Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   he ‫שאלות – עבר 2‬

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

‫86 [שמונים ושש]‬

86 [shmonim w'shesh]

‫שאלות – עבר 2‬

she'elot – avar 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ‫א-זו ע---ה -נב-?‬ ‫____ ע____ ע_____ ‫-י-ו ע-י-ה ע-ב-?- ------------------ ‫איזו עניבה ענבת?‬ 0
e--o-an-va- a---ta? e___ a_____ a______ e-z- a-i-a- a-a-t-? ------------------- eyzo anivah anavta?
Jaké auto sis koupil / koupila? ‫---ו מ-ו--ת--נ-ת-‬ ‫____ מ_____ ק_____ ‫-י-ו מ-ו-י- ק-י-?- ------------------- ‫איזו מכונית קנית?‬ 0
e--o-a----- -navt-? e___ a_____ a______ e-z- a-i-a- a-a-t-? ------------------- eyzo anivah anavta?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ‫לאיזה ---ון -שי--מינ-י?‬ ‫_____ ע____ ע___ מ______ ‫-א-ז- ע-ת-ן ע-י- מ-נ-י-‬ ------------------------- ‫לאיזה עיתון עשית מינוי?‬ 0
eyz----iv------vta? e___ a_____ a______ e-z- a-i-a- a-a-t-? ------------------- eyzo anivah anavta?
Koho jste viděl / viděla? ‫-ת-מי-ראית-‬ ‫__ מ_ ר_____ ‫-ת מ- ר-י-?- ------------- ‫את מי ראית?‬ 0
e-zo--e-----t ---i-a/qan--? e___ m_______ q____________ e-z- m-k-o-i- q-n-t-/-a-i-? --------------------------- eyzo mekhonit qanita/qanit?
Koho jste potkal / potkala? ‫עם מ----גשת?‬ ‫__ מ_ נ______ ‫-ם מ- נ-ג-ת-‬ -------------- ‫עם מי נפגשת?‬ 0
ey-o-me-hon-t qa-it--qa--t? e___ m_______ q____________ e-z- m-k-o-i- q-n-t-/-a-i-? --------------------------- eyzo mekhonit qanita/qanit?
Koho jste poznal / poznala? ‫א- -----רת?‬ ‫__ מ_ ה_____ ‫-ת מ- ה-ר-?- ------------- ‫את מי הכרת?‬ 0
e--o-me---nit qa----/q---t? e___ m_______ q____________ e-z- m-k-o-i- q-n-t-/-a-i-? --------------------------- eyzo mekhonit qanita/qanit?
Kdy jste vstával / vstávala? ‫----קמת-‬ ‫___ ק____ ‫-ת- ק-ת-‬ ---------- ‫מתי קמת?‬ 0
le-----h ito- -ss-t-/----t m---y? l_______ i___ a___________ m_____ l-'-y-e- i-o- a-s-t-/-s-i- m-n-y- --------------------------------- le'eyzeh iton assita/assit minuy?
Kdy jste začal / začala? ‫מתי ------‬ ‫___ ה______ ‫-ת- ה-ח-ת-‬ ------------ ‫מתי התחלת?‬ 0
et m--ra'---/ra'-t? e_ m_ r____________ e- m- r-'-t-/-a-i-? ------------------- et mi ra'ita/ra'it?
Kdy jste skončil / skončila? ‫מ-- --סק-?‬ ‫___ ה______ ‫-ת- ה-ס-ת-‬ ------------ ‫מתי הפסקת?‬ 0
im--i n----s-ta/-if-as-t? i_ m_ n__________________ i- m- n-f-a-h-a-n-f-a-h-? ------------------------- im mi nifgashta/nifgasht?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ‫---- קמת-‬ ‫____ ק____ ‫-ד-ע ק-ת-‬ ----------- ‫מדוע קמת?‬ 0
i--m- --fg-shta-ni-g-s--? i_ m_ n__________________ i- m- n-f-a-h-a-n-f-a-h-? ------------------------- im mi nifgashta/nifgasht?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ‫מדו--ה-כ- -היות -ו--?‬ ‫____ ה___ ל____ מ_____ ‫-ד-ע ה-כ- ל-י-ת מ-ר-?- ----------------------- ‫מדוע הפכת להיות מורה?‬ 0
im-m- -i-gas---/n-fg--ht? i_ m_ n__________________ i- m- n-f-a-h-a-n-f-a-h-? ------------------------- im mi nifgashta/nifgasht?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ‫--ו-------מ-ני--‬ ‫____ ל___ מ______ ‫-ד-ע ל-ח- מ-נ-ת-‬ ------------------ ‫מדוע לקחת מונית?‬ 0
e------ik--a--ik-t? e_ m_ h____________ e- m- h-k-t-/-i-r-? ------------------- et mi hikrta/hikrt?
Odkud jste přišel / přišla? ‫--יכ- ה---?‬ ‫_____ ה_____ ‫-ה-כ- ה-ע-?- ------------- ‫מהיכן הגעת?‬ 0
e- -i -i-r-a/-----? e_ m_ h____________ e- m- h-k-t-/-i-r-? ------------------- et mi hikrta/hikrt?
Kam jste šel / šla? ‫ל-י-ן-הלכ-?‬ ‫_____ ה_____ ‫-ה-כ- ה-כ-?- ------------- ‫להיכן הלכת?‬ 0
e- m--h--r---hi-rt? e_ m_ h____________ e- m- h-k-t-/-i-r-? ------------------- et mi hikrta/hikrt?
Kde jste byl / byla? ‫הי-- הי---‬ ‫____ ה_____ ‫-י-ן ה-י-?- ------------ ‫היכן היית?‬ 0
matay q----/-am-? m____ q__________ m-t-y q-m-a-q-m-? ----------------- matay qamta/qamt?
Komu jsi pomohl / pomohla? ‫----ע----‬ ‫___ ע_____ ‫-מ- ע-ר-?- ----------- ‫למי עזרת?‬ 0
m-ta- q--t-/-a--? m____ q__________ m-t-y q-m-a-q-m-? ----------------- matay qamta/qamt?
Komu jsi napsal / napsala? ‫למי ----?‬ ‫___ כ_____ ‫-מ- כ-ב-?- ----------- ‫למי כתבת?‬ 0
matay--am--/qam-? m____ q__________ m-t-y q-m-a-q-m-? ----------------- matay qamta/qamt?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ‫-מ--ע----‬ ‫___ ע_____ ‫-מ- ע-י-?- ----------- ‫למי ענית?‬ 0
ma-a----t-a-t-/-i-----? m____ h________________ m-t-y h-t-a-t-/-i-x-l-? ----------------------- matay hitxalta/hitxalt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hebrejština (1-100) MP3 hebrejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…