Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   bg Задаване на въпроси 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шейсет и две]

62 [sheyset i dve]

Задаване на въпроси 1

Zadavane na vyprosi 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
učit se у-а у__ у-а --- уча 0
Za-av-----a-v----si 1 Z_______ n_ v______ 1 Z-d-v-n- n- v-p-o-i 1 --------------------- Zadavane na vyprosi 1
Učí se žáci hodně? У--ниците -чат--и м-ого? У________ у___ л_ м_____ У-е-и-и-е у-а- л- м-о-о- ------------------------ Учениците учат ли много? 0
Z-da-an- na v--r--i 1 Z_______ n_ v______ 1 Z-d-v-n- n- v-p-o-i 1 --------------------- Zadavane na vyprosi 1
Ne, učí se málo. Н-, т- уч----ал--. Н__ т_ у___ м_____ Н-, т- у-а- м-л-о- ------------------ Не, те учат малко. 0
u--a u___ u-h- ---- ucha
ptát se пи--м п____ п-т-м ----- питам 0
ucha u___ u-h- ---- ucha
Ptáte se často učitele? Ч---о -------те -ч-тел-? Ч____ л_ п_____ у_______ Ч-с-о л- п-т-т- у-и-е-я- ------------------------ Често ли питате учителя? 0
u--a u___ u-h- ---- ucha
Ne, neptám se ho často. Н-, ----- -- пита-------. Н__ а_ н_ г_ п____ ч_____ Н-, а- н- г- п-т-м ч-с-о- ------------------------- Не, аз не го питам често. 0
Uc-e----i------at l- -----? U__________ u____ l_ m_____ U-h-n-t-i-e u-h-t l- m-o-o- --------------------------- Uchenitsite uchat li mnogo?
odpovídat от--в-р-м о________ о-г-в-р-м --------- отговарям 0
Uc--n---it---cha--li--n--o? U__________ u____ l_ m_____ U-h-n-t-i-e u-h-t l- m-o-o- --------------------------- Uchenitsite uchat li mnogo?
Odpovězte, prosím. Отг-в-рете--м-л-. О__________ м____ О-г-в-р-т-, м-л-. ----------------- Отговорете, моля. 0
U-he--ts--e u-h-t--i-mn--o? U__________ u____ l_ m_____ U-h-n-t-i-e u-h-t l- m-o-o- --------------------------- Uchenitsite uchat li mnogo?
Odpovídám. Аз о-г---рям. А_ о_________ А- о-г-в-р-м- ------------- Аз отговарям. 0
Ne--t---c--- --l--. N__ t_ u____ m_____ N-, t- u-h-t m-l-o- ------------------- Ne, te uchat malko.
pracovat работя р_____ р-б-т- ------ работя 0
N-, -e u-h-t-m-lko. N__ t_ u____ m_____ N-, t- u-h-t m-l-o- ------------------- Ne, te uchat malko.
Pracuje právě? Т-й р--от- -и-с---? Т__ р_____ л_ с____ Т-й р-б-т- л- с-г-? ------------------- Той работи ли сега? 0
Ne, -e --hat-m-lk-. N__ t_ u____ m_____ N-, t- u-h-t m-l-o- ------------------- Ne, te uchat malko.
Ano, právě pracuje. Да- той раб--- ----. Д__ т__ р_____ с____ Д-, т-й р-б-т- с-г-. -------------------- Да, той работи сега. 0
pitam p____ p-t-m ----- pitam
přijít идв-м и____ и-в-м ----- идвам 0
p-tam p____ p-t-m ----- pitam
Přijdete? И---т--л-? И_____ л__ И-в-т- л-? ---------- Идвате ли? 0
p-tam p____ p-t-m ----- pitam
Ano, přijdeme hned. Да,-в-----а-и--а--. Д__ в______ и______ Д-, в-д-а-а и-в-м-. ------------------- Да, веднага идваме. 0
C-e-t- li --ta-e u---telya? C_____ l_ p_____ u_________ C-e-t- l- p-t-t- u-h-t-l-a- --------------------------- Chesto li pitate uchitelya?
bydlet ж-в-я ж____ ж-в-я ----- живея 0
Ches-o--- ---at--u-hite---? C_____ l_ p_____ u_________ C-e-t- l- p-t-t- u-h-t-l-a- --------------------------- Chesto li pitate uchitelya?
Bydlíte v Berlíně? В Бе--и- ---живе-т-? В Б_____ л_ ж_______ В Б-р-и- л- ж-в-е-е- -------------------- В Берлин ли живеете? 0
Che-t- ---pi--te-uc-i--l-a? C_____ l_ p_____ u_________ C-e-t- l- p-t-t- u-h-t-l-a- --------------------------- Chesto li pitate uchitelya?
Ano, bydlím v Berlíně. Д-,----ж-ве--в Бер--н. Д__ а_ ж____ в Б______ Д-, а- ж-в-я в Б-р-и-. ---------------------- Да, аз живея в Берлин. 0
N---az -e -o---t-m--h-s--. N__ a_ n_ g_ p____ c______ N-, a- n- g- p-t-m c-e-t-. -------------------------- Ne, az ne go pitam chesto.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!