Konverzační příručka

cs Příslovce   »   kk Үстеулер

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [жүз]

100 [jüz]

Үстеулер

Üstewler

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy бұр---соң-- - --қа-ан б__________ – е______ б-р-н-с-ң-ы – е-қ-ш-н --------------------- бұрын-соңды – ешқашан 0
Ü-t--ler Ü_______ Ü-t-w-e- -------- Üstewler
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Б--ы----ңды-Бер----е--олы--п--е--ң--/--р? Б__________ Б_______ б____ п_ е__________ Б-р-н-с-ң-ы Б-р-и-д- б-л-п п- е-і-і-/-е-? ----------------------------------------- Бұрын-соңды Берлинде болып па едіңіз/дер? 0
Ü--ew--r Ü_______ Ü-t-w-e- -------- Üstewler
Ne, ještě nikdy. Жоқ,---қашан б-лм-ғ-н---. Ж___ е______ б___________ Ж-қ- е-қ-ш-н б-л-а-а-м-н- ------------------------- Жоқ, ешқашан болмағанмын. 0
b-rı--s---ı-- e-q--an b__________ – e______ b-r-n-s-ñ-ı – e-q-ş-n --------------------- burın-soñdı – eşqaşan
někdo – nikdo бір-- – --кім б____ – е____ б-р-у – е-к-м ------------- біреу – ешкім 0
b-----soñdı - ----ş-n b__________ – e______ b-r-n-s-ñ-ı – e-q-ş-n --------------------- burın-soñdı – eşqaşan
Znáte tady někoho? М--д- бі--у-і тан---- б-? М____ б______ т______ б__ М-н-а б-р-у-і т-н-с-з б-? ------------------------- Мұнда біреуді танисыз ба? 0
b---n---ñd- – eşq-ş-n b__________ – e______ b-r-n-s-ñ-ı – e-q-ş-n --------------------- burın-soñdı – eşqaşan
Ne, neznám tady nikoho. Жоқ- м-- м-------к-мді -а-ы-а--ын. Ж___ м__ м____ е______ т__________ Ж-қ- м-н м-н-а е-к-м-і т-н-м-й-ы-. ---------------------------------- Жоқ, мен мұнда ешкімді танымаймын. 0
Bur-n---ñd--B-r-ï-d----l------edi--z - ---? B__________ B_______ b____ p_ e_____ / d___ B-r-n-s-ñ-ı B-r-ï-d- b-l-p p- e-i-i- / d-r- ------------------------------------------- Burın-soñdı Berlïnde bolıp pa ediñiz / der?
ještě – už ne та-ы – -н-і т___ – е___ т-ғ- – е-д- ----------- тағы – енді 0
B---n-s--d---er-ïn-e bol-p -a -diñ-z --d--? B__________ B_______ b____ p_ e_____ / d___ B-r-n-s-ñ-ı B-r-ï-d- b-l-p p- e-i-i- / d-r- ------------------------------------------- Burın-soñdı Berlïnde bolıp pa ediñiz / der?
Zůstanete tady ještě dlouho? Мұнд---лі---а--бола--- --? М____ ә__ ұ___ б______ б__ М-н-а ә-і ұ-а- б-л-с-з б-? -------------------------- Мұнда әлі ұзақ боласыз ба? 0
Bu-------d---er--nd- -o--- -a----ñ-z-/--er? B__________ B_______ b____ p_ e_____ / d___ B-r-n-s-ñ-ı B-r-ï-d- b-l-p p- e-i-i- / d-r- ------------------------------------------- Burın-soñdı Berlïnde bolıp pa ediñiz / der?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Жоқ---ен-мұнд--ен-- -----бо-м-ймы-. Ж___ м__ м____ е___ ұ___ б_________ Ж-қ- м-н м-н-а е-д- ұ-а- б-л-а-м-н- ----------------------------------- Жоқ, мен мұнда енді ұзақ болмаймын. 0
Jo-- --q--a- -olma-an--n. J___ e______ b___________ J-q- e-q-ş-n b-l-a-a-m-n- ------------------------- Joq, eşqaşan bolmağanmın.
ještě něco – už nic тағ- б--д--- - -шт--е т___ б______ – е_____ т-ғ- б-р-е-е – е-т-ң- --------------------- тағы бірдеңе – ештеңе 0
Joq,-eş--ş-n-bolm----mın. J___ e______ b___________ J-q- e-q-ş-n b-l-a-a-m-n- ------------------------- Joq, eşqaşan bolmağanmın.
Chcete ještě něco k pití? Тағ- б-р--ң---шк--із-к-л ме? Т___ б______ і______ к__ м__ Т-ғ- б-р-е-е і-к-ң-з к-л м-? ---------------------------- Тағы бірдеңе ішкіңіз кел ме? 0
Jo-- -ş-aşa- -o-m----mın. J___ e______ b___________ J-q- e-q-ş-n b-l-a-a-m-n- ------------------------- Joq, eşqaşan bolmağanmın.
Ne, už nic nechci. Ж-қ, --ді--ш--ң- -е-е---мес. Ж___ е___ е_____ к____ е____ Ж-қ- е-д- е-т-ң- к-р-к е-е-. ---------------------------- Жоқ, енді ештеңе керек емес. 0
b---w –---kim b____ – e____ b-r-w – e-k-m ------------- birew – eşkim
už něco – ještě nic б---е------лі е-т--е б______ – ә__ е_____ б-р-е-е – ә-і е-т-ң- -------------------- бірдеңе – әлі ештеңе 0
bire- – --kim b____ – e____ b-r-w – e-k-m ------------- birew – eşkim
Jedl / jedla jste už něco? С---б--деңе-----а-д--ыз -а? С__ б______ ж__ а______ б__ С-з б-р-е-е ж-п а-д-ң-з б-? --------------------------- Сіз бірдеңе жеп алдыңыз ба? 0
b-rew-–-e-kim b____ – e____ b-r-w – e-k-m ------------- birew – eşkim
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ж-қ, м-----і-е---ң---ег-н -оқпы-. Ж___ м__ ә__ е_____ ж____ ж______ Ж-қ- м-н ә-і е-т-ң- ж-г-н ж-қ-ы-. --------------------------------- Жоқ, мен әлі ештеңе жеген жоқпын. 0
M--d- --r--d------sı- -a? M____ b______ t______ b__ M-n-a b-r-w-i t-n-s-z b-? ------------------------- Munda birewdi tanïsız ba?
ještě někdo – už nikdo та-- бір---–--нді-еш-ім т___ б____ – е___ е____ т-ғ- б-р-у – е-д- е-к-м ----------------------- тағы біреу – енді ешкім 0
M--da----e-di-ta---ı--ba? M____ b______ t______ b__ M-n-a b-r-w-i t-n-s-z b-? ------------------------- Munda birewdi tanïsız ba?
Chce ještě někdo kávu? Та----іреу--о-----е-ме? Т___ б____ к___ і__ м__ Т-ғ- б-р-у к-ф- і-е м-? ----------------------- Тағы біреу кофе іше ме? 0
Mund- b-r---i t-n-sı----? M____ b______ t______ b__ M-n-a b-r-w-i t-n-s-z b-? ------------------------- Munda birewdi tanïsız ba?
Ne, už nikdo. Ж--, енді---кі--ішпе-ді. Ж___ е___ е____ і_______ Ж-қ- е-д- е-к-м і-п-й-і- ------------------------ Жоқ, енді ешкім ішпейді. 0
Joq----n--u-d- -ş-i-di-------y-ın. J___ m__ m____ e______ t__________ J-q- m-n m-n-a e-k-m-i t-n-m-y-ı-. ---------------------------------- Joq, men munda eşkimdi tanımaymın.

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…