Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   bg Притежателни местоимения 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [шейсет и шест]

66 [sheyset i shest]

Притежателни местоимения 1

Pritezhatelni mestoimeniya 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) а-----о--- свой-- -и а_ – м__ / с___ / с_ а- – м-й / с-о- / с- -------------------- аз – мой / свой / си 0
Pri-ezh----n- me-to--eni---1 P____________ m___________ 1 P-i-e-h-t-l-i m-s-o-m-n-y- 1 ---------------------------- Pritezhatelni mestoimeniya 1
Nemůžu najít svůj klíč. Не-м--а да на--ря -оя--лю-------я-к-юч-/ -лю-а--и. Н_ м___ д_ н_____ м__ к___ / с___ к___ / к____ с__ Н- м-г- д- н-м-р- м-я к-ю- / с-о- к-ю- / к-ю-а с-. -------------------------------------------------- Не мога да намеря моя ключ / своя ключ / ключа си. 0
P-----h-t--ni -e-to---n-y- 1 P____________ m___________ 1 P-i-e-h-t-l-i m-s-o-m-n-y- 1 ---------------------------- Pritezhatelni mestoimeniya 1
Nemůžu najít svou jízdenku. Н--м-г- да--а-е-я------и-е--/-св-----лет - ---ета-си. Н_ м___ д_ н_____ м__ б____ / с___ б____ / б_____ с__ Н- м-г- д- н-м-р- м-я б-л-т / с-о- б-л-т / б-л-т- с-. ----------------------------------------------------- Не мога да намеря моя билет / своя билет / билета си. 0
a- ---o--/ -----/ -i a_ – m__ / s___ / s_ a- – m-y / s-o- / s- -------------------- az – moy / svoy / si
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ти-- -в-й-/ с-о--/ си т_ – т___ / с___ / с_ т- – т-о- / с-о- / с- --------------------- ти – твой / свой / си 0
az –---y ---v-----si a_ – m__ / s___ / s_ a- – m-y / s-o- / s- -------------------- az – moy / svoy / si
Našel jsi svůj klíč? Н-мер- -- -в-я -люч / ---- к-ю- /------ си? Н_____ л_ т___ к___ / с___ к___ / к____ с__ Н-м-р- л- т-о- к-ю- / с-о- к-ю- / к-ю-а с-? ------------------------------------------- Намери ли твоя ключ / своя ключ / ключа си? 0
az----oy - sv---- -i a_ – m__ / s___ / s_ a- – m-y / s-o- / s- -------------------- az – moy / svoy / si
Našel jsi svou jízdenku? На-ер--ли тв-я-би--т-/---о---ил-т ---ил-та --? Н_____ л_ т___ б____ / с___ б____ / б_____ с__ Н-м-р- л- т-о- б-л-т / с-о- б-л-т / б-л-т- с-? ---------------------------------------------- Намери ли твоя билет / своя билет / билета си? 0
N---o-- -a n-----a--o-----yuch /-sv----kly-ch-- ----cha --. N_ m___ d_ n______ m___ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-. ----------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya klyuch / svoya klyuch / klyucha si.
on – jeho (svůj / svoje) т-----н-----/ -у т__ – н____ / м_ т-й – н-г-в / м- ---------------- той – негов / му 0
N--m--a d- nam-r-a--o-a------- /-svoy- k------/ --yuc-- -i. N_ m___ d_ n______ m___ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-. ----------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya klyuch / svoya klyuch / klyucha si.
Nevíš, kde je jeho klíč? З-аеш-ли --д- е -е--ви-т-к----/---ю-ът -у? З____ л_ к___ е н_______ к___ / к_____ м__ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-я- к-ю- / к-ю-ъ- м-? ------------------------------------------ Знаеш ли къде е неговият ключ / ключът му? 0
N---o-a da -a--r-- ---a---yuch-/-s--ya-kl-uch-- -ly-c----i. N_ m___ d_ n______ m___ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-. ----------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya klyuch / svoya klyuch / klyucha si.
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Зн-еш--- -ъ-- ---егов-я- -и-ет-- -и-ет-- -у? З____ л_ к___ е н_______ б____ / б______ м__ З-а-ш л- к-д- е н-г-в-я- б-л-т / б-л-т-т м-? -------------------------------------------- Знаеш ли къде е неговият билет / билетът му? 0
N--m-ga-----a-e-ya--o-a---l-t---s--ya b------ b---ta-s-. N_ m___ d_ n______ m___ b____ / s____ b____ / b_____ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-. -------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya bilet / svoya bilet / bileta si.
ona – její (svůj / svoje) т--–---ин-/ й т_ – н___ / й т- – н-и- / й ------------- тя – неин / й 0
N--mog--da-nam--ya moy--bil-t-/--voya-----t-/-bil-ta s-. N_ m___ d_ n______ m___ b____ / s____ b____ / b_____ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-. -------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya bilet / svoya bilet / bileta si.
Její peníze jsou pryč. Н-йни-е-па-и---п---те - г- н--а. Н______ п___ / п_____ й г_ н____ Н-й-и-е п-р- / п-р-т- й г- н-м-. -------------------------------- Нейните пари / парите й ги няма. 0
N- ---a-da n--erya--oy----le--- ---y-----e- - b----- s-. N_ m___ d_ n______ m___ b____ / s____ b____ / b_____ s__ N- m-g- d- n-m-r-a m-y- b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-. -------------------------------------------------------- Ne moga da namerya moya bilet / svoya bilet / bileta si.
A její kreditní karta je také pryč. Н-йна-а-к---ит-а--а--- /---еди-н-т- - ка-т- същ--я --м-. Н______ к_______ к____ / к_________ й к____ с___ я н____ Н-й-а-а к-е-и-н- к-р-а / к-е-и-н-т- й к-р-а с-щ- я н-м-. -------------------------------------------------------- Нейната кредитна карта / кредитната й карта също я няма. 0
ti --tvoy-- -vo--/ -i t_ – t___ / s___ / s_ t- – t-o- / s-o- / s- --------------------- ti – tvoy / svoy / si
my – náš / naše (svůj / svoje) н-е --наш---ни н__ – н__ / н_ н-е – н-ш / н- -------------- ние – наш / ни 0
t--–-tvoy-/-s--y----i t_ – t___ / s___ / s_ t- – t-o- / s-o- / s- --------------------- ti – tvoy / svoy / si
Náš dědeček je nemocný. Н--ия---яд- /--ядо--- е-б----. Н_____ д___ / д___ н_ е б_____ Н-ш-я- д-д- / д-д- н- е б-л-н- ------------------------------ Нашият дядо / дядо ни е болен. 0
t- –-tvoy-- sv---/--i t_ – t___ / s___ / s_ t- – t-o- / s-o- / s- --------------------- ti – tvoy / svoy / si
Naše babička je zdravá. Наш--а --ба ----б- -и-е--д-ава. Н_____ б___ / б___ н_ е з______ Н-ш-т- б-б- / б-б- н- е з-р-в-. ------------------------------- Нашата баба / баба ни е здрава. 0
Namer- l- -voya kly-ch / s-oy--k--u-h-/ ---uc-a --? N_____ l_ t____ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N-m-r- l- t-o-a k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-? --------------------------------------------------- Nameri li tvoya klyuch / svoya klyuch / klyucha si?
vy – váš / vaše (svůj / svoje) вие-- -а-----и в__ – в__ / в_ в-е – в-ш / в- -------------- вие – ваш / ви 0
Na---i----tv-ya--l-uch-/ ---y-------h-- --yuc-a--i? N_____ l_ t____ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N-m-r- l- t-o-a k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-? --------------------------------------------------- Nameri li tvoya klyuch / svoya klyuch / klyucha si?
Děti, kde je váš tatínek? Де-а,-къд--е в----т-ба-- - --ща-в-? Д____ к___ е в_____ б___ / б___ в__ Д-ц-, к-д- е в-ш-я- б-щ- / б-щ- в-? ----------------------------------- Деца, къде е вашият баща / баща ви? 0
N--e---l---voy- kl-----/--v-ya-k-yu---/----u-ha s-? N_____ l_ t____ k_____ / s____ k_____ / k______ s__ N-m-r- l- t-o-a k-y-c- / s-o-a k-y-c- / k-y-c-a s-? --------------------------------------------------- Nameri li tvoya klyuch / svoya klyuch / klyucha si?
Děti, kde je vaše maminka? Д--а---ъд--е-ва---а--а-ка --м---а ви? Д____ к___ е в_____ м____ / м____ в__ Д-ц-, к-д- е в-ш-т- м-й-а / м-й-а в-? ------------------------------------- Деца, къде е вашата майка / майка ви? 0
N---r- l- -voy--bil-- /-s---a--i-et /-b---ta---? N_____ l_ t____ b____ / s____ b____ / b_____ s__ N-m-r- l- t-o-a b-l-t / s-o-a b-l-t / b-l-t- s-? ------------------------------------------------ Nameri li tvoya bilet / svoya bilet / bileta si?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!