Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   bg Въпроси – Минало време 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осемдесет и шест]

86 [osemdeset i shest]

Въпроси – Минало време 2

Vyprosi – Minalo vreme 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ти--а-----р-т-вр--к- носе--? Т_ к____ в__________ н______ Т- к-к-а в-а-о-р-з-а н-с-ш-? ---------------------------- Ти каква вратовръзка носеше? 0
Vy-r-si – M-n--o---e---2 V______ – M_____ v____ 2 V-p-o-i – M-n-l- v-e-e 2 ------------------------ Vyprosi – Minalo vreme 2
Jaké auto sis koupil / koupila? Ти---ква--ола-си купи? Т_ к____ к___ с_ к____ Т- к-к-а к-л- с- к-п-? ---------------------- Ти каква кола си купи? 0
V-p--s- - -ina-o--re---2 V______ – M_____ v____ 2 V-p-o-i – M-n-l- v-e-e 2 ------------------------ Vyprosi – Minalo vreme 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? Т--за--а-ъ- --с-н-к -- --он-ра? Т_ з_ к____ в______ с_ а_______ Т- з- к-к-в в-с-н-к с- а-о-и-а- ------------------------------- Ти за какъв вестник се абонира? 0
Ti-k---a-v-ato---zka n----he? T_ k____ v__________ n_______ T- k-k-a v-a-o-r-z-a n-s-s-e- ----------------------------- Ti kakva vratovryzka noseshe?
Koho jste viděl / viděla? К-г--ви-я-т-? К___ в_______ К-г- в-д-х-е- ------------- Кого видяхте? 0
T- --k-a--r--o----ka nos----? T_ k____ v__________ n_______ T- k-k-a v-a-o-r-z-a n-s-s-e- ----------------------------- Ti kakva vratovryzka noseshe?
Koho jste potkal / potkala? К-г- -р-щн-х--? К___ с_________ К-г- с-е-н-х-е- --------------- Кого срещнахте? 0
T---a--a-vra--v----a n-ses--? T_ k____ v__________ n_______ T- k-k-a v-a-o-r-z-a n-s-s-e- ----------------------------- Ti kakva vratovryzka noseshe?
Koho jste poznal / poznala? Ко----азпо--ах-е? К___ р___________ К-г- р-з-о-н-х-е- ----------------- Кого разпознахте? 0
Ti k-kva ---- si--u-i? T_ k____ k___ s_ k____ T- k-k-a k-l- s- k-p-? ---------------------- Ti kakva kola si kupi?
Kdy jste vstával / vstávala? Ко-а -тан----? К___ с________ К-г- с-а-а-т-? -------------- Кога станахте? 0
T--kak---ko-a ----u-i? T_ k____ k___ s_ k____ T- k-k-a k-l- s- k-p-? ---------------------- Ti kakva kola si kupi?
Kdy jste začal / začala? К-г- з-по-н---е? К___ з__________ К-г- з-п-ч-а-т-? ---------------- Кога започнахте? 0
Ti -akva-ko---s- ku--? T_ k____ k___ s_ k____ T- k-k-a k-l- s- k-p-? ---------------------- Ti kakva kola si kupi?
Kdy jste skončil / skončila? К-га----рш---е? К___ с_________ К-г- с-ъ-ш-х-е- --------------- Кога свършихте? 0
Ti----k-ky---estni--s---b-n-r-? T_ z_ k____ v______ s_ a_______ T- z- k-k-v v-s-n-k s- a-o-i-a- ------------------------------- Ti za kakyv vestnik se abonira?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? За-- -- -ъбуд-хте? З___ с_ с_________ З-щ- с- с-б-д-х-е- ------------------ Защо се събудихте? 0
Ti z- ka-yv v-stni---- a--nir-? T_ z_ k____ v______ s_ a_______ T- z- k-k-v v-s-n-k s- a-o-i-a- ------------------------------- Ti za kakyv vestnik se abonira?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? За-о с-а--хте ---т--? З___ с_______ у______ З-щ- с-а-а-т- у-и-е-? --------------------- Защо станахте учител? 0
T- za-ka--v-ve-tn-k se---on--a? T_ z_ k____ v______ s_ a_______ T- z- k-k-v v-s-n-k s- a-o-i-a- ------------------------------- Ti za kakyv vestnik se abonira?
Proč jste si vzal / vzala taxi? З-щ--вз-х-- -ак-и? З___ в_____ т_____ З-щ- в-е-т- т-к-и- ------------------ Защо взехте такси? 0
Kogo v--y-k--e? K___ v_________ K-g- v-d-a-h-e- --------------- Kogo vidyakhte?
Odkud jste přišel / přišla? О-къ------д-х--? О_____ д________ О-к-д- д-й-о-т-? ---------------- Откъде дойдохте? 0
K-go -idyak--e? K___ v_________ K-g- v-d-a-h-e- --------------- Kogo vidyakhte?
Kam jste šel / šla? Къ-е-о-и-о-те? К___ о________ К-д- о-и-о-т-? -------------- Къде отидохте? 0
Ko-o--id-a-ht-? K___ v_________ K-g- v-d-a-h-e- --------------- Kogo vidyakhte?
Kde jste byl / byla? Къ-е бя--е? К___ б_____ К-д- б-х-е- ----------- Къде бяхте? 0
K-g--s-e--chnak-t-? K___ s_____________ K-g- s-e-h-h-a-h-e- ------------------- Kogo sreshchnakhte?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ти-н- --го --могна? Т_ н_ к___ п_______ Т- н- к-г- п-м-г-а- ------------------- Ти на кого помогна? 0
Ko-o -re-hch-a----? K___ s_____________ K-g- s-e-h-h-a-h-e- ------------------- Kogo sreshchnakhte?
Komu jsi napsal / napsala? Т--н- к-го--и--? Т_ н_ к___ п____ Т- н- к-г- п-с-? ---------------- Ти на кого писа? 0
K----sr---chna----? K___ s_____________ K-g- s-e-h-h-a-h-e- ------------------- Kogo sreshchnakhte?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ти-н- к-г----г-вор-? Т_ н_ к___ о________ Т- н- к-г- о-г-в-р-? -------------------- Ти на кого отговори? 0
Kog--ra-po-n-kh-e? K___ r____________ K-g- r-z-o-n-k-t-? ------------------ Kogo razpoznakhte?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bulharština (1-100) MP3 bulharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…