Konverzační příručka

cs Nakupování   »   mk Купување

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [педесет и четири]

54 [pyedyesyet i chyetiri]

Купување

Koopoovaњye

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Сак-- да к-п---е----п----о-. С____ д_ к____ е___ п_______ С-к-м д- к-п-м е-е- п-д-р-к- ---------------------------- Сакам да купам еден подарок. 0
K--p-ova--e K__________ K-o-o-v-њ-e ----------- Koopoovaњye
Ale ne moc drahý. Но не---шт- п-е-ногу-с-ап-. Н_ н_ н____ п_______ с_____ Н- н- н-ш-о п-е-н-г- с-а-о- --------------------------- Но не нешто премногу скапо. 0
K-opoo----e K__________ K-o-o-v-њ-e ----------- Koopoovaњye
Možná nějakou kabelku? Мож-би-е-------на--ашн-? М_____ е___ р____ т_____ М-ж-б- е-н- р-ч-а т-ш-а- ------------------------ Можеби една рачна ташна? 0
Sakam--a k-opam -e---n po--r-k. S____ d_ k_____ y_____ p_______ S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Која-б--а-би -а са--ле? К___ б___ б_ ј_ с______ К-ј- б-ј- б- ј- с-к-л-? ----------------------- Која боја би ја сакале? 0
Sakam--- -oo-----e-yen--oda--k. S____ d_ k_____ y_____ p_______ S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Černou, hnědou nebo bílou? Црн----афеав--или ---а? Ц____ к______ и__ б____ Ц-н-, к-ф-а-а и-и б-л-? ----------------------- Црна, кафеава или бела? 0
Sa--m ---ko--am--edy---po---ok. S____ d_ k_____ y_____ p_______ S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Větší nebo menší? Е-на--ол--- -л- --л-? Е___ г_____ и__ м____ Е-н- г-л-м- и-и м-л-? --------------------- Една голема или мала? 0
N- n-e--y---t- p-y-m-ogu---s---o. N_ n__ n______ p__________ s_____ N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Můžu si prohlédnout tuto? См--м-ли -а ја в-д-----а-? С____ л_ д_ ј_ в____ о____ С-е-м л- д- ј- в-д-м о-а-? -------------------------- Смеам ли да ја видам оваа? 0
No nye -yes--- -ry-m-ogu-- -k-p-. N_ n__ n______ p__________ s_____ N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Je z kůže? Дали --а-е--д--ожа? Д___ т__ е о_ к____ Д-л- т-а е о- к-ж-? ------------------- Дали таа е од кожа? 0
No n-- ny-s-to pry----g-o--sk-po. N_ n__ n______ p__________ s_____ N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Nebo z koženky? И-и--а- е -д---штач-----------л? И__ п__ е о_ в_______ м_________ И-и п-к е о- в-ш-а-к- м-т-р-ј-л- -------------------------------- Или пак е од вештачки материјал? 0
M-ʐy--- --d-a--ac-n---a-hna? M______ y____ r_____ t______ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
Samozřejmě z kůže. О--кож---е-ак-. О_ к___ с______ О- к-ж- с-к-к-. --------------- Од кожа секако. 0
Moʐy-b- ----- -ach---t-----? M______ y____ r_____ t______ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
Je obzvlášť kvalitní. Ов- --е-ен -со-----доба---в------. О__ е е___ о______ д____ к________ О-а е е-е- о-о-е-о д-б-р к-а-и-е-. ---------------------------------- Ова е еден особено добар квалитет. 0
M-ʐ-eb--y---- -ac--a-tas-n-? M______ y____ r_____ t______ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
A ta taška je skutečně velmi levná. И-т-шн----н---с--н--- -о м--гу ---олн----на. И т______ н________ е с_ м____ п______ ц____ И т-ш-а-а н-в-с-и-а е с- м-о-у п-в-л-а ц-н-. -------------------------------------------- И ташната навистина е со многу поволна цена. 0
Koјa bo-a b-----sa-a-ye? K___ b___ b_ ј_ s_______ K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Tato se mi líbí. Ми с----паѓа. М_ с_ д______ М- с- д-п-ѓ-. ------------- Ми се допаѓа. 0
K-ј- -o-- ----a -a--l-e? K___ b___ b_ ј_ s_______ K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Vezmu si tuto. Ќе--а-земам. Ќ_ ј_ з_____ Ќ- ј- з-м-м- ------------ Ќе ја земам. 0
Ko-a--o-a-b- јa---kalye? K___ b___ b_ ј_ s_______ K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Mohu ji případně vyměnit? Да-- мо------уч------- -а-з--е---? Д___ м____ с_______ д_ ј_ з_______ Д-л- м-ж-м с-у-а-н- д- ј- з-м-н-м- ---------------------------------- Дали можам случајно да ја заменам? 0
Tzr--,-kaf-e----i----ye--? T_____ k_______ i__ b_____ T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Samozřejmě. Се--а-б--а. С_ р_______ С- р-з-и-а- ----------- Се разбира. 0
T-rna--k--yea-a il--b----? T_____ k_______ i__ b_____ T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Zabalíme ji jako dárek. Ќе-ја--пакува------о подарок. Ќ_ ј_ с________ к___ п_______ Ќ- ј- с-а-у-а-е к-к- п-д-р-к- ----------------------------- Ќе ја спакуваме како подарок. 0
T--na,-ka-y--va -li -yel-? T_____ k_______ i__ b_____ T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Támhle je pokladna. Т--------п----ва е---а-а--ат-. Т___ о_ с_______ е б__________ Т-м- о- с-р-т-в- е б-а-а-н-т-. ------------------------------ Таму од спротива е благајната. 0
Y-d-- -uolye---i---m-la? Y____ g_______ i__ m____ Y-d-a g-o-y-m- i-i m-l-? ------------------------ Yedna guolyema ili mala?

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…