Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sr Питати – прошлост 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осамдесет и шест]

86 [osamdeset i šest]

Питати – прошлост 2

Pitati – prošlost 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ко-- -----------но--- - нос--а? К___ к______ с_ н____ / н______ К-ј- к-а-а-у с- н-с-о / н-с-л-? ------------------------------- Коју кравату си носио / носила? 0
P---t--- -ro-lo-t-2 P_____ – p_______ 2 P-t-t- – p-o-l-s- 2 ------------------- Pitati – prošlost 2
Jaké auto sis koupil / koupila? Који -уто си -уп-о-/--упил-? К___ а___ с_ к____ / к______ К-ј- а-т- с- к-п-о / к-п-л-? ---------------------------- Који ауто си купио / купила? 0
P-ta-- - ---š--s- 2 P_____ – p_______ 2 P-t-t- – p-o-l-s- 2 ------------------- Pitati – prošlost 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? Н- к--- но---е-с---ретплаће--/--ретплаћ-на? Н_ к___ н_____ с_ п_________ / п___________ Н- к-ј- н-в-н- с- п-е-п-а-е- / п-е-п-а-е-а- ------------------------------------------- На које новине си претплаћен / претплаћена? 0
K------ava-- -------o /--o----? K___ k______ s_ n____ / n______ K-j- k-a-a-u s- n-s-o / n-s-l-? ------------------------------- Koju kravatu si nosio / nosila?
Koho jste viděl / viděla? К--- -те ви---и? К___ с__ в______ К-г- с-е в-д-л-? ---------------- Кога сте видели? 0
Ko----r-vat--s--n-sio --no-i-a? K___ k______ s_ n____ / n______ K-j- k-a-a-u s- n-s-o / n-s-l-? ------------------------------- Koju kravatu si nosio / nosila?
Koho jste potkal / potkala? К--а-с-е-----и? К___ с__ с_____ К-г- с-е с-е-и- --------------- Кога сте срели? 0
K-ju-krava-u--i n---o /--osil-? K___ k______ s_ n____ / n______ K-j- k-a-a-u s- n-s-o / n-s-l-? ------------------------------- Koju kravatu si nosio / nosila?
Koho jste poznal / poznala? Ког--с-- пре-о-нал-? К___ с__ п__________ К-г- с-е п-е-о-н-л-? -------------------- Кога сте препознали? 0
K--i--u---s- -u--o----u--l-? K___ a___ s_ k____ / k______ K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila?
Kdy jste vstával / vstávala? К----с------али? К___ с__ у______ К-д- с-е у-т-л-? ---------------- Када сте устали? 0
Ko-i au-- -i----io-/ kupi-a? K___ a___ s_ k____ / k______ K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila?
Kdy jste začal / začala? К-д- сте-п-ч-ли? К___ с__ п______ К-д- с-е п-ч-л-? ---------------- Када сте почели? 0
K--- a--- -i-k---o-- ku----? K___ a___ s_ k____ / k______ K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila?
Kdy jste skončil / skončila? К--а---е-прес--ли? К___ с__ п________ К-д- с-е п-е-т-л-? ------------------ Када сте престали? 0
Na-ko-e----i-e -i --------́-n-/ pret-l-c-en-? N_ k___ n_____ s_ p_________ / p___________ N- k-j- n-v-n- s- p-e-p-a-́-n / p-e-p-a-́-n-? --------------------------------------------- Na koje novine si pretplaćen / pretplaćena?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? З--т---т- с--пр-------? З____ с__ с_ п_________ З-ш-о с-е с- п-о-у-и-и- ----------------------- Зашто сте се пробудили? 0
N--koje -ov--e s--p-e--l---e--/ pret-la-----? N_ k___ n_____ s_ p_________ / p___________ N- k-j- n-v-n- s- p-e-p-a-́-n / p-e-p-a-́-n-? --------------------------------------------- Na koje novine si pretplaćen / pretplaćena?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Заш-- сте -ос------ч-т--? З____ с__ п______ у______ З-ш-о с-е п-с-а-и у-и-е-? ------------------------- Зашто сте постали учитељ? 0
N- -o-e --vin- si p-e--lac--- / -re--lac--na? N_ k___ n_____ s_ p_________ / p___________ N- k-j- n-v-n- s- p-e-p-a-́-n / p-e-p-a-́-n-? --------------------------------------------- Na koje novine si pretplaćen / pretplaćena?
Proč jste si vzal / vzala taxi? З-што -т--узели-т-к--? З____ с__ у____ т_____ З-ш-о с-е у-е-и т-к-и- ---------------------- Зашто сте узели такси? 0
K--a --e v----i? K___ s__ v______ K-g- s-e v-d-l-? ---------------- Koga ste videli?
Odkud jste přišel / přišla? Од--ле--те-д--л-? О_____ с__ д_____ О-а-л- с-е д-ш-и- ----------------- Одакле сте дошли? 0
K-g---t---i-eli? K___ s__ v______ K-g- s-e v-d-l-? ---------------- Koga ste videli?
Kam jste šel / šla? Гд- с-- и-ли? Г__ с__ и____ Г-е с-е и-л-? ------------- Где сте ишли? 0
Kog- st- v-d---? K___ s__ v______ K-g- s-e v-d-l-? ---------------- Koga ste videli?
Kde jste byl / byla? Где---- бил-? Г__ с__ б____ Г-е с-е б-л-? ------------- Где сте били? 0
K--a ste sr-li? K___ s__ s_____ K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ко----- п--о-а--/ ---огл-? К___ с_ п______ / п_______ К-м- с- п-м-г-о / п-м-г-а- -------------------------- Коме си помогао / помогла? 0
K--------sre--? K___ s__ s_____ K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli?
Komu jsi napsal / napsala? К----с- -и--- ---иса--? К___ с_ п____ / п______ К-м- с- п-с-о / п-с-л-? ----------------------- Коме си писао / писала? 0
Ko-a-st- --e-i? K___ s__ s_____ K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ком- -и о---во----- --гов-р-ла? К___ с_ о________ / о__________ К-м- с- о-г-в-р-о / о-г-в-р-л-? ------------------------------- Коме си одговорио / одговорила? 0
K--a---e -re-o-n-li? K___ s__ p__________ K-g- s-e p-e-o-n-l-? -------------------- Koga ste prepoznali?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…