјot vozyen bilyet?

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!