Konverzační příručka

cs Nakupování   »   mk Купување

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [педесет и четири]

54 [pyedyesyet i chyetiri]

Купување

Koopoovaњye

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. С---- -а -у-ам-ед-- п--а-о-. С____ д_ к____ е___ п_______ С-к-м д- к-п-м е-е- п-д-р-к- ---------------------------- Сакам да купам еден подарок. 0
K-o-oo-a-ye K__________ K-o-o-v-њ-e ----------- Koopoovaњye
Ale ne moc drahý. Но-н--не--- п-емн-г--с----. Н_ н_ н____ п_______ с_____ Н- н- н-ш-о п-е-н-г- с-а-о- --------------------------- Но не нешто премногу скапо. 0
K-o-o-v--ye K__________ K-o-o-v-њ-e ----------- Koopoovaњye
Možná nějakou kabelku? Мо--би една рач---т-шна? М_____ е___ р____ т_____ М-ж-б- е-н- р-ч-а т-ш-а- ------------------------ Можеби една рачна ташна? 0
Sa-----a-ko--a- yed-e---o-a-o-. S____ d_ k_____ y_____ p_______ S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? К-ј---о---би ј---ак---? К___ б___ б_ ј_ с______ К-ј- б-ј- б- ј- с-к-л-? ----------------------- Која боја би ја сакале? 0
S-ka- d---o--a--yedy-- ---a-o-. S____ d_ k_____ y_____ p_______ S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Černou, hnědou nebo bílou? Ц--а,-к---а-- или --ла? Ц____ к______ и__ б____ Ц-н-, к-ф-а-а и-и б-л-? ----------------------- Црна, кафеава или бела? 0
S-k-m-d--ko-p---ye------o-a--k. S____ d_ k_____ y_____ p_______ S-k-m d- k-o-a- y-d-e- p-d-r-k- ------------------------------- Sakam da koopam yedyen podarok.
Větší nebo menší? Е-на-го--ма-или-----? Е___ г_____ и__ м____ Е-н- г-л-м- и-и м-л-? --------------------- Една голема или мала? 0
N----- --e-ht- -r-e-n---oo-s----. N_ n__ n______ p__________ s_____ N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Můžu si prohlédnout tuto? Сме-м -и д---а вид-м-оваа? С____ л_ д_ ј_ в____ о____ С-е-м л- д- ј- в-д-м о-а-? -------------------------- Смеам ли да ја видам оваа? 0
No-ny- nye--t- -r--m-o--o- s-ap-. N_ n__ n______ p__________ s_____ N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Je z kůže? Д-л- та--е--д кож-? Д___ т__ е о_ к____ Д-л- т-а е о- к-ж-? ------------------- Дали таа е од кожа? 0
No n-e -y---to -ry--nogu-o----po. N_ n__ n______ p__________ s_____ N- n-e n-e-h-o p-y-m-o-u-o s-a-o- --------------------------------- No nye nyeshto pryemnoguoo skapo.
Nebo z koženky? И-и -а- - од-вешта--и-м---р--а-? И__ п__ е о_ в_______ м_________ И-и п-к е о- в-ш-а-к- м-т-р-ј-л- -------------------------------- Или пак е од вештачки материјал? 0
M-ʐ-ebi--ed----ach-- tash--? M______ y____ r_____ t______ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
Samozřejmě z kůže. О- к--- се-а-о. О_ к___ с______ О- к-ж- с-к-к-. --------------- Од кожа секако. 0
Moʐy-bi--edn--rac-n- ta-h-a? M______ y____ r_____ t______ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
Je obzvlášť kvalitní. Ова е-еден----бе-о----ар к--ли-е-. О__ е е___ о______ д____ к________ О-а е е-е- о-о-е-о д-б-р к-а-и-е-. ---------------------------------- Ова е еден особено добар квалитет. 0
Mo--e-- --d-a r--h-----s-na? M______ y____ r_____ t______ M-ʐ-e-i y-d-a r-c-n- t-s-n-? ---------------------------- Moʐyebi yedna rachna tashna?
A ta taška je skutečně velmi levná. И т-шн--- --в-с-ина е с----------волна-ц-н-. И т______ н________ е с_ м____ п______ ц____ И т-ш-а-а н-в-с-и-а е с- м-о-у п-в-л-а ц-н-. -------------------------------------------- И ташната навистина е со многу поволна цена. 0
Ko-- -o----- ј- s--a-ye? K___ b___ b_ ј_ s_______ K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Tato se mi líbí. Ми--е-до--ѓ-. М_ с_ д______ М- с- д-п-ѓ-. ------------- Ми се допаѓа. 0
Ko-a b--- -- јa s----y-? K___ b___ b_ ј_ s_______ K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Vezmu si tuto. Ќе ја -емам. Ќ_ ј_ з_____ Ќ- ј- з-м-м- ------------ Ќе ја земам. 0
Koј--b----bi-јa--a-alye? K___ b___ b_ ј_ s_______ K-ј- b-ј- b- ј- s-k-l-e- ------------------------ Koјa boјa bi јa sakalye?
Mohu ji případně vyměnit? Д--и мо-а- --уч-јно----ј--з------? Д___ м____ с_______ д_ ј_ з_______ Д-л- м-ж-м с-у-а-н- д- ј- з-м-н-м- ---------------------------------- Дали можам случајно да ја заменам? 0
Tz--a, ka---a-- -li-b-e-a? T_____ k_______ i__ b_____ T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Samozřejmě. Се--азбир-. С_ р_______ С- р-з-и-а- ----------- Се разбира. 0
T---a- ka-ye--a ili -y-la? T_____ k_______ i__ b_____ T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Zabalíme ji jako dárek. Ќе-ј- -па-у-а-- ка-- -ода-о-. Ќ_ ј_ с________ к___ п_______ Ќ- ј- с-а-у-а-е к-к- п-д-р-к- ----------------------------- Ќе ја спакуваме како подарок. 0
T-rna,-kafyeava--li---e--? T_____ k_______ i__ b_____ T-r-a- k-f-e-v- i-i b-e-a- -------------------------- Tzrna, kafyeava ili byela?
Támhle je pokladna. Таму-------от--а-е -л--ај-а--. Т___ о_ с_______ е б__________ Т-м- о- с-р-т-в- е б-а-а-н-т-. ------------------------------ Таму од спротива е благајната. 0
Y---a -------a-i-i--a--? Y____ g_______ i__ m____ Y-d-a g-o-y-m- i-i m-l-? ------------------------ Yedna guolyema ili mala?

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…