Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   da Bisætninger med ”om“

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [treoghalvfems]

Bisætninger med ”om“

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Je--ved -kk-, -- h-n--ls--r---g. J__ v__ i____ o_ h__ e_____ m___ J-g v-d i-k-, o- h-n e-s-e- m-g- -------------------------------- Jeg ved ikke, om han elsker mig. 0
Nevím, jestli se vrátí. J-g -e- -k-----m -an-ko-m-- --lbage. J__ v__ i____ o_ h__ k_____ t_______ J-g v-d i-k-, o- h-n k-m-e- t-l-a-e- ------------------------------------ Jeg ved ikke, om han kommer tilbage. 0
Nevím, jestli mi zavolá. Jeg v-d--k-e,-o- han---nger -i- -i-. J__ v__ i____ o_ h__ r_____ t__ m___ J-g v-d i-k-, o- h-n r-n-e- t-l m-g- ------------------------------------ Jeg ved ikke, om han ringer til mig. 0
Zdalipak mě má rád? Mo- --- el---r m-g? M__ h__ e_____ m___ M-n h-n e-s-e- m-g- ------------------- Mon han elsker mig? 0
Zdalipak se vrátí? Mon han k-m-e--t----ge? M__ h__ k_____ t_______ M-n h-n k-m-e- t-l-a-e- ----------------------- Mon han kommer tilbage? 0
Zdalipak zavolá? M---h-- r--g-r -il--i-? M__ h__ r_____ t__ m___ M-n h-n r-n-e- t-l m-g- ----------------------- Mon han ringer til mig? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Je- -p----- mig -e-v, om-han---nker -å m-g. J__ s______ m__ s____ o_ h__ t_____ p_ m___ J-g s-ø-g-r m-g s-l-, o- h-n t-n-e- p- m-g- ------------------------------------------- Jeg spørger mig selv, om han tænker på mig. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. J-g -p-r--- m-g---lv- -m-h-n -a- e- -n---. J__ s______ m__ s____ o_ h__ h__ e_ a_____ J-g s-ø-g-r m-g s-l-, o- h-n h-r e- a-d-n- ------------------------------------------ Jeg spørger mig selv, om han har en anden. 0
Ptám se, jestli mi lže. Je- --ø-g---mig selv, -m ha--l-v-r. J__ s______ m__ s____ o_ h__ l_____ J-g s-ø-g-r m-g s-l-, o- h-n l-v-r- ----------------------------------- Jeg spørger mig selv, om han lyver. 0
Zdalipak na mě myslí? Mon---n-tæ---r p- --g? M__ h__ t_____ p_ m___ M-n h-n t-n-e- p- m-g- ---------------------- Mon han tænker på mig? 0
Zdalipak má jinou? M-- -an-h-r e--a-de-? M__ h__ h__ e_ a_____ M-n h-n h-r e- a-d-n- --------------------- Mon han har en anden? 0
Zdalipak říká pravdu? M-- -a- -i-er-s---hede-? M__ h__ s____ s_________ M-n h-n s-g-r s-n-h-d-n- ------------------------ Mon han siger sandheden? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. J-g --ivl-r--å, -t-han --r---ig-ka- lid-----. J__ t______ p__ a_ h__ v_______ k__ l___ m___ J-g t-i-l-r p-, a- h-n v-r-e-i- k-n l-d- m-g- --------------------------------------------- Jeg tvivler på, at han virkelig kan lide mig. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Je- t-ivl---på-----h-- skr-v-r --- -ig. J__ t______ p__ a_ h__ s______ t__ m___ J-g t-i-l-r p-, a- h-n s-r-v-r t-l m-g- --------------------------------------- Jeg tvivler på, at han skriver til mig. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. J---tvivler p---a--han -i-t-r s---m-d-m-g. J__ t______ p__ a_ h__ g_____ s__ m__ m___ J-g t-i-l-r p-, a- h-n g-f-e- s-g m-d m-g- ------------------------------------------ Jeg tvivler på, at han gifter sig med mig. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Mon h-n-virke--g-ka- l------g? M__ h__ v_______ k__ l___ m___ M-n h-n v-r-e-i- k-n l-d- m-g- ------------------------------ Mon han virkelig kan lide mig? 0
Zdalipak mi napíše? M-n h-- s-r-ve- ----mig? M__ h__ s______ t__ m___ M-n h-n s-r-v-r t-l m-g- ------------------------ Mon han skriver til mig? 0
Zdalipak si mne vezme? Mo--h-n----te----g---d-m--? M__ h__ g_____ s__ m__ m___ M-n h-n g-f-e- s-g m-d m-g- --------------------------- Mon han gifter sig med mig? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...