Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   sr У ресторану 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [тридесет и два]

32 [trideset i dva]

У ресторану 4

U restoranu 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Јед-н-ут------ит са-кеч--о-. Ј_______ п______ с_ к_______ Ј-д-н-у- п-м-р-т с- к-ч-п-м- ---------------------------- Једанпут помфрит са кечапом. 0
U r-sto-a-- 4 U r________ 4 U r-s-o-a-u 4 ------------- U restoranu 4
A dvakrát s majonézou. И двап-- - м-јо----м. И д_____ с м_________ И д-а-у- с м-ј-н-з-м- --------------------- И двапут с мајонезом. 0
U--e---r-n--4 U r________ 4 U r-s-o-a-u 4 ------------- U restoranu 4
A třikrát párek s hořčicí. И---ип----ржену-ко--с-цу-са --н-ом. И т_____ п_____ к_______ с_ с______ И т-и-у- п-ж-н- к-б-с-ц- с- с-н-о-. ----------------------------------- И трипут пржену кобасицу са сенфом. 0
J---np-t pomfr-t -a--eča---. J_______ p______ s_ k_______ J-d-n-u- p-m-r-t s- k-č-p-m- ---------------------------- Jedanput pomfrit sa kečapom.
Jakou máte zeleninu? К-кв- п--р-е-им--е? К____ п_____ и_____ К-к-о п-в-ћ- и-а-е- ------------------- Какво поврће имате? 0
J---np------fr-t-sa keč---m. J_______ p______ s_ k_______ J-d-n-u- p-m-r-t s- k-č-p-m- ---------------------------- Jedanput pomfrit sa kečapom.
Máte fazole? Има-е -и-п-су-а? И____ л_ п______ И-а-е л- п-с-љ-? ---------------- Имате ли пасуља? 0
Je--------o---it--- -e-apo-. J_______ p______ s_ k_______ J-d-n-u- p-m-r-t s- k-č-p-m- ---------------------------- Jedanput pomfrit sa kečapom.
Máte květák? Има-е л--ка-ф----? И____ л_ к________ И-а-е л- к-р-и-л-? ------------------ Имате ли карфиола? 0
I dvaput s --jone-o-. I d_____ s m_________ I d-a-u- s m-j-n-z-m- --------------------- I dvaput s majonezom.
Mám rád / ráda kukuřici. Ј- р--о-ј-----к-к-р-з. Ј_ р___ ј____ к_______ Ј- р-д- ј-д-м к-к-р-з- ---------------------- Ја радо једем кукуруз. 0
I-dva--- - maj---zom. I d_____ s m_________ I d-a-u- s m-j-n-z-m- --------------------- I dvaput s majonezom.
Mám rád / ráda okurky. Ј----д- ј-дем -р-с-ав--. Ј_ р___ ј____ к_________ Ј- р-д- ј-д-м к-а-т-в-е- ------------------------ Ја радо једем краставце. 0
I dva--t ---ajo-e--m. I d_____ s m_________ I d-a-u- s m-j-n-z-m- --------------------- I dvaput s majonezom.
Mám rád / ráda rajčata. Ј--ра-о јед-м -----ај-. Ј_ р___ ј____ п________ Ј- р-д- ј-д-м п-р-д-ј-. ----------------------- Ја радо једем парадајз. 0
I t-ip---pr--n- kob-s--u-s--s-nfo-. I t_____ p_____ k_______ s_ s______ I t-i-u- p-ž-n- k-b-s-c- s- s-n-o-. ----------------------------------- I triput prženu kobasicu sa senfom.
Máte také rád / ráda pórek? Ј-д------ и -и р--о---азилу-? Ј_____ л_ и В_ р___ п________ Ј-д-т- л- и В- р-д- п-а-и-у-? ----------------------------- Једете ли и Ви радо празилук? 0
I t--pu- pr--nu --bas--u s--se---m. I t_____ p_____ k_______ s_ s______ I t-i-u- p-ž-n- k-b-s-c- s- s-n-o-. ----------------------------------- I triput prženu kobasicu sa senfom.
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Је--те-л---- --д--и-к------ку-у-? Ј_____ л_ В_ р___ и к_____ к_____ Ј-д-т- л- В- р-д- и к-с-л- к-п-с- --------------------------------- Једете ли Ви радо и кисели купус? 0
I-t---ut prženu --ba---u----sen--m. I t_____ p_____ k_______ s_ s______ I t-i-u- p-ž-n- k-b-s-c- s- s-n-o-. ----------------------------------- I triput prženu kobasicu sa senfom.
Máte také rád / ráda čočku? Ј-д-те-л---и--адо и-лећ-? Ј_____ л_ В_ р___ и л____ Ј-д-т- л- В- р-д- и л-ћ-? ------------------------- Једете ли Ви радо и лећу? 0
K-kvo---vrc-- --a--? K____ p_____ i_____ K-k-o p-v-c-e i-a-e- -------------------- Kakvo povrće imate?
Máš také rád / ráda mrkev? Једе- ли-и ти -а-о ша-----п-? Ј____ л_ и т_ р___ ш_________ Ј-д-ш л- и т- р-д- ш-р-а-е-у- ----------------------------- Једеш ли и ти радо шаргарепу? 0
Kakvo -ov---e im-te? K____ p_____ i_____ K-k-o p-v-c-e i-a-e- -------------------- Kakvo povrće imate?
Máš také rád / ráda brokolici? Једе--л- и ---р-д--брок-лe? Ј____ л_ и т_ р___ б_______ Ј-д-ш л- и т- р-д- б-о-у-e- --------------------------- Једеш ли и ти радо брокулe? 0
Ka-v--p-vr--- ima-e? K____ p_____ i_____ K-k-o p-v-c-e i-a-e- -------------------- Kakvo povrće imate?
Máš také rád / ráda papriku? Једеш--и-и-ти--а-- паприку? Ј____ л_ и т_ р___ п_______ Ј-д-ш л- и т- р-д- п-п-и-у- --------------------------- Једеш ли и ти радо паприку? 0
Im--- -i pa-ul-a? I____ l_ p_______ I-a-e l- p-s-l-a- ----------------- Imate li pasulja?
Nemám rád cibuli. Ј--не ----- --к. Ј_ н_ в____ л___ Ј- н- в-л-м л-к- ---------------- Ја не волим лук. 0
I--te l---a--lja? I____ l_ p_______ I-a-e l- p-s-l-a- ----------------- Imate li pasulja?
Nemám rád olivy. Ја-н---оли- м-сл---. Ј_ н_ в____ м_______ Ј- н- в-л-м м-с-и-е- -------------------- Ја не волим маслине. 0
Ima-e -i pa-ulja? I____ l_ p_______ I-a-e l- p-s-l-a- ----------------- Imate li pasulja?
Nemám rád houby. Ја-----о-им--љ--е. Ј_ н_ в____ г_____ Ј- н- в-л-м г-и-е- ------------------ Ја не волим гљиве. 0
Im--- l- kar-----? I____ l_ k________ I-a-e l- k-r-i-l-? ------------------ Imate li karfiola?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!