Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   lv Noliegums 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [sešdesmit pieci]

Noliegums 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? V-i gr--z--s-i- dā-g-? V__ g_______ i_ d_____ V-i g-e-z-n- i- d-r-s- ---------------------- Vai gredzens ir dārgs? 0
Ne, stojí jen sto euro. N-----s maksā-t--ai --m-s---ro. N__ t__ m____ t____ s____ e____ N-, t-s m-k-ā t-k-i s-m-s e-r-. ------------------------------- Nē, tas maksā tikai simts eiro. 0
Ale já mám jen padesát. Be--ma--ir---k-i p-ec--s-i-. B__ m__ i_ t____ p__________ B-t m-n i- t-k-i p-e-d-s-i-. ---------------------------- Bet man ir tikai piecdesmit. 0
Jsi už hotový / hotová? V-- tu --- -si-g-t-va? V__ t_ j__ e__ g______ V-i t- j-u e-i g-t-v-? ---------------------- Vai tu jau esi gatava? 0
Ne, ještě ne. N-- v-l -ē. N__ v__ n__ N-, v-l n-. ----------- Nē, vēl nē. 0
Ale už brzo budu hotový. Be- e--t-līt ---- ---ava. B__ e_ t____ b___ g______ B-t e- t-l-t b-š- g-t-v-. ------------------------- Bet es tūlīt būšu gatava. 0
Chceš ještě polévku? Vai--- --l-vēlies -u--? V__ t_ v__ v_____ z____ V-i t- v-l v-l-e- z-p-? ----------------------- Vai tu vēl vēlies zupu? 0
Ne, už nechci. Nē, ------ --g--bu. N__ v_____ n_______ N-, v-i-ā- n-g-i-u- ------------------- Nē, vairāk negribu. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. B---v-- -a-d-jumu. B__ v__ s_________ B-t v-l s-l-ē-u-u- ------------------ Bet vēl saldējumu. 0
Bydlíš tady už dlouho? Va---u ja--s-n--e-dzī--? V__ t_ j__ s__ t_ d_____ V-i t- j-u s-n t- d-ī-o- ------------------------ Vai tu jau sen te dzīvo? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Nē- t-ka---ē-es-. N__ t____ m______ N-, t-k-i m-n-s-. ----------------- Nē, tikai mēnesi. 0
Ale znám už hodně lidí. B-t -s pazīs-u -a--d-u--u-----vēkus. B__ e_ p______ j__ d______ c________ B-t e- p-z-s-u j-u d-u-z-s c-l-ē-u-. ------------------------------------ Bet es pazīstu jau daudzus cilvēkus. 0
Pojedeš zítra domů? V-- -u-rīt b-au- māj--? V__ t_ r__ b____ m_____ V-i t- r-t b-a-c m-j-s- ----------------------- Vai tu rīt brauc mājās? 0
Ne, až o víkendu. N-,--ik---n-d---- -----ē. N__ t____ n______ n______ N-, t-k-i n-d-ļ-s n-g-l-. ------------------------- Nē, tikai nedēļas nogalē. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. B-t-e-----r-ez-šo--jau -vētd---. B__ e_ a__________ j__ s________ B-t e- a-g-i-z-š-s j-u s-ē-d-e-. -------------------------------- Bet es atgriezīšos jau svētdien. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Va---av--me-t--ir --u -iea---si? V__ t___ m____ i_ j__ p_________ V-i t-v- m-i-a i- j-u p-e-u-u-i- -------------------------------- Vai tava meita ir jau pieaugusi? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. N-- -iņ---i- -ik-i--ešp--s---. N__ v____ i_ t____ s__________ N-, v-ņ-i i- t-k-i s-š-a-s-i-. ------------------------------ Nē, viņai ir tikai sešpadsmit. 0
Ale už má přítele. Be--viņ-i i--j-u-----g-. B__ v____ i_ j__ d______ B-t v-ņ-i i- j-u d-a-g-. ------------------------ Bet viņai ir jau draugs. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + lotyština (1-100) MP3 lotyština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!