Konverzační příručka

cs Nakupování   »   sv Gå och handla

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [femtiofyra]

Gå och handla

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. J-- s----e-v--j- --pa e- --e---t. J__ s_____ v____ k___ e_ p_______ J-g s-u-l- v-l-a k-p- e- p-e-e-t- --------------------------------- Jag skulle vilja köpa en present. 0
Ale ne moc drahý. Men---g-t---m-----ö-----t. M__ i____ s__ ä_ f__ d____ M-n i-g-t s-m ä- f-r d-r-. -------------------------- Men inget som är för dyrt. 0
Možná nějakou kabelku? K---ke--n h--d---k-? K_____ e_ h_________ K-n-k- e- h-n-v-s-a- -------------------- Kanske en handväska? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? V---e- ---g---u----n----lj----? V_____ f___ s_____ n_ v____ h__ V-l-e- f-r- s-u-l- n- v-l-a h-? ------------------------------- Vilken färg skulle ni vilja ha? 0
Černou, hnědou nebo bílou? S-a-t, b--n --ler ---? S_____ b___ e____ v___ S-a-t- b-u- e-l-r v-t- ---------------------- Svart, brun eller vit? 0
Větší nebo menší? En st---e-----e---i-e-? E_ s___ e____ e_ l_____ E- s-o- e-l-r e- l-t-n- ----------------------- En stor eller en liten? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Får--a- -e--å d-n -är? F__ j__ s_ p_ d__ d___ F-r j-g s- p- d-n d-r- ---------------------- Får jag se på den där? 0
Je z kůže? Är d-n a--läder? Ä_ d__ a_ l_____ Ä- d-n a- l-d-r- ---------------- Är den av läder? 0
Nebo z koženky? El-e- ä----- -v kon--l-d-r? E____ ä_ d__ a_ k__________ E-l-r ä- d-n a- k-n-t-ä-e-? --------------------------- Eller är den av konstläder? 0
Samozřejmě z kůže. A- ---e- --tu-lig-vis. A_ l____ n____________ A- l-d-r n-t-r-i-t-i-. ---------------------- Av läder naturligtvis. 0
Je obzvlášť kvalitní. D-t -- -n ---ski-t-b-a k-----e-. D__ ä_ e_ s_______ b__ k________ D-t ä- e- s-r-k-l- b-a k-a-i-e-. -------------------------------- Det är en särskilt bra kvalitet. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Och h----ä-k-n-ä- v-----gen -yc--- pr-sv---. O__ h_________ ä_ v________ m_____ p________ O-h h-n-v-s-a- ä- v-r-l-g-n m-c-e- p-i-v-r-. -------------------------------------------- Och handväskan är verkligen mycket prisvärd. 0
Tato se mi líbí. Jag --c--r-o- d-n. J__ t_____ o_ d___ J-g t-c-e- o- d-n- ------------------ Jag tycker om den. 0
Vezmu si tuto. Jag tar--e-. J__ t__ d___ J-g t-r d-n- ------------ Jag tar den. 0
Mohu ji případně vyměnit? K---j---ev-----l-t-by----en? K__ j__ e_________ b___ d___ K-n j-g e-e-t-e-l- b-t- d-n- ---------------------------- Kan jag eventuellt byta den? 0
Samozřejmě. Själv-l--t. S__________ S-ä-v-l-r-. ----------- Självklart. 0
Zabalíme ji jako dárek. Vi -lår--n--en som -r--en-. V_ s___ i_ d__ s__ p_______ V- s-å- i- d-n s-m p-e-e-t- --------------------------- Vi slår in den som present. 0
Támhle je pokladna. D-r borta -r-----an. D__ b____ ä_ k______ D-r b-r-a ä- k-s-a-. -------------------- Där borta är kassan. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + švédština (1-100) MP3 švédština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…