Konverzační příručka

cs Sport   »   hy սպորտ

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [քառասունինը]

49 [k’arrasuniny]

սպորտ

sport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Sportuješ? Սպորտ-- -----ու-մ ե-: Ս______ զ________ ե__ Ս-ո-տ-վ զ-ա-վ-ւ-մ ե-: --------------------- Սպորտով զբաղվու՞մ ես: 0
sp--t s____ s-o-t ----- sport
Ano, potřebuji pohyb. Այո--ի-- շա---ե--- -ետ-: Ա___ ի__ շ______ է պ____ Ա-ո- ի-ձ շ-ր-վ-լ է պ-տ-: ------------------------ Այո, ինձ շարժվել է պետք: 0
sp-rt s____ s-o-t ----- sport
Jsem členem sportovního klubu. Ե--գն----ե- ս--ր-- ա-----: Ե_ գ____ ե_ ս_____ ա______ Ե- գ-ո-մ ե- ս-ո-տ- ա-ո-մ-: -------------------------- Ես գնում եմ սպորտի ակումբ: 0
S-or-----b-g-vu՞m--es S______ z________ y__ S-o-t-v z-a-h-u-m y-s --------------------- Sportov zbaghvu՞m yes
Hrajeme fotbal. Մեն- -ո---ո- --ք-խ---ւ-: Մ___ ֆ______ ե__ խ______ Մ-ն- ֆ-ւ-բ-լ ե-ք խ-ղ-ւ-: ------------------------ Մենք ֆուտբոլ ենք խաղում: 0
Sp---ov zb----u-m-y-s S______ z________ y__ S-o-t-v z-a-h-u-m y-s --------------------- Sportov zbaghvu՞m yes
Někdy plaveme. Մե--մեկ լո-ու- ե--: Մ__ մ__ լ_____ ե___ Մ-կ մ-կ լ-ղ-ւ- ե-ք- ------------------- Մեկ մեկ լողում ենք: 0
Sport-- z-----u՞- --s S______ z________ y__ S-o-t-v z-a-h-u-m y-s --------------------- Sportov zbaghvu՞m yes
Nebo jezdíme na kole. Կ---հ-ծա--վ---- -----: Կ__ հ______ ե__ ք_____ Կ-մ հ-ծ-ն-վ ե-ք ք-ո-մ- ---------------------- Կամ հեծանիվ ենք քշում: 0
A--, in-z-s-arzh-e--e--e-k’ A___ i___ s________ e p____ A-o- i-d- s-a-z-v-l e p-t-’ --------------------------- Ayo, indz sharzhvel e petk’
V našem městě je fotbalový stadión. Մե------ք-ւմ-ֆո--բոլի -տադի-- կ-: Մ__ ք_______ ֆ_______ ս______ կ__ Մ-ր ք-ղ-ք-ւ- ֆ-ւ-բ-լ- ս-ա-ի-ն կ-: --------------------------------- Մեր քաղաքում ֆուտբոլի ստադիոն կա: 0
Ayo, ---z-s-a--h-el --pet-’ A___ i___ s________ e p____ A-o- i-d- s-a-z-v-l e p-t-’ --------------------------- Ayo, indz sharzhvel e petk’
Je tam i plovárna se saunou. Կ---- ----վա----շ--ե----ի--վ: Կ_ մ_ լ________ շ____________ Կ- մ- լ-ղ-վ-զ-ն շ-գ-բ-ղ-ի-ո-: ----------------------------- Կա մի լողավազան շոգեբաղնիքով: 0
A--, --dz ---r-hve- e-petk’ A___ i___ s________ e p____ A-o- i-d- s-a-z-v-l e p-t-’ --------------------------- Ayo, indz sharzhvel e petk’
A je tam také golfové hřiště. Եվ-մ- գ-լ-ի-դ-շ- կ-: Ե_ մ_ գ____ դ___ կ__ Ե- մ- գ-լ-ի դ-շ- կ-: -------------------- Եվ մի գոլֆի դաշտ կա: 0
Ye- -nu--ye--s----i-ak-mb Y__ g___ y__ s_____ a____ Y-s g-u- y-m s-o-t- a-u-b ------------------------- Yes gnum yem sporti akumb
Co je v televizi? Ի՞նչ-կա -ե-ու-տ-------վ: Ի___ կ_ հ_______________ Ի-ն- կ- հ-ռ-ւ-տ-ց-ւ-ց-վ- ------------------------ Ի՞նչ կա հեռուստացույցով: 0
Yes-g----y----p---i --u-b Y__ g___ y__ s_____ a____ Y-s g-u- y-m s-o-t- a-u-b ------------------------- Yes gnum yem sporti akumb
Teď dávají fotbal. Հ-մ- ֆ-ւտ---ի -աղ--: Հ___ ֆ_______ խ__ է_ Հ-մ- ֆ-ւ-բ-լ- խ-ղ է- -------------------- Հիմա ֆուտբոլի խաղ է: 0
Y-s-g------- -po-t--ak--b Y__ g___ y__ s_____ a____ Y-s g-u- y-m s-o-t- a-u-b ------------------------- Yes gnum yem sporti akumb
Německo hraje proti Anglii. Գե------ան ---- խա-ո---է --գլ-ա-ա--թ-մի----: Գ_________ թ___ խ_____ է ա________ թ___ դ___ Գ-ր-ա-ա-ա- թ-մ- խ-ղ-ւ- է ա-գ-ի-կ-ն թ-մ- դ-մ- -------------------------------------------- Գերմանական թիմը խաղում է անգլիական թիմի դեմ: 0
Menk’--ut--- y---’ ---g-um M____ f_____ y____ k______ M-n-’ f-t-o- y-n-’ k-a-h-m -------------------------- Menk’ futbol yenk’ khaghum
Kdo vyhrává? Ո-վ է-հ--թ--մ: Ո__ է հ_______ Ո-վ է հ-ղ-ո-մ- -------------- Ո՞վ է հաղթում: 0
Me--- -utb-l-----’ kh--hum M____ f_____ y____ k______ M-n-’ f-t-o- y-n-’ k-a-h-m -------------------------- Menk’ futbol yenk’ khaghum
Nemám tušení. Ես ----եմ: Ե_ չ______ Ե- չ-ի-ե-: ---------- Ես չգիտեմ: 0
Menk’-fut--l--e-k’-kh-ghum M____ f_____ y____ k______ M-n-’ f-t-o- y-n-’ k-a-h-m -------------------------- Menk’ futbol yenk’ khaghum
Teď je to nerozhodně. Ա-ս -ա-ին -- -ք- է: Ա__ պ____ ո_ ո__ է_ Ա-ս պ-հ-ն ո- ո-ի է- ------------------- Այս պահին ոչ ոքի է: 0
Me- m-- -oghum---n-’ M__ m__ l_____ y____ M-k m-k l-g-u- y-n-’ -------------------- Mek mek loghum yenk’
Rozhodčí je z Belgie. Մ--ա---ը------ա-- -: Մ_______ բ_______ է_ Մ-ց-վ-ր- բ-լ-ի-ց- է- -------------------- Մրցավարը բելգիացի է: 0
M-- m-k log----y---’ M__ m__ l_____ y____ M-k m-k l-g-u- y-n-’ -------------------- Mek mek loghum yenk’
Teď se bude kopat penalta. Հի-ա --ւգ-նա--ն տ-ս--ե--մետ---ո--է: Հ___ տ_________ տ______ մ_______ է_ Հ-մ- տ-ւ-ա-ա-ի- տ-ս-մ-կ մ-տ-ա-ո- է- ----------------------------------- Հիմա տուգանային տասնմեկ մետրանոց է: 0
M-k-m---l---u- -e--’ M__ m__ l_____ y____ M-k m-k l-g-u- y-n-’ -------------------- Mek mek loghum yenk’
Gól! Jedna nula! Գոլ-Մե--զ--: Գ___________ Գ-լ-Մ-կ-զ-ո- ------------ Գոլ!Մեկ-զրո: 0
K-m het--ni- y-n-- --sh-m K__ h_______ y____ k_____ K-m h-t-a-i- y-n-’ k-s-u- ------------------------- Kam hetsaniv yenk’ k’shum

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…