Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   kn ಭೂತಕಾಲ – ೩

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

೮೩ [ಎಂಬತ್ತಮೂರು]

83 [Embattamūru]

ಭೂತಕಾಲ – ೩

bhūtakāla – 3.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
telefonovat ಟೆ-ಿಫೋನ್ ಮಾಡು-ು-ು. ಟೆ___ ಮಾ____ ಟ-ಲ-ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. ------------------ ಟೆಲಿಫೋನ್ ಮಾಡುವುದು. 0
bh-tak-l- ---. b________ – 3_ b-ū-a-ā-a – 3- -------------- bhūtakāla – 3.
Telefonoval jsem. ನಾ-ು ಫೋನ- ---ಿ-ೆ. ನಾ_ ಫೋ_ ಮಾ___ ನ-ನ- ಫ-ನ- ಮ-ಡ-ದ-. ----------------- ನಾನು ಫೋನ್ ಮಾಡಿದೆ. 0
bh---kāl--–--. b________ – 3_ b-ū-a-ā-a – 3- -------------- bhūtakāla – 3.
Celou dobu jsem telefonoval. ನ--ು----್ತಿ--ಯ--------್-- ಮ-ತ----ತ---ದ-ದ-. ನಾ_ ಪೂ_____ ಫೋ_ ನ__ ಮಾ________ ನ-ನ- ಪ-ರ-ತ-ಸ-ಯ ಫ-ನ- ನ-್-ಿ ಮ-ತ-ಾ-ು-್-ಿ-್-ೆ- ------------------------------------------ ನಾನು ಪೂರ್ತಿಸಮಯ ಫೋನ್ ನಲ್ಲಿ ಮಾತನಾಡುತ್ತಿದ್ದೆ. 0
Ṭelip-ōn-m--u-udu. Ṭ_______ m________ Ṭ-l-p-ō- m-ḍ-v-d-. ------------------ Ṭeliphōn māḍuvudu.
ptát se ಪ್ರ-್-ಿ----ದು. ಪ್_______ ಪ-ರ-್-ಿ-ು-ು-ು- -------------- ಪ್ರಶ್ನಿಸುವುದು. 0
Ṭ--i-h-n-m--uv---. Ṭ_______ m________ Ṭ-l-p-ō- m-ḍ-v-d-. ------------------ Ṭeliphōn māḍuvudu.
Zeptal jsem se. ನ--ು----ಶ--- -ೇ-ಿ--. ನಾ_ ಪ್___ ಕೇ___ ನ-ನ- ಪ-ರ-್-ೆ ಕ-ಳ-ದ-. -------------------- ನಾನು ಪ್ರಶ್ನೆ ಕೇಳಿದೆ. 0
Ṭ-li-hō--m-ḍ-vudu. Ṭ_______ m________ Ṭ-l-p-ō- m-ḍ-v-d-. ------------------ Ṭeliphōn māḍuvudu.
Vždy jsem se ptal. ನ-ನ- ಯಾ--ಗಲ----ರಶ್-- ---ು--ತಿ-್ದ-. ನಾ_ ಯಾ___ ಪ್___ ಕೇ______ ನ-ನ- ಯ-ವ-ಗ-ು ಪ-ರ-್-ೆ ಕ-ಳ-ತ-ತ-ದ-ದ-. ---------------------------------- ನಾನು ಯಾವಾಗಲು ಪ್ರಶ್ನೆ ಕೇಳುತ್ತಿದ್ದೆ. 0
N-n- phō- m---d-. N___ p___ m______ N-n- p-ō- m-ḍ-d-. ----------------- Nānu phōn māḍide.
vyprávět ಹ-ಳುವು-ು ಹೇ___ ಹ-ಳ-ವ-ದ- -------- ಹೇಳುವುದು 0
N--- -h-n-māḍi-e. N___ p___ m______ N-n- p-ō- m-ḍ-d-. ----------------- Nānu phōn māḍide.
Vyprávěl jsem. ನ--ು ಹ---ದ-. ನಾ_ ಹೇ___ ನ-ನ- ಹ-ಳ-ದ-. ------------ ನಾನು ಹೇಳಿದೆ. 0
Nānu p--n-m-ḍi--. N___ p___ m______ N-n- p-ō- m-ḍ-d-. ----------------- Nānu phōn māḍide.
Vyprávěl jsem celou příhodu. ನಾ-ು--ಂಪ-ರ್ಣ ಕ-ೆ--ೇಳ-ದೆ. ನಾ_ ಸಂ___ ಕ_ ಹೇ___ ನ-ನ- ಸ-ಪ-ರ-ಣ ಕ-ೆ ಹ-ಳ-ದ-. ------------------------ ನಾನು ಸಂಪೂರ್ಣ ಕಥೆ ಹೇಳಿದೆ. 0
N-nu pū-tis-m-y--p-ō- nall---ā--nāḍ-----d-. N___ p__________ p___ n____ m______________ N-n- p-r-i-a-a-a p-ō- n-l-i m-t-n-ḍ-t-i-d-. ------------------------------------------- Nānu pūrtisamaya phōn nalli mātanāḍuttidde.
učit se ಕ-ಿ--ವು-ು ಕ____ ಕ-ಿ-ು-ು-ು --------- ಕಲಿಯುವುದು 0
Nā-u -ūr-isa-a----h-n-nal-i -ātanāḍu--idde. N___ p__________ p___ n____ m______________ N-n- p-r-i-a-a-a p-ō- n-l-i m-t-n-ḍ-t-i-d-. ------------------------------------------- Nānu pūrtisamaya phōn nalli mātanāḍuttidde.
Učil jsem se. ನ--ು-ಕ-ಿ--. ನಾ_ ಕ___ ನ-ನ- ಕ-ಿ-ೆ- ----------- ನಾನು ಕಲಿತೆ. 0
N--u-p--t-sa-----p--- --l----ātanāḍuttid-e. N___ p__________ p___ n____ m______________ N-n- p-r-i-a-a-a p-ō- n-l-i m-t-n-ḍ-t-i-d-. ------------------------------------------- Nānu pūrtisamaya phōn nalli mātanāḍuttidde.
Učil jsem se celý večer. ನಾನ--ಇ-ೀ--ಾ-ಂ-ಾ- ಕಲಿ--. ನಾ_ ಇ_ ಸಾ___ ಕ___ ನ-ನ- ಇ-ೀ ಸ-ಯ-ಕ-ಲ ಕ-ಿ-ೆ- ----------------------- ನಾನು ಇಡೀ ಸಾಯಂಕಾಲ ಕಲಿತೆ. 0
P---nisu-udu. P____________ P-a-n-s-v-d-. ------------- Praśnisuvudu.
pracovat ಕ--- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. ಕೆ__ ಮಾ____ ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ವ-ದ-. -------------- ಕೆಲಸ ಮಾಡುವುದು. 0
P----isuvu--. P____________ P-a-n-s-v-d-. ------------- Praśnisuvudu.
Pracoval jsem. ನಾ-ು ಕ--ಸ-ಮ--ಿದ-. ನಾ_ ಕೆ__ ಮಾ___ ನ-ನ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ದ-. ----------------- ನಾನು ಕೆಲಸ ಮಾಡಿದೆ. 0
Pr-śn-s--ud-. P____________ P-a-n-s-v-d-. ------------- Praśnisuvudu.
Pracoval jsem celý den. ನ-ನ- ಇಡೀ --ವ- ಕ-ಲ- --ಡಿದೆ. ನಾ_ ಇ_ ದಿ__ ಕೆ__ ಮಾ___ ನ-ನ- ಇ-ೀ ದ-ವ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ದ-. -------------------------- ನಾನು ಇಡೀ ದಿವಸ ಕೆಲಸ ಮಾಡಿದೆ. 0
Nā---p--------ḷide. N___ p_____ k______ N-n- p-a-n- k-ḷ-d-. ------------------- Nānu praśne kēḷide.
jíst ತಿ-್-ುವ--ು. ತಿ_____ ತ-ನ-ನ-ವ-ದ-. ----------- ತಿನ್ನುವುದು. 0
Nā-- pr-śn- k---d-. N___ p_____ k______ N-n- p-a-n- k-ḷ-d-. ------------------- Nānu praśne kēḷide.
Jedl jsem. ನ--- -ಿ---. ನಾ_ ತಿಂ__ ನ-ನ- ತ-ಂ-ೆ- ----------- ನಾನು ತಿಂದೆ. 0
N-----ra--- k--i-e. N___ p_____ k______ N-n- p-a-n- k-ḷ-d-. ------------------- Nānu praśne kēḷide.
Snědl jsem všechno jídlo. ನಾನು-ಊಟ-ನ--ು-ಪೂ---ಿಯ----ತಿಂದೆ. ನಾ_ ಊ____ ಪೂ____ ತಿಂ__ ನ-ನ- ಊ-ವ-್-ು ಪ-ರ-ತ-ಯ-ಗ- ತ-ಂ-ೆ- ------------------------------ ನಾನು ಊಟವನ್ನು ಪೂರ್ತಿಯಾಗಿ ತಿಂದೆ. 0
Nā-- yāvā---u -raśn--k-ḷ-tti-d-. N___ y_______ p_____ k__________ N-n- y-v-g-l- p-a-n- k-ḷ-t-i-d-. -------------------------------- Nānu yāvāgalu praśne kēḷuttidde.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!